Kupka představil návrh novely zákona o silničním provozu
Spojení s hlavním městem Rakouska je po dlouhé dekády nedostatečné. Dálnice D52 z Brna končí od roku 1996 u jihomoravských Pohořelic a poté musí řidiči po silnici první třídy přejet novomlýnské nádrže a následně se prodrat přes Mikulov. Oproti tomu Rakušané mají dálniční spojení z Vídně hotové takřka až k českým hranicím. Ministerstvo dopravy doposud netuší, kdy bude česká část čtyřproudové komunikace hotová a jakým způsobem budou překonány Nové Mlýny.
Přestože se o dálnici, která by napojila Česko na rakouskou dálniční síť, hovoří již mnoho let, stále existuje pouze 16,5kilometrový úsek, který byl slavnostně otevřen v roce 1996. Další se nezačnou stavět dříve než v roce 2025.
Ostuda, postěžoval si Kupka na chybějící dálnice. V Polsku už přitom mají téměř hotovo
Dálniční propojení Česka s okolními státy ve srovnání se západní Evropou značně pokulhává. Řidiči se po čtyřproudové komunikaci zatím nedostanou do sousedního Rakouska – čeká se na dokončení dvou komunikací. Do Polska sice již jedna autostráda vede, ale důležitá spojnice směrem do Vratislavi nadále chybí. Na polské straně přitom mají takřka hotovo, v Češku stavba potrvá ještě několik let.
„V současnosti jsou v provozu úseky Rajhrad–Pohořelice a Pohořelice-obchvat. Navazující úsek Pohořelice – vodní nádrž Nové Mlýny je ve stádiu zpracování dokumentace pro vydání územního a stavební povolení,“ sdělil CNN Prima NEWS tiskový mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta.
Asi největší problém musí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řešit při překročení velkého vodního díla, nádrží Nové Mlýny. To se právě ukazuje zřejmě jako nejzásadnější překážka pro dostavbu celé dálnice. „Probíhá zjišťovací řízení a zpracovává se dokumentace EIA na celý tah D52, ze které teprve vzejde konkrétní podoba vlastního přechodu nádrže,“ uvedl Brychta.
Celá dálnice v roce 2030?
Podle dosavadního plánu ŘSD by tento úsek měl přijít na řadu v roce 2027 s termínem dokončení do roku 2030. Ministerstvo dopravy si však netroufá předpovídat ani čas výstavby dalších úseků. Plán ŘSD zatím počítá s dokončením v roce 2028.
„Pro soubor staveb mezi Novomlýnskou nádrží a státní hranicí se připravuje zadání dokumentace pro vydání územního a stavební povolení. Pokud se ho podaří získat, bude možné konkrétněji stanovit termíny uvedení do provozu i této části dálnice D52,“ doplnil Brychta pro CNN Prima NEWS.
Rok 2030 je dlouhodobě také symbolickým datem, které si stanovil jak ředitel ŘSD Radek Mátl, tak ministr dopravy Martin Kupka (ODS) pro dokončení drtivé většiny české dálniční sítě. O dostavbě D52 na konci dekády hovořil Kupka například také v rozhovoru pro CNN Prima NEWS: „Ano, rok 2030 je skutečně velkou výzvou, abychom tyhle největší zátěže měli hotové.“
Letiště po celé Evropě se začátkem sezóny dostala pod obří nápor turistů. Zdroj: Viet Tran
Za varovnou stávkou na hamburském letišti stojí rovněž nespokojenost se mzdami. Mluvčí letiště nicméně uvedla, že stávka neměla na provoz letiště žádný vliv. Zdroj: Getty Images
Dlouhé fronty cestujících se vytvořily tako na letišti u Kolína nad Rýnem. Zdroj: Getty Images
Pod náporem turistů bylo rovněž letiště v Düsseldorfu. Zdroj: Getty Images
Kvůli stávce palubního personálu aerolinek Ryanair a easyJet ve Španělsku byly zrušeny nebo zpožděny desítky spojů. Zdroj: Getty Images
Letecké odvětví se na počátku letní sezony potýká vedle stávek i nedostatkem zaměstnanců. Zdroj: Getty Images
Nápor na letištích zřejmě nepoleví ani v následujících týdnech. Zdroj: CNN Prima NEWS
Stávka aerolinek způsobila chaos na evropských letištích. Zdroj: Getty Images
Do problémů s rychlostí odbavování a kontrol se dostalo i letiště v Düsseldorfu. Zdroj: Getty Images
Zoufalí cestující, kteří na odbavení museli čekat i několik hodin, si stěžovali na špatnou organizaci, málo informací a především na to, že i přes nával pasažérů zůstalo mnoho odbavovacích přepážek uzavřených. Zdroj: Getty Images
I letiště v Amsterdamu se ocitlo pod náporem cestujících, mnozí z nich nestíhali navazující lety.. Zdroj: Getty Images
Některé lety byly kvůli problémům na letištích zpožděny či zcela zrušeny. Zdroj: Viet Tran
Španělská aerolinka Vueling musela zrušil několik letů, což způsobilo zmatek v řadách pasažérů. Zdroj: Viet Tran
Letiště Václava Havla v Praze se zatím nepotýká s výraznějšími komplikacemi. Zdroj: Viet Tran
Letiště Schiphol v Amsterdamu slouží pro řadu spojů jako přestupná stanice. Zdroj: AP
S nedostatkem pracovníků se potýká také aerolinka Air France. Zdroj: ČTK
Do problémů se dostali i Češi na dovolené, kterým byly zrušeny zpáteční lety. Zdroj: CNN Prima NEWS
Někteří cestující museli přečkat několik dní na zahraničních letištích, než se objevil náhradní let. Zdroj: CNN Prima NEWS
Letiště nestačí odbavovat všechny naplánované lety a společnosti jsou nuceny lety rušit. Zdroj: CNN Prima NEWS
Aerolinky navíc nemají náhradní řešení a často se stává, že nevrací cestujícím peníze moc rychle. Zdroj: CNN Prima NEWS
Za varovnou stávkou na hamburském letišti stojí rovněž nespokojenost se mzdami. Mluvčí letiště nicméně uvedla, že stávka neměla na provoz letiště žádný vliv. Zdroj: Getty Images
Kvůli stávce palubního personálu aerolinek Ryanair a easyJet ve Španělsku byly zrušeny nebo zpožděny desítky spojů. Zdroj: Getty Images
Letecké odvětví se na počátku letní sezony potýká vedle stávek i nedostatkem zaměstnanců. Zdroj: Getty Images
Do problémů s rychlostí odbavování a kontrol se dostalo i letiště v Düsseldorfu. Zdroj: Getty Images
Zoufalí cestující, kteří na odbavení museli čekat i několik hodin, si stěžovali na špatnou organizaci, málo informací a především na to, že i přes nával pasažérů zůstalo mnoho odbavovacích přepážek uzavřených. Zdroj: Getty Images
I letiště v Amsterdamu se ocitlo pod náporem cestujících, mnozí z nich nestíhali navazující lety.. Zdroj: Getty Images
Španělská aerolinka Vueling musela zrušil několik letů, což způsobilo zmatek v řadách pasažérů. Zdroj: Viet Tran
Někteří cestující museli přečkat několik dní na zahraničních letištích, než se objevil náhradní let. Zdroj: CNN Prima NEWS