Genderová nerovnost zmizí za 100 let. Nůžky se rozevírají v politice a financích

Bude trvat téměř sto let, než zcela vymizí nerovnost mezi pohlavími, ukazuje studie Global Gender Gap Report. Podle ní se tedy rovnosti současna generace nedožije. Uzavření propasti mezi muži a ženami se nejvíce blíží oblast vzdělávání a zdravotní péče, nejhůře je na tom naopak politická angažovanost a ekonomické faktory. Žebříčku genderové rovnosti dlouhodobě vévodí Island.

Podle zjištění Světového ekonomického fóra je nyní propast mezi muži a ženami v globálním průměru uzavřena přibližně z 68 %. Celkový trend je pozitivní, ze 149 zkoumaných zemí zaznamenalo 101 zlepšení oproti loňskému měření. Tým Světového ekonomického fóra se rozhoduje podle pěti hlavních ukazatelů: ekonomické participace a příležitosti, dosažené vzdělání a přístup ke vzdělání, zdravotnictví a doba dožití, politická participace a angažovanost v „profesích budoucnosti“.

Politika i management jsou doménou mužů

Vůbec nejhorší výsledky vykazuje podle poslední analýzy oblast politické reprezentace. Rovnosti se zde dočkáme až za 95 let. Celosvětové nyní ženám patří 25,2 % křesel v poslaneckých sněmovnách a jejich ekvivalentech. Na ministerských pozicích podíl klesá ke 21,2 %. Výrazné zlepšení v této oblasti zaznamenala Litva, Španělsko nebo Thajsko. „V některých zemích však ženy postrádají politickou reprezentaci zcela,“ upozorňuje nezisková organizace Světové ekonomické fórum. V 85 ze 153 zkoumaných zemí také posledních 50 let chyběla ženská hlava státu.

Nůžky jsou široce rozevřeny i v oblasti ekonomické, a to jak v zastoupení žen ve vedoucích pozicích, tak v platové nerovnosti. Zatímco počet žen-manažerek roste, nerovnost v příjmech zaznamenává opačný trend, a to překvapivě zejména ve vyspělých státech. Podle jedné z teorií ženy silněji poškozuje robotizace a automatizace právě proto, že častěji zastávají nižší pozice.

V globálním průměru je na pracovním trhu aktivních jen 55 % všech žen v produktivním věku oproti 78 % mužů. „V mnoha zemích jsou navíc ženy znatelně znevýhodněny v přístupu k úvěrům, pozemkům či cenným papírům, což jim brání začít podnikat či nashromáždit jmění,“ upozorňuje Světové ekonomické fórum. Zemí, kde mají ženy zakázáno založit si bankovní účet nebo si vzít úvěr, je 72. Problém se ale netýká jen rozvojových zemí. Na to, že banky nechtějí ženám půjčovat, upozornila již dříve na CNN Prima NEWS šéfka asociace podnikatelek Kateřina Haring.

Vysoké kompetence, nízká důvěra

Zpráva Světového ekonomického fóra upozorňuje, že uzavření ekonomické propasti mezi muži a ženami výrazně brání nízké zastoupení žen v nově se objevujících pracovních oblastech a pozicích. Jedná se především o cloud computing, kde pracuje pouze 12 % žen, nebo o oblast umělé inteligence. „Ukázalo se navíc, že porovnáme-li schopnosti žen a to, jaké pozice zastávají, často bývají pracovně podceněny, i když mají potřebné schopnosti,“ píše se ve zprávě ekonomického fóra.

Technologie zhoršují mzdovou nerovnost. Koronavirus by naopak mohl pomoci

Mzdová nerovnost neboli gender pay gap se projevuje zejména na pozicích s vysokými příjmy, vysvětlila pro CNN Prima NEWS ekonomka Barbara Pertold-Gebická z Univerzity Karlovy. Rozdíly v platech mužů a žen prohlubuje i robotizace. Koronavirová pandemie by se naopak mohla v dlouhodobém měřítku projevit na situaci pozitivně, míní expertka.

Optimističtější jsou zjištění ohledně přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Ve 35 zemích již dokonce bylo dosaženo kompletní rovnosti ve vzdělání, v některých zemích ale zbývá dorovnat až 20 % nerovností mezi chlapci a dívkami.

Podle výpočtů ekonomického fóra by měla genderová nerovnost celosvětově vymizet za 99,5 roku. Zatímco v oblasti vzdělání by se mohly nůžky uzavřít už za 12 let, dobu výrazně prodlužuje oblast ekonomiky, práce a příležitostí. Ta by se mohla pro pohlaví srovnat až za 257 let, pokud by progres postupoval dosavadním tempem.

Island: Rovnost už od školky

Žebříčku genderové rovnosti vévodí Island už 11 let po sobě. V nejřídčeji osídleném evropském státě je propast mezi pohlavími uzavřena z 88 %. V Islandu byl přijat zákon o rovnosti mezi muži a ženami již v roce 2000.

Ten mimo jiné definuje devět oblastí, v nichž ženy postihuje genderová nerovnost, popisuje platovou nespravedlnost a charakterizuje rozdíl mezi přímou a nepřímou diskriminací na základě pohlaví. Island také zakázal v roce 2009 z feministických důvodů striptýzové kluby. Parlament rozhodl, že nikdo nesmí profitovat z nahoty svých zaměstnanců.

Na ostrově rovněž platí zákon o mateřství, otcovství a rodičovské dovolené. Ten má zajistit, že si oba rodiče rozdělí péči o dítě rovným dílem. Zákon o rovných právech žen a mužů zase ukládá školám jako povinnost o genderové rovnosti vyučovat, a to ve všech stupních vzdělání.

Česko je v Evropě propadlíkem

V závěsu za Islandem jsou šampiony rovnosti mezi muži a ženami také další severské státy – Norsko, Finsko a Švédsko. Do první desítky se vešly také Nikaragua, Nová Zéland, Irsko, Španělsko, Rwanda a Německo. Česká republika je až na 78. příčce, zhruba v polovině seznamu. Mezi evropskými zeměmi je mezi nejhoršími už pouze Řecko, Kypr a Maďarsko. Výčet zemí uzavírají Demokratická republika Kongo, Sýrie, Pákistán, Irák a Jemen.

Tagy: