Více než 100 tisíc lidí na Staroměstském náměstí, další desetitisíce fanoušků v ulicích Prahy. Nesmírná hrdost a slzy – nebo minimálně husí kůže – i při dnešním sledování 25 let starých záběrů. To je ten nejvýznamnější efekt úspěchu českých hokejistů na olympiádě v Naganu. Ale co zůstává v kontextu důsledků senzačního tažení v Japonsku trochu upozaděné?
Do dějiště her dostával tým Ivana Hlinky s postupem turnaje čím dál tím více faxů. Jejich kreativita a množství českým hokejistům po finále s Ruskem napovídaly, že je čeká přijetí, jaké ještě žádný tuzemský sportovec nezažil. Přesto je pak národní audience šokovala. Na takové šílenství se připravit nedalo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zapomenuté Nagano: Češi nechtěli vyhrát, Kanaďané byli nájezdoví panicové a podvod Švédů
Pokračování oslav bylo pro novopečené hrdiny podobně náročné jako samotná senzační cesta turnajem. Neodpočinuli si ani v dalších desítkách hodin, kdy se rozprchli do svých klubů, což pro velkou část hráčů znamenalo let do zámoří.
Česká party v Buffalu
I v tamním prostředí úspěch party kolem kapitána Vladimíra Růžičky značně zarezonoval. Aby ne, vždyť Nagano bylo premiérovou olympijskou reklamou na NHL. Nejlepší soutěž světa poprvé v historii svolila, aby se její hvězdy vydaly na akci pod pět kruhů. A očekávala, že se ukáže, jak jsou Kanaďané nebo Američané ti nejlepší. Proto bylo hokejové klání v Japonsku nazývané „Turnajem století“.
Jak táta vyhrál Nagano. Vzpomínky Haškové, Paterové a Růžičky mladšího
Dominika Hašková by chtěla vědět, jestli někdo v chumlu jásajících hráčů po finále s Ruskem řekl dobrý fór. Jmenovkyně Paterová přemýšlí nad tím, zda Nagano může za fakt, že celá rodina miluje sushi. A Vladimír Růžička mladší vzpomíná, jak mu táta přivezl z Japonska hokejky skolených kanadských velikánů Erica Lindrose a Joea Sakica. Redakce CNN Prima NEWS při 25. výročí největšího českého sportovního úspěchu vyzpovídala děti tří zlatých hrdinů.
Když brankář Dominik Hašek přiletěl do Buffala, čekaly na letišti dva tisíce lidí. Takže se mohlo zdát, že vlastní americký pas a právě výběr USA získal na olympiádě zlato. „Dominátor“ pak vzpomínal, jak lidé ve městě ve státě New York věšeli z oken české vlajky. A nezapomene ani to, co se dělo při prvním utkání po restartu NHL.
Klub Buffalo Sabres nechal na Floridu poslat letadlo pro slavného českého emigranta – zpěváka Waldemara Matušku. Kromě toho, že umělec v multifunkční aréně s dnešním názvem KeyBank Center 25. února před zápasem s Torontem vystřihl „Kde domov můj“, symbolicky ještě jednou předal Haškovi a jeho zlatému spoluhráči Richardu Šmehlíkovi olympijský kov.
Hašek chtěl vřelé přijetí pro hvězdného Rusa
Uběhlo několik měsíců, a pokud někdo náhodou stihl zapomenout, co se nedávno v Naganu stalo, srpnová akce v holešovické hale dokázala hokejové nadšení úspěšně resuscitovat.
ČTĚTE TAKÉ: Manželka Hlinky o Naganu: Po výhře jsem nemohla mluvit. Ivan ji dostal svou reakcí
České republice se podařilo uspořádat událost s takovým obsazením, že se to dnešním pohledem zdá prakticky nemožné. Ale z pozice vítězné země superprestižního turnaje se tato současná „misson impossible“ povedla. Měla exhibiční charakter, charitativní účel a název „Utkání snů“. Na jedné straně se představili olympijští šampioni v takřka kompletním složení, na druhé mix vysoce renomovaných hráčů z různých států. Miroslav Šatan, Robert Kron, Jari Kurri, Saku Koivu, Daniel Alfredsson, měl přijet i samotný hokejový G.O.A.T. – velikán velikánů – Wayne Gretzky, nicméně nakonec účast odřekl. Ale Rus Vjačeslav Fetisov nechyběl.
