Válka na Ukrajině: Civilisté mají být evakuováni, Západ uvaluje další sankce
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prakticky od začátku války naléhá na NATO, aby nad jeho zemí zavedlo bezletovou zónu. Západ se ale obává, že by takové rozhodnutí uvrhlo svět do světové války. Proč? A jaký je rozdíl mezi částečnou a úplnou bezletovou zónou?
Z termínu „bezletová zóna“ se v posledních dnech stalo zaříkadlo, které neustále skloňují nejen prezident Zelenskyj, ale i američtí, britští státníci a další čelní představitelé NATO. Co ale znamená?
Základní definice termínu je vcelku jednoduchá. Nad oblastí, kde je bezletová zóna vyhlášená, nesmí létat vůbec žádná letadla ani další objekty, které se pohybují vzduchem. Tedy i například vojenské rakety.
Bezletová zóna ale není primárně spojená s vojenským konfliktem. Obyčejně je totiž takové pásmo vyhlášené například v blízkosti jaderných elektráren nebo továren, ve kterých se uchovává nebezpečný materiál.
Ukrajinský voják Zdroj: Getty Images
Následky ostřelování obytní čtvrti Kyjeva (7. března 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Evakuovaní Ukrajinci přechází přes zničený most při útěku z města Irpiň severozápadně od Kyjeva. (7. března 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják na hlídce Zdroj: Profimedia.cz
Spoušť po dělostřeleckém útoku na Charkov Zdroj: Se svolením agentury Unian
Zničená škola ve městě Černigov Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černigov Zdroj: Profimedia.cz
Ruiny Irpini. Právě při obraně tohoto města zemřel i herec Pasha Lee. Zdroj: Getty Images
Vojáci na předměstí Kyjeva Zdroj: Profimedia.cz
Tanky v Charkově Zdroj: Profimedia.cz
Lidé utíkají z kyjevského předměstí, ukrajinští vojáci jim pomáhají. (5. března 2022) Zdroj: AP
Lidé utíkají z kyjevského předměstí, ukrajinští vojáci jim pomáhají. (5. března 2022) Zdroj: AP
Lidé utíkají z kyjevského předměstí, ukrajinští vojáci jim pomáhají. (5. března 2022) Zdroj: AP
Lidé utíkají z ukrajinského města Irpiň. Zdroj: AP
Mariupol po ostřelování ruskými vojsky. Zdroj: AP
Pohled na poškozenou budovu oblastní policejní stanice po ruském raketovém útoku v Charkově (2. března 2022) Zdroj: Getty Images
Poškozený automobil na centrálním náměstí po ostřelování budovy radnice v ukrajinském Charkově (úterý 1. března 2022) Zdroj: AP
Ukrajinský voják Zdroj: Getty Images
Následky ostřelování obytní čtvrti Kyjeva (7. března 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Evakuovaní Ukrajinci přechází přes zničený most při útěku z města Irpiň severozápadně od Kyjeva. (7. března 2022) Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják na hlídce Zdroj: Profimedia.cz
Spoušť po dělostřeleckém útoku na Charkov Zdroj: Se svolením agentury Unian
Zničená škola ve městě Černigov Zdroj: Profimedia.cz
Zničená škola ve městě Černigov Zdroj: Profimedia.cz
Ruiny Irpini. Právě při obraně tohoto města zemřel i herec Pasha Lee. Zdroj: Getty Images
Vojáci na předměstí Kyjeva Zdroj: Profimedia.cz
Tanky v Charkově Zdroj: Profimedia.cz
Lidé utíkají z kyjevského předměstí, ukrajinští vojáci jim pomáhají. (5. března 2022) Zdroj: AP
Lidé utíkají z kyjevského předměstí, ukrajinští vojáci jim pomáhají. (5. března 2022) Zdroj: AP
Lidé utíkají z kyjevského předměstí, ukrajinští vojáci jim pomáhají. (5. března 2022) Zdroj: AP
Lidé utíkají z ukrajinského města Irpiň. Zdroj: AP
Mariupol po ostřelování ruskými vojsky. Zdroj: AP
Pohled na poškozenou budovu oblastní policejní stanice po ruském raketovém útoku v Charkově (2. března 2022) Zdroj: Getty Images
Poškozený automobil na centrálním náměstí po ostřelování budovy radnice v ukrajinském Charkově (úterý 1. března 2022) Zdroj: AP
Ve chvíli, kdy Ukrajina zažádala o bezletovou zónu nad celou zemí, vznikla ale docela jiná situace. Bezletové pásmo by se v tomto případě muselo vymáhat na Moskvě, a to nejspíše ze strany NATO nebo Spojených států. Pokud by Rusko na bezletovou zónu pokojně nepřistoupilo (což se vzhledem k probíhající válce nepředpokládá), muselo by NATO po schválení vzdušný prostor nad Ukrajinu chránit, a to i násilím.
Válka na Ukrajině
NATO, USA a Velká Británie proto zavedení bezletové zóny nad východoevropskou zemí od začátku války odmítají. „Náš prezident má zodpovědnost nezatáhnout nás do přímého konfliktu s Ruskem, jadernou velmocí, a neriskovat válku, která by přesahovala hranice Ukrajiny i Evropy,“ komentoval to pro NBC americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Snažíme se ukončit válku na Ukrajině, ne rozpoutat ještě větší,“ dodal.
Lze ochránit aspoň humanitární koridory?
Ačkoli špičky NATO a USA opakují, že utvoření bezletové zóny nad Ukrajinou je prakticky nemožné, američtí analytici upozorňují, že se dá situace vyřešit kompromisem – a to vyhlášením částečné bezletové zóny. V čem by spočívala?
NATO by se v takovém případě zaručilo, že vytvoří bezletovou zónu nad humanitárními koridory a civilními cíli. Rusko by tedy „mohlo“ útočit letecky jen na vojenské cíle. Takové řešení navrhuje mezinárodní skupina expertů, která apeluje na amerického prezidenta Joea Bidena.
„Lídři NATO musejí dát Rusku najevo, že nehledají přímou konfrontaci. Na druhou stranu ale musejí vyjasnit, že nebudou tolerovat ruské útoky na civilní oblasti,“ myslí si vojenští odborníci.
