Státy Evropské unie se v pondělí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pět tisíc vojáků. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci počítající s výrazným zvýšením armádních výdajů a investicemi do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení i nových technologií. Ministři se také shodli na dalším financování nákupu zbraní pro Ukrajinu.
EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí.
Válka na Ukrajině
Obrannou koncepci na příští desetiletí unijní diplomacie chystala více než rok, v posledních týdnech se však pod dojmem ruského útoku proti sousední zemi její text výrazně změnil a soustředí se zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu. Důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok.
Cena za nečinnost je jasná
„Hrozba roste a cena za nečinnost je jasná,“ prohlásil v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Unijní země před ruskou invazí neměly například na vytvoření unijních sil rychlé reakce jednotný pohled a zvláště část východního křídla EU chtěla dát přednost společné obraně v rámci NATO. Evropský blok navíc s podobným plánem přišel již v roce 2007, kdy na papíře vytvořil systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto skupiny ale nikdy nebyly nasazeny a s odchodem Británie z EU utichl hlas jejich hlavního zastánce.
Pod vlivem agresivní ruské politiky však unijní země podpořily vytvoření společné brigády. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí řekla, že Německo je připraveno postavit základ této jednotky, aby mohla být funkční od roku 2025. Součástí brigády rychlého nasazení budou také letecké a námořní síly.
Ukrajinci budou dostávat speciální víza. Dočasná ochrana jim vydrží až rok
Ministerstvo vnitra bude od úterý lidem z Ukrajiny prchajícím před válkou vydávat víza za účelem dočasné ochrany. Ta nahradí dosud vydávaná speciální dlouhodobá víza. Pro držitele starších typů se nic nemění, do systému dočasné ochrany budou automaticky převedeni. Po pondělním jednání Ústředního krizového štábu to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Potvrdil také, že ve středu navrhne na jednání vlády prodloužení nouzového stavu. O tomto kroku informoval už v nedělní Partii na CNN Prima NEWS.
Silnější obranné vazby v rámci sedmadvacítky výrazně podporovaly zejména státy, které nejsou členy NATO, tedy skandinávské země či Rakousko. „Musíme se stát rychlejšími, zvláště s ohledem na tak složitou situaci, které nyní čelíme,“ řekla rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová.
Strategická koncepce však vychází vstříc i členům aliance, když zdůrazňuje další posílení spolupráce s třicetičlenným vojenským blokem. Unijní země by podle plánu měly společně identifikovat nedostatky, které v obraně mají, a snížit svou závislost na nákupu vojenských technologií z mimounijních států. Evropská komise má do května připravit analýzu slabých míst evropské obrany, z níž by společné projekty a nákupy techniky měly vycházet.
Ministři se v pátek také shodli na vyčlenění dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) z obranného fondu EU na nákup zbraní požadovaných Ukrajinou, mimo jiné protitankových a protivzdušných střel. Unie již stejnou částku uvolnila na vojenské vybavení pro Kyjev před dvěma týdny, kdy rozhodla o svém historicky prvním společném financování zbraní pro mimounijní zemi. Další dodávky zbraní Ukrajině slíbila řada členských států včetně Česka.