Horská a Fischer o zrušení daňových výjimek
Zrušení daňových výjimek, jak navrhuje prezident Miloš Zeman, problém s financemi nevyřeší. Ve vysílání CNN Prima NEWS se na tom shodli ekonomka Helena Horská a bývalý premiér Jan Fischer. Horská uvedla, že se tím dají ušetřit maximálně desítky miliard, přičemž je třeba vzít v potaz, že polovina výjimek má sociální charakter.
„Daňové výjimky podle dat z roku 2018 tvoří 500 miliard korun. Je to velká částka, nicméně polovina jsou výjimky se sociálním charakterem jako slevy na poplatníka nebo na dítě. Můžeme se soustředit třeba na sníženou sazbu DPH, která k výjimkám patří. Tam by se dalo získat 50 miliard,“ navrhla Horská.
Jenže zrušení snížené sazby DPH by podle ní opět nejvíce dopadlo na ohrožené skupiny obyvatel. „U výjimek se dají najít maximálně desítky miliard korun, které by neměly dopad na ohrožené rodiny,“ konstatovala. „Vylili jsme vaničku i s miminkem. Nemůžeme někde jen tak jednoduše škrtat, protože se to projeví u výdajů. Když budeme škrtat úlevy v příjmech, tak budeme mít zvýšené sociální výdaje,“ dodala ekonomka.
S návrhem na zrušení všech daňových výjimek přišel v pátek prezident Miloš Zeman, když vystoupil ve Sněmovně během jednání o státním rozpočtu. Nová vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje schodek „pouze“ 280 miliard, předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO) měl v plánu deficit o 97 miliard vyšší. Fialův tým chce ušetřit například na provozních výdajích nebo na platech.
„V rozpočtu zrušení daňových výjimek není a já to pokládám za velkou chybu. Kdyby Sněmovně a vládě nechyběla odvaha, máte přebytkový rozpočet a splácíte dluhy. V čem je problém? Za každou daňovou výjimkou stojí lobbistická, někdy až mafiánská skupina, která si jednou kdysi dávno tuto výjimku vyvzdorovala,“ prohlásil v pátek prezident.
Fischera Zeman nepřekvapil
Bývalého premiéra Jana Fischera Zemanova slova nepřekvapila, protože je říká opakovaně. Odstraňování výjimek stojí podle Fischera za analýzu, problém systémové konsolidace financí však neřeší. „Musíme si uvědomit, že nerovnosti v naší společnosti se spíše prohlubují, rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími jsou stále zřetelnější. Paušálním odstraněním daňových výjimek bychom smetli i možnost sociálních úlev,“ uvedl.
V debatě mezi odborníky došlo i na téma inflace. Ta v meziročním srovnání růstu spotřebitelských cen dosáhla 9,9 procenta, nejvíce od července 1998. „Prostoru pro optimismus moc není. V dalších měsících určitě budeme kolem 10 procent, možná i přes. Nerad prognózuji, ale snížení inflační dynamiky můžeme očekávat až ke konci roku,“ předpověděl Fischer.
Horská naopak tak negativní nebyla. „V únoru, a možná i březnu, bude inflace nad 10 procenty, ale s příchodem jara a letní sezony by měla pozvolna zpomalovat. I na konci roku se však udrží na úrovni, na kterou jsme nebyli desítky let zvyklí,“ podotkla.
