Mikuláš Peksa, Jiří Pospíšil a Tomáš Zdechovský ve studiu CNN Prima NEWS Zdroj: CNN Prima NEWS
Co by měla Evropská unie udělat, aby Rusko v budoucnu již nemohlo obcházet sankce uvalené Západem? Podle českých europoslanců oslovených redakcí CNN Prima NEWS se EU musí zaměřit na země, jako je Čína nebo Írán. Tyto státy totiž prý svým chováním obcházení ruských sankcí napomáhají. Evropská unie v ekonomickém boji proti Rusku nesmí být za hlupáka, upozornil například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Jednání o 11. unijním balíčku protiruských sankcí již probíhají na půdě evropských institucí. Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) by se měl zaměřit mimo jiné na některé čínské a íránské firmy, které napomáhají obcházení stávajících sankcí.
„Vedle Číny a Íránu jsou v této souvislosti zmiňovány i postsovětské země, jako je Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán či Uzbekistán. Pokud se nám na jedenáctém sankčním balíčku podaří najít shodu, měla by být ucpána řada děr, kterými do Ruska stále proudí západní výrobky,“ řekl Pospíšil pro CNN Prima NEWS.
Piráti navrhují vznik celoevropského přehledného rejstříku konečných majitelů firem a společností. Podle europoslance Mikuláše Peksy by Evropská unie měla využívat veškeré dostupné kontrolní nástroje.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: PŘEHLEDNĚ: Které společnosti nadále působí v Rusku? Podívejte se na „seznam hanby“
„Jednoduše nesmíme firmám financujícím ruskou válku dál posílat peníze. Je ostuda, že to Evropská unie dovoluje a nechá zjevně proudit eura k Putinovi. Kdyby se posílila pravomoc Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), měli bychom paletu účinných nástrojů, jak zmíněným únikům zabránit,“ sdělil člen Pirátů pro CNN Prima NEWS.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmiňuje, že EU v ekonomickém boji proti Rusku nesmí být za hlupáka. „Sankce fungují, dopad na ruskou ekonomiku je naprosto nezpochybnitelný. Zároveň je ale také pravda, že se stále nedaří plně využít potenciál některých sankcí. Ne všechny sankce jsou dostatečně účinné. Některé země napomáhají obcházení,“ řekl lidovecký politik.
Evropská unie podle Zdechovského musí na zmíněné státy v čele s Čínou vyvinout dostatečný tlak, aby přehodnotily své chování. „Na místě je zavést přísnější pravidla a ukázat, že to se sankcemi myslíme opravdu vážně. A právě tomuto obcházení má zamezit 11. sankční balíček. Ruská ekonomika opravdu není tak silná, jak se může zdát. V delším horizontu to může přivodit i její kolaps,“ dodal.
Západní země se snaží Rusko ekonomicky izolovat, aby jej oslabily v agresivní válce, kterou Moskva v únoru 2022 rozpoutala invazí na Ukrajinu. Kromě zmíněných států, jako je Čína nebo Írán, Rusko drží nad vodou i několik západních firem, které v této zemi nadále podnikají.
Pospíšil: Rozhodnutí je na každé západní firmě
Takzvaný „seznamu hanby“ pravidelně zveřejňuje například institut CELI patřící pod americkou Yaleovu univerzitu, což je prestižní soukromá škola v New Havenu ve státě Connecticut. Jiří Pospíšil upozornil, že rozhodnutí, zda v Rusku nadále podnikat a realizovat obchodní aktivity, je na každé jednotlivé firmě.
Válka na Ukrajině
„Nejúčinněji na tyto firmy mohou působit západní zákazníci, kteří jsou pro ně důležitější než ti ruští. Řada západních společností již své aktivity v Rusku právě v důsledku tlaku západních zákazníků ukončila či omezila. Firmy, které tak dosud neučinily, by to měly co nejvíce pocítit na své reputaci,“ doplnil český europoslanec.
Už v březnu 2022 z Ruska odešel obrovský počet světových automobilek, společností z oblasti telekomunikace či IT, bank, firem ze zábavního či módního průmyslu, energetických gigantů nebo potravinářských firem.
Na sklonku třetího dne války dospěl Západ ke shodě na do té doby bezprecedentních sankcích proti Moskvě. Západní země sankční seznam průběžně rozšiřují, čímž výrazně trpí ruská ekonomika.
Po prvních uvalených sankcích brzy následovaly i společné dodávky zbraní a diplomatická podpora Ukrajiny ve všech možných sférách. Mnozí západní politici dokonce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ironicky gratulovali, že se mu povedlo celý Západ sjednotit jako nikomu před ním.
Zatím poslední – 10. sankční balík schválila Evropská unie na konci letošního února, rok po ruském vpádu na Ukrajinu. Opatření se týkala bankovního sektoru, exportu technologií využitelných pro vojenské účely nebo vývozu ruských surovin.