Vjačeslav Fetisov v roce 1998 krátce po příletu do Prahy, kde se na Utkání snů rozloučil s kariérou. Zdroj: Profimedia.cz
Vjačeslav Fetisov v roce 1998 krátce po příletu do Prahy, kde se na Utkání snů rozloučil s kariérou. Zdroj: Profimedia.cz
MS hokej 2024
Pro sedminásobného mistra světa, dvojnásobného vítěze Stanley Cupu i olympiády to byla rozlučka s velkolepou kariérou. Pokud se tedy nepočítá jednozápasový comeback, když se Fetisov v roce 2009 vrátil na led v 51 letech v dresu CSKA Moskva.
Hašek české publikum s předstihem nabádal, aby připravilo ruské legendě důstojné přivítání. Aby zapomnělo na to, že Fetisov je produktem Sovětského svazu, který Čechoslovákům způsobil mnoho bolesti a trápení.
„Když jsme vystoupili z letadla a uviděli plakáty s přeškrtnutými tanky symbolizující třicetileté výročí vstupu sovětských tanků do Prahy, což bylo pro český lid nepřijatelné, pochopil jsem, že situace bude složitá. Další dva ruští hokejisti byli mladí kluci, jim se nedalo nic vyčítat. Ale já byl hráč sovětské sborné, držitel Leninova řádu, čekal jsem, že budou nepříjemnosti s novináři,“ vzpomínal před dvěma lety v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Fetisov.
Realita předčila v příjemném smyslu slova jakákoliv očekávání – loučícího se obránce Detroitu Red Wings doprovodil při příchodu na led bouřlivý potlesk. „Na led jsem šel jako poslední. Když jsem vyjel na hrací plochu a zaznělo mé jméno, celý stadion povstal a začal aplaudovat. Určitě jsem měl několik minut v očích slzy. Na ten okamžik nikdy nezapomenu,“ vrátil se k momentu, který ho dostal.
NHL byla hladová po Češích
Díky Naganu si český hokej udělal v zámoří tu nejlepší možnou reklamu. Zvlášť, když na olympiádu nabalil další velké úspěchy – triumfy na mistrovství světa 1996, 1999, 2000 i 2001. Nejúžasnější tuzemská léta populárního sportu na ledě vedla k tomu, že po materiálu z Česka byla za mořem bezprecedentní a neopakovaná sháňka.
Vídní 1996 začala nová éra českého hokeje, říká Lener. Na co vzpomíná nejraději?
Vídeň, 5. května 1996. Česká hokejová reprezentace vítězí na mistrovství světa. Na den přesně před pětadvaceti lety začíná zlaté období, které vyšperkuje dalších pět titulů mistrů světa a také olympijské vítězství v Naganu 1998.
I proto se kouč olympijských vítězů Ivan Hlinka v roce 2000 stal prvním nejen českým, ale i evropským hlavním trenérem v NHL. Angažmá u Pittsburghu Penguins skončilo na začátku ročníku 2001–2002.
V tomto období gradoval počet Čechů draftovaných některou z organizací nejlepší ligy. Pár měsíců po Naganu jich bylo 21, pak 17, v roce 2000 23 a o 12 měsíců později dokonce 31. Samozřejmě na tom má podíl i fakt, že na začátku tisíciletí juniorský národní tým dvakrát v řadě ovládl světový šampionát. Ale nelze vyvrátit, že seniorské úspěchy v čele s olympijským zlatem okouzlily zámoří a donutily ho věřit, že zlanaření českých mladíků bude automaticky terno.
Pro srovnání, loni prošlo draftem devět hráčů narozených v Česku, což je navíc za poslední dekádu nadprůměr.
