Válka na Ukrajině (3.10.2022 7:00)
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi postupně dochází čas a sám to dobře ví. Podle analýzy americké stanice CNN totiž napětí v ruské společnosti roste a vztek běžných občanů musí hlava státu brzy zažehnat. Podle CNN musí Rusy přesvědčit o nějakém mimořádném úspěchu. I proto měl dle analýzy oznámit anexi čtveřice ukrajinských oblastí. Tento krok však vyjma Ruska nikdo neuznává a vojáci věrní Kremlu navíc ani nemají oblasti pod kontrolou.
Vladimir Putin je podle CNN v situaci, kterou během svého vládnutí ještě nezažil. Ve společnosti totiž postupně sílí odpor proti jeho politice a s kritikou začínají přicházet i postavy, které mu byly doposud bezmezně věrné.
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Šojgu na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Lavrov na jednání s delegací afrických států Zdroj: Profimedia.cz
Sergej Lavrov a Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruské federace Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Putin 27. června 2023 promluvil k vojákům, kteří pomohli zlikvidovat pokus o vojenský puč organizovaný vagnerovci Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin Zdroj: AP
Válka na Ukrajině, kterou Putin rozpoutal únorovou invazí, ale jejíž základy položil už před 8 lety anexí Krymu, se totiž nevyvíjí vůbec podle ruských představ. Veřejnost, kterou měl doposud spíše na své straně, se tak začíná obracet proti Putinovi.
Vztek Rusů je umocněn tím, že kvůli neúspěšnému tažení na Ukrajině Putin oznámil „částečnou“ mobilizaci. Mnoho mužů, kteří válku doposud podporovali, ji tak bude muset okusit na vlastní kůži. Ukazuje se, že nemalá část je ostře proti a stejně tak jejich rodiny. Mnoho Rusů v uplynulých týdnech vyšlo demonstrovat, další se snaží ze země utéct.
Lipavský si předvolal Putinova velvyslance. Čechům radí opustit Rusko
Ministerstvo zahraničí v pondělí aktualizovalo svoji výzvu pro české občany, aby opustili Rusko kvůli hrozbě zhoršení bezpečnosti v zemi v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká diplomacie zároveň varovala před cestami na ruské území. Zhoršení bezpečnosti může nastat zejména pro občany států Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), uvedlo ministerstvo v oznámení na webu. Šéf resortu Jan Lipavský (Piráti) si kvůli anexi čtyř ukrajinských oblastí a porušování mezinárodního práva předvolal ruského velvyslance. Ten pozici Kremlu k anexi ukrajinských oblastí tlumočil náměstkovi ministra zahraničí.
Podle dostupných zpráv federaci po Putinově proslovu o mobilizaci opustilo už přes 220 tisíc Rusů. Některá nezávislá ruská média hovoří dokonce o zhruba 260 tisících. V obou případech jde podle CNN každopádně o větší množství, než jaký je počet ruských vojáků válčících na Ukrajině. Těch má být dle odhadů mezi 160 až 190 tisíci.
Putin chce jednat
Analýza CNN popisuje, že Putin kvůli odporu uvnitř své země postupně ztrácí podporu a tím pádem mu dochází čas. Aby pobouřené spoluobčany utěšil, musí dosáhnout nějakého mimořádného úspěchu, který navíc ruské veřejnosti musí ještě umně prodat.
I proto ruský prezident podle CNN v pátek oznámil anexi čtyř doposud ukrajinských regionů – Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Po ceremonii v Moskvě, kde se družil s proruskými představiteli těchto regionů, rovnou vzkázal Kyjevu, že má Ukrajina zastavit palbu a usednout k jednacímu stolu.
Zdá se tak, že je připraven válku ukončit, ale pouze za svých podmínek. „Nebudeme jednat o rozhodnutí lidu. Ten již rozhodl. Rusko je nezradí,“ prohlásil Putin s odkazem na tzv. referenda v dobytých oblastech. Ta však západní státy ani Ukrajina neuznaly.
Rusové se mohou začít nepříjemně ptát
Podle CNN je však zjevné, že Putin aktuálně válku prohrává, přičemž se to pouze snaží zakrýt. Rusům chce dát jako „náplast“ za jejich útrapy pouhopouhé čtyři regiony, které však nemá ani plně pod kontrolou. Ukrajinci navíc každým dnem na frontě postupují a dobývají svá ztracená území zpět.
Putinovo fiasko. Ruská armáda okupuje menší část Ukrajiny než pár dnů po začátku invaze
Ať už si Vladimir Putin vychvaluje své válečné tažení jakkoliv, fakta ho usvědčují ze lži: Po sedmi měsících od začátku invaze má ruská armáda pod kontrolou menší část ukrajinského území než po pár dnech konfliktu. Prozrazuje to studie od respektované neziskové organizace Institute for the Study of War (ISW), kterou zveřejnila CNN.
„Prezident Putin chce celou tuto záležitost co nejdříve ukončit,“ sdělil CNN Andrej Kortunov z Ruské rady mezinárodních záležitostí, tedy organizace podporované Kremlem. Navzdory tomu, že patří k Putinovým lidem, si prý uvědomuje, v jak svízelné situaci se ruský prezident nachází. „Mnoho lidí může začít klást otázky, proč jsme se do toho nepořádku dostali, proč jsme ztratili tolik lidí,“ zmínil Kortunov.
Podle něj je pro Putina logickým krokem oznámit vítězství a celou záležitost uzavřít za vlastních podmínek. K tomu ale i po nově vyhlášené anexi potřebuje výrazný úspěch na bojišti. „Rusko už se zkrátka nemůže vrátit tam, kde bylo 24. února tohoto roku. Může říct (Putin): ‚Tak jo, to je fajn. Naše mise je splněná. Můžeme jít domů,‘ ale musí mít v rukách něco, co může veřejnosti prezentovat coby vítězství,“ vysvětlil Kortunov.
Mobilizace jako páka pro vyjednávání?
Aktuální mobilizace Putinovi podle zahraničních expertů příliš nepomůže. Nejenže branci nedosahují kvalit profesionálních vojáků a Rusko nemá kapacitu na jejich výcvik či řádné vyzbrojení, ale povolávací rozkazy velkou část Rusů naštvaly.
Bývalý americký velvyslanec při NATO a zároveň speciální představitel USA pro Ukrajinu z dob vlády prezidenta Trumpa Kurt Volker přišel pro změnu s myšlenkou, že Putin aktuálně zbrojí kvůli tomu, aby si mohl výhodné příměří lépe vynutit. „Myslím, že touží po tom nablýskat jaderné zbraně, házet směrem k Evropě jednu výhrůžku za druhou a nakonec říci: ‚Pojďme tedy jednat. A nechte mě si podržet území, která jsem získal,‘“ míní.
To bývalá poradkyně několika amerických prezidentů Fiona Hillová si pro změnu myslí, že ruská hlava státu se nyní snaží válku ukončit podobným způsobem, jako ji začala. „Tedy tak, že vše bude řídit on a bude si diktovat podmínky pro vyjednávání,“ řekla.