Státy EU se shodly na posílení společné obrany kvůli ruské hrozbě. (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Státy Evropské unie se v pondělí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pět tisíc vojáků. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci počítající s výrazným zvýšením armádních výdajů a investicemi do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení i nových technologií. Ministři se také shodli na dalším financování nákupu zbraní pro Ukrajinu.
EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí.
Válka na Ukrajině
Obrannou koncepci na příští desetiletí unijní diplomacie chystala více než rok, v posledních týdnech se však pod dojmem ruského útoku proti sousední zemi její text výrazně změnil a soustředí se zejména na odvrácení ruské hrozby pro Evropu. Důraz klade na schopnost EU rychle zareagovat na případný útok.
Cena za nečinnost je jasná
„Hrozba roste a cena za nečinnost je jasná,“ prohlásil v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Unijní země před ruskou invazí neměly například na vytvoření unijních sil rychlé reakce jednotný pohled a zvláště část východního křídla EU chtěla dát přednost společné obraně v rámci NATO. Evropský blok navíc s podobným plánem přišel již v roce 2007, kdy na papíře vytvořil systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto skupiny ale nikdy nebyly nasazeny a s odchodem Británie z EU utichl hlas jejich hlavního zastánce.
Pod vlivem agresivní ruské politiky však unijní země podpořily vytvoření společné brigády. Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová v pondělí řekla, že Německo je připraveno postavit základ této jednotky, aby mohla být funkční od roku 2025. Součástí brigády rychlého nasazení budou také letecké a námořní síly.
Silnější obranné vazby v rámci sedmadvacítky výrazně podporovaly zejména státy, které nejsou členy NATO, tedy skandinávské země či Rakousko. „Musíme se stát rychlejšími, zvláště s ohledem na tak složitou situaci, které nyní čelíme,“ řekla rakouská ministryně obrany Klaudia Tannerová.
Strategická koncepce však vychází vstříc i členům aliance, když zdůrazňuje další posílení spolupráce s třicetičlenným vojenským blokem. Unijní země by podle plánu měly společně identifikovat nedostatky, které v obraně mají, a snížit svou závislost na nákupu vojenských technologií z mimounijních států. Evropská komise má do května připravit analýzu slabých míst evropské obrany, z níž by společné projekty a nákupy techniky měly vycházet.
Ministři se v pátek také shodli na vyčlenění dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy korun) z obranného fondu EU na nákup zbraní požadovaných Ukrajinou, mimo jiné protitankových a protivzdušných střel. Unie již stejnou částku uvolnila na vojenské vybavení pro Kyjev před dvěma týdny, kdy rozhodla o svém historicky prvním společném financování zbraní pro mimounijní zemi. Další dodávky zbraní Ukrajině slíbila řada členských států včetně Česka.
