Exkluzivně: Babiš by do druhého kola prošel těsně před Nerudovou. Volily by ho spíše ženy

Volební model, který počítá s teoretickou volební účastí 65 procent voličů, uvedl jako vítěze prvního kola voleb předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Za ním se umístila Danuše Nerudová a Petr Pavel. Čtvrtou příčku obsadil Pavel Fischer s 6,2 procenta hlasů. S 5,1 procenta se na pátém místě umístil Marek Hilšer. Hranici pěti procent pak nepřekročil Josef Středula (3,9 procenta), Jaroslav Bašta (2,9 procenta), Tomáš Zima (1,5 procenta) a Karel Diviš (0,9 procenta).

„Současné postavení kandidátů ukazuje průběžný výsledek. Ten se plně utvoří až v posledních týdnech kampaně a do velké míry až poslední dny před volbami,“ podotýkají autoři průzkumu. Zároveň doplňují, že na politické scéně sledují výrazně změny. Ubývá skalních voličů stran, častěji dochází k přelivům voličské podpory, zesiluje se fluktuace mezi voliči a nevoliči a roste podíl těch, která se rozhodují až krátce před volbami.

Babiš vede i v preferencích

Výsledek volebního modelu reflektuje i situaci preferencí voličů před prvním kolem prezidentské volby. I zde se na prvním místě umístil Babiš, a to s 24,3 procenta. Jako prezidentku by Nerudovou preferovalo 22,4 procenta voličů. Na třetím místě se opět umístil Pavel se 17,7 procenta. Následnou propast zastavuje na čtvrtém místě Fischer se 3,7 procenta. Nutno podotknout, že 24,3 procenta občanů by si mezi kandidáty neumělo vybrat (16,1 procenta) nebo by nikoho vůbec nevolili (8,3 procenta).

Nejvyšší míru přijatelnosti vykazuje Danuše Nerudová, kdy ji zvažuje až 42 procent veřejnosti. O dva procentní body za ní je Petr Pavel (40 procent). Oproti Nerudové má ale více silných odpůrců. Andrej Babiš na místě třetím zřetelně polarizuje veřejnost: na jedné straně má ze všech kandidátů nejvíce skalních příznivců (20 procent), na druhé straně mezi favority také nejvíce silných odpůrců (49 procent).

Pavel Fischer (16 procent) a Marek Hilšer (15 procent) vykazují skoro stejnou míru podpory. U ostatních kandidátů se podle STEM zdá, že veřejnost je dostatečně nezná, proto jejich volbu zatím nezvažuje.

STEM dále uvádí, že zhruba polovina lidí chodí k volbám stabilně a jejich účast v prezidentských volbách je velmi pravděpodobná. „Třetina obyvatel si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru kandidáta. Zbývající sedminu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí a jejich volební motivace je minimální,“ podotýká.

Klasický model STEM předpokládá, že se voleb zúčastní lidé, kteří se alespoň částečně zajímají o politiku, nevylučují svoji účast a kteří vůči kandidátovi pociťují alespoň slabou osobní vazbu.

Koho by spíše volily ženy?

Danuše Nerudová získává o něco větší podporu od žen. „Možná ale překvapí, že ženy by více než muži volily Andreje Babiše. Petr Pavel je spíše kandidátem ‚mužským‘,“ uvádí autoři průzkumu. Doplňují, že podpora Nerudové jednoznačně souvisí s věkem. Nejlépe se jí daří u mladších, ztrácí směrem ke starším věkovým ročníkům.

U Andreje Babiše je tomu opačně. Petr Pavel podobnou měrou oslovuje všechny věkové skupiny. A zatímco Pavel a Nerudová oslovují spíše osoby se středním a vysokým vzděláním, Babiš získává přízeň mezi vyučenými a lidmi se základním vzděláním.

Analýzy předkládaných dat dále ukazují, že výsledek prezidentské volby bude více než jindy závislý na chování mělce motivovaných voličů. „Je to právě nárůst vlažné a zatím neukotvené přízně, která stojí za dynamickým nárůstem podpory Danuše Nerudové. Jiný je případ Andreje Babiše, který se může opřít o dnes již zformovaný tábor příznivců. U nich může hrát důležitou roli, jak dalece své sympatie nakonec projeví v reálné volební účasti,“ zmiňují autoři průzkumu.

Záležet bude na koncovce

Podle nich bude velice záležet na „koncovce“ volební kampaně a na úspěchu kandidátů v mediálních debatách. „Bude velmi obtížné dosáhnout oslnivého úspěchu během pouhých dvou týdnů,“ uzavřeli.

Průzkum probíhal kombinací on-line a telefonického dotazování (CAWI a CATI). Dotázán byl rozsáhlý soubor 2 605 občanů České republiky starších 18 let. Soubor byl vytvořen tak, aby byl reprezentativní z hlediska účasti v minulých sněmovních volbách a z hlediska volebních výsledků stran. Dotazovalo se mezi 29. listopadem a 9. prosincem 2022.

„Výzkum probíhal v době, kdy se rozbíhala ostrá fáze prezidentských kampaní a ve veřejnosti stále převládaly obavy z tempa všeobecného zdražování a z vývoje zásob a cen energií,“ dodali autoři.