Na území centrálního Donbasu už několik měsíců zuří brutální střety mezi ukrajinskou a ruskou armádou. Pokračují krvavé boje u Bachmutu, v případě Soledaru se zdá, že už se ukrajinští vojáci z tohoto doněckého města stáhli. Bezpečnostní analytik Jiří Vojáček však Bachmutu ani Soledaru velký strategický význam nepřikládá. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS uvedl, že posledním ruským vojenským úspěchem bylo květnové vítězství v bitvě o Mariupol.
„Soledar i Bachmut jsou nepodstatné cíle druhého řádu. To je jen ruské PR. Posledním ruským úspěchem na bojišti bylo dobytí Mariupolu. Od té doby ruská armáda ustupuje a ztrácí obsazené území. I když Kreml už třikrát vyměnil kompletní velení operace, nezdá se, že by se ruská armáda poučila ze svých chyb,“ řekl Vojáček ve vysílání CNN Prima NEWS.
„Politická prohlášení z Kremlu se stále více rozcházejí s tím, co se děje na bojišti. I přes vyhlášení mobilizace se Rusům rozpadla posloupnost vedení, dochází jim munice i výzbroj. Nedaří se jim přetavit početní převahu. Územní zisky v poslední době nemají prakticky žádné. Ruská taktika vede k obrovským ztrátám na obou stranách,“ dodal bezpečnostní analytik.
Válka na Ukrajině
I přes značné ztráty dělají okupanti nadále na území centrálního Donbasu vše pro to, aby postoupili kupředu. Obzvlášť brutální boje probíhají u Bachmutu. Londýnští odborníci ve středu uvedli, že se ukrajinští vojáci začátkem tohoto týdne ze Soledaru s velkou pravděpodobností stáhli.
Ukrajinský vojenský expert Oleksandr Krajev před časem odhadl, že obě strany v bitvě o Soledar každý den přicházely o několik stovek vojáků. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak označil boje u Soledaru či Bachmutu za vůbec nejkrvavější od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu.
Tvrdé boje na území centrálního Donbasu podobně popisuje také ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle něj mají obranné síly Ukrajiny mnohem menší ztráty než nepřítel. Rovněž zdůraznil, že každý den je zabito a zraněno přibližně 500 ruských vojáků, někdy i víc.
Symbol mariupolského vzdoru
Mariupol Rusové definitivně obsadili 20. května. Ukrajinci jim ale nedali nic zadarmo. Fatálně obklíčené přístavní město bránili skoro tři měsíce, a to de facto bez možnosti zásobování – munice, vody či potravin.
Ukrajinští obránci s plukem Azov v čele se museli vypořádávat s každodenním bombardováním, což je postupně donutilo stáhnout se až do rozsáhlého ocelářského komplexu známého jako Azovstal. Zatímco se ruská armáda směrem z jihu i východu posouvala dál do ukrajinského vnitrozemí, v přímořském Mariupolu nadále svítila malá žlutomodrá tečka odporu.
Podle různých odhadů během tříměsíční bitvy o Mariupol zemřelo až 20 tisíc lidí. V přístavním městě bylo poničeno či úplně srovnáno se zemí více než 90 procent budov. V důsledku tvrdých bojů byla většina obyvatelstva odříznuta od dodávek vody, základních potravin či léků. Zbídačené obyvatelstvo se již několik měsíců smiřuje s ruskou nadvládou. Nic jiného mu nezbývá.
Bitva o Mariupol byla ve své pozdní fázi pro obě strany důležitá spíš ze symbolického hlediska. S každým dalším dnem odporu zvedali obránci v tomto městě prestiž své armády a morálku ukrajinských vojáků po celé zemi.
Pro Rusko mělo dobytí prakticky vybombardovaného Mariupolu rovněž velký význam. Moskva se po mnohých nezdarech v první fázi invaze potřebovala pochlubit jakýmkoliv výraznějším úspěchem – podle Vojáčka zároveň posledním opravdovým úspěchem.
