František Josef I.

Velkou Británii čeká v neděli 6. února velkolepý den. Královna Alžběta II. oslaví 70 let od chvíle, kdy nastoupila na trůn. Televize CNN Prima NEWS připravila speciální vysílání, které startuje v 8:30. Těšit se můžete i na spoustu zajímavých hostů.

Isabella Parmská, manželka budoucího císaře Josefa II., byla krásná, chytrá a její choť na ní mohl oči nechat. Jenže ona se bláznivě zamilovala do jeho sestry Marie Kristýny. A podle historiků nebyl jejich vztah pouze platonický. To také dokazují dopisy mezi ženami, které se dochovaly.

Někteří Češi pijí alkohol jen na Silvestra, jiní po celý rok. „Žízeň je následkem včerejší žízně,“ říkal Josef Švejk ve slavném Haškově románu, který se odehrává na sklonku Rakouska-Uherska. Už tehdy jsme alkoholu holdovali natolik, že se kořalečním morem národa českého musel zabývat i císař František Josef I.

Boj o všeobecné volební právo byl dlouhý, ale také krvavý. K rozhodujícím demonstracím za svobodné volby patřila ta z 28. listopadu 1905, kdy v centru Prahy demonstrovalo 200 tisíc lidí. Zákon o rovném volební právu nakonec císař František Josef I. podepsal 26. ledna 1907. Rovné ale úplně nebylo. Z hlasování byli vyloučeni vojáci z povolání, osoby nesvéprávné a v chudinské péči, vězni, lidé trestaní více než dvakrát za opilství a také veškeré osoby ženského pohlaví.

Před 68 lety se britskou královnou stala Alžběta II. Šlo o první korunovaci, kterou prostřednictvím televize sledovalo zhruba 20 milionů Britů. Její vitalita bývá spojována mimo jiné s její zvídavostí. V současné době je podobným symbolem, jakým byl pro země Koruny české císař František Josef I. O královnině osobnosti hovořil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS spisovatel Kamil Rodan.

Mohutný požár vážně poničil historickou roubenku pod Ještědem. Dřevěná stavba v Horních Pasekách začala hořet uprostřed noci, dva lidé museli na poslední chvíli utíkat před plameny, naštěstí se jim nic nestalo.

Sprosťák, drzý žid, všivák, opičák i pitomec. To jsou nadávky, kterými se častovali poslanci na schůzi sněmovny už v roce 1911. Poslanec Lubomír Volný (zvolený za SPD, nyní nezařazený) jen navázal na dávné rváče a křiklouny v parlamentních lavicích. Nejčastěji se čeští politici prali v dobách císaře Františka Josefa I. a za první republiky, po roce 1989 se do sebe pustili třeba Miroslav Macek a David Rath.

Již více než sto let je to od chvíle, kdy vznikla samostatná republika Československo. Krátce po 28. říjnu 1918 se od Rakousko-Uherska odtrhly i další země a jen o zhruba dva týdny později rezignoval poslední císař z rodu Habsburků Karel I. Tak přestalo existovat Rakousko-Uhersko, které bylo hybnou silou v Evropě po mnoho let. Zároveň tímto způsobem došlo i k pádu rodu Habsburků, kteří jsou historicky nejvíce svázáni sice s Rakouskem, ale stovky let významně ovlivňovali či spravovali i české země.

Své 60. narozeniny v pondělí oslaví dědic císařů Rakousko-Uherska Karel Habsbursko-Lotrinský. Bývalý rakouský politik a podnikatel, který je současnou hlavou habsburského rodu, mohl být českým králem, pokud by se historie vyvíjela jinak. Podle předsedy monarchistické strany Koruny České, Radima Špačka, by byl Karel Habsbursko-Lotrinský velmi důstojným panovníkem českých zemí. Šéf českých monarchistů v rozhovoru pro CNN Prima NEWS dále popsal, proč je podle něj monarchie lepší oproti republice.

Kdyby se historie vyvinula jinak, mohl být nejen císařem Rakousko-Uherska, ale i českým králem. Dnes dědic císařů z dynastie Habsburků Karel působí především v zemi našich jižních sousedů, ale v jiné formě než jeho předci. Prošel rakouskou politikou, je mediálním magnátem a předsedal i organizaci na ochranu kulturních památek. V pondělí 11. ledna Karel Habsbursko-Lotrinský oslaví životní jubileum – 60. narozeniny.

Univerzita Karlova v úterý na pražském Albertově odhalila bustu lékaře a pedagoga Eduarda Alberta. Vzdala tak poctu muži, po němž byl pojmenován komplex univerzitních budov i ulice v Novém Městě, kde se v letech 1939 a 1989 odehrály historické události spojené se studentstvem. Rektor Tomáš Zima o Albertovi řekl, že byl osobností, která položila základy moderní světové chirurgie.

Císař František Josef I. se narodil 18. srpna 1830. „Dětství našeho zesnulého panovníka plynulo v jasu a štěstí,“ napsal oblíbený týdeník Český svět, když panovník 21. listopadu 1916 vydechl naposledy. Každý nekrolog se totiž vrací právě k počátku života, narození a smrt jsou spojité nádoby.