Konec „light“ nápojů bez cukru? Sladidlo aspartam je podle WHO potenciálně rakovinotvorné
Specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace (WHO) označila sladidlo aspartam za potenciálně rakovinotvorné. Píší to zahraniční agentury. Pravidla pro bezpečnou spotřebu sladidla, které velmi využívá potravinářský průmysl, se nezměnila, rozhodl souběžně jiný orgán WHO. Podle expertů jsou zapotřebí další vědecké výzkumy, které by objasnily vliv aspartamu na vznik rakoviny u lidí.
Vybuchující bomba, říká k obezitě Prymula. Trpí jí 16 procent dětí, na vině jsou i uzeniny
Obezitu můžeme označit za epidemii. Jedná se o civilizační chorobu, která už není tikající, ale vybuchující bombou. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to uvedl epidemiolog Roman Prymula. Připomněl, že v evropském žebříčku obezity se muži v Česku umisťují na třetím místě, ženy na jedenáctém. Situaci označil za alarmující. Podle průzkumu zhruba čtvrtina dětí trpí nadváhou nebo obezitou.
Nápoje ve vyšší sazbě kvůli cukru? Je to diskriminační, tvrdí výrobci. Hrozí propouštěním
Diskriminační a nesystémové, tak označují výrobci nealkoholických nápojů vládní návrh, aby se právě jejich produkty přesunuly do vyšší 21% sazby DPH. Neobstojí podle nich ani argument, že obsahují příliš cukru a vytváří plastový odpad. Upozorňují totiž, že stejný problém mají také některé potraviny, které budou naopak nově ve 12% sazbě. Opatření může podle nich ve výsledku vést až k propouštění zaměstnanců.
Cukrovka, infarkt nebo deprese. Vědci popsali nebezpečí nadměrné konzumace volného cukru
Omezení příjmu volného cukru na pouhých šest lžiček denně a dodržování limitu jednoho sladkého nápoje týdně může podle nového výzkumu výrazně prospět zdraví. Vědci z Číny a Spojených států navíc ve studii prezentované v časopise The BMJ tvrdí, že každodenní nadměrná konzumace volného cukru může zvýšit riziko vzniku až 45 zdravotních problémů, a to včetně závažných onemocnění, jako jsou srdeční choroby, cukrovka nebo deprese. Tématu se věnuje také americká CNN.
Velikonoce jsou levnější než za komunismu. Kilo řízků by teď stálo 762, cukr 93 a pstruh 698 korun
Zapomeňte na titulky o zdivočelých cenách potravin, jaké nemají obdobu. A nebo o nejdražší velikonoční tabuli v historii. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) nelze obelstít. Kuřecích prsní řízky stojí aktuálně 174 korun za kilogram, před revolucí v roce 1989 to bylo 60 korun. Průměrná mzda za rok 2022 činila 40 353 korun, v roce 1989 to bylo 3 170 korun. Prostým porovnáním s dnešní mzdou statistici zjistili, že kilo kuřecích řízků by nyní stálo 762 korun. A podobný propastný cenový rozdíl najdete u většiny potravin.
PŘEHLEDNĚ: Máslo i cukr. Cena základních potravin konečně klesá, expert ale brzdí nadšení
Základní potraviny po několika měsících zlevňují, od ledna například velmi výrazně klesla cena másla nebo eidamské cihly. V meziročním srovnání je ale stále vidět prudké zdražení většiny produktů. Agrární analytik Petr Havel navíc varuje, že ceny některých základních potravin opět porostou. A i když se v následujících měsících očekává stabilizace, s levnými potravinami, které jsme v tuzemských obchodech mohli vidět před válečným konfliktem na Ukrajině, se můžeme rozloučit.
Jako by v obchodech přikrmovali nosnice. Nekula řeší i cenu vajec, chce přísnější kontroly
Ministerstvo zemědělství podalo další podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Novinářům to v úterý řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu. Zdražení v obchodech podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Meziresortní skupina se také podle Nekuly shodla na tom, že dozorové orgány, jako je například Česká obchodní inspekce (ČOI), mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.