Česká politická scéna je leckdy velmi bizarním prostředím, z něhož lítá jeden bonmot za druhým. Politici za první polovinu roku 2025 pronesli mnoho hlášek, kterými veřejnost pobavili, nebo dokonce šokovali. Redakce CNN Prima NEWS pro vás vybrala ty nejlepší z nich.
Babiš: Už jsem Trumpovi vysvětloval HDP
Předseda ANO Andrej Babiš se loni během prezidentských voleb v USA nijak netajil tím, že si přál návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. K tomu nakonec skutečně došlo. Nadšení z Trumpova vítězství však v řadách ANO částečně utichlo po některých výrocích staronového amerického prezidenta.
Třeba letos v lednu Trump znovu zopakoval, že chce, aby evropské státy NATO prudce navýšily své výdaje na obranu, a to na pět procent HDP. Babiš, kterému se tento návrh příliš nepozdává, pak v Partii na CNN Prima NEWS vysvětloval své postoje, přičemž naznačil, že Trumpa již v minulosti o HDP poučoval.
„Já už jsem jednou Donaldu Trumpovi vysvětloval, jak je to vlastně s tím HDP. Tehdy jsem byl na summitu NATO. My máme dávat dvě procenta HDP,“ prohlásil šéf ANO ve vysílání CNN Prima NEWS.
„Pokud bych byl premiérem, Donaldu Trumpovi bych vysvětlil, že pět procent je nereálných. Dvě procenta jsou pro nás dostatečná. Já chápu, proč on chce pět procent. Vedli jsme tu debatu v roce 2018. De facto jsem mu odpovídal za EU. Vysvětloval jsem mu, že každá země má jiné HDP. Angela Merkelová a Emmanuel Macron byli rádi,“ dodal šéf ANO.
Česko se vstupem do NATO přijalo závazek vynakládat na obranu minimálně dvě procenta. Tuto podmínku ovšem dlouho neplnilo. Až letos ministryně obrany Jana Černochová (ODS) oznámila, že Česká republika za rok 2024 konečně přesáhla dvouprocentní hranici. Svůj slib do té doby pravidelně od roku 2006 neplnila. Týká se to tak i období, kdy bylo u moci hnutí ANO.
Blažek: Je to ultračisté
ODS od konce května tíží takzvaná bitcoinová aféra spojená s darem, který v březnu přijalo ministerstvo spravedlnosti od odsouzeného překupníka drog Tomáše Jiřikovského. Hodnota bitcoinového daru odpovídala zhruba jedné miliardě korun.
Krátce poté, co o kauze začala informovat média, svolal tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek tiskovou konferenci. Na ní odpovídal na dotazy novinářů, které se týkaly nejrůznějších nesrovnalostí i kontroverzí celé aféry. V té době bylo znát, že si Blažek ještě neuvědomoval vážnost celé situace i že podcenil etickou stránku věci.
„Je to ultračisté. Já to mám prokonzultováno na nejvyšších místech, všichni o tom vědí a mám to velmi dobře schválené. Nemůže to být nic špatného, naopak,“ hájil transakci. Později ovšem uznal svou chybu a na post ministra rezignoval. Rovněž pozastavil své členství v ODS a vzdal se příští kandidatury do Sněmovny.
ČTĚTE TAKÉ: Časová osa bitcoinové kauzy začíná před 10 lety, zveřejnila Decroix. Nejsou v ní žádná jména
Opozice nicméně požaduje demisi celé vlády. Během června vláda ustála hlasování o nedůvěře. Nejostřejší kritika směřuje na ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), který tvrdí, že se o plánu Blažka nedozvěděl včas. Úředníci z resortu financí přitom varovali před tím, aby ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijalo, a to ještě před podpisem darovací smlouvy.
Stanjura si však stojí za tím, že dokument vlastních úředníků se mu měl dostat do rukou až ve chvíli, kdy bylo o přijetí kryptoměny již rozhodnuto.
Okamura: Asi bych váhal, jestli bych k referendu šel
V dubnu došlo během vysílání Partie na CNN Prima NEWS k bizarní debatě, během níž šéf SPD Tomio Okamura nechtěl říct, jak by hlasoval v referendu o vystoupení České republiky z NATO. Konkrétnější odpověď se z něj snažil dostat hlavně místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).
„V tuto chvíli nemáme vybudovanou jinou alternativu, abychom mohli být neutrální zemí. Chceme ale posílit aktivní zálohy, aby se Česká republika mohla bránit a aby měla moderní schopnou armádu. V tuto chvíli bychom se ale ocitli v úplném vakuu, protože vláda zničila armádu,“ kličkoval Okamura.
Jeho SPD přitom dlouhodobě prosazuje referendum o členství České republiky v NATO. Jak se ovšem na jaře ukázalo, ani předseda tohoto hnutí nechtěl prozradit, jak by v takto stěžejní otázce hlasoval.
„Doporučil byste svým voličům setrvat v NATO?“ ptal se Skopeček. „Já bych budoval alternativu,“ bránil se Okamura přímé odpovědi, načež ho člen ODS upozornil, že referenda jsou založena na jednoslovné odpovědi „ano“, nebo „ne“, nikoliv na „budování alternativy“.
„V tuto chvíli, když jste zničili armádu, nemáme jinou alternativu než pokračovat,“ sdělil znovu Okamura. „Takže to neřeknete natvrdo?“ pokračoval Skopeček. Poté Okamura přišel s velmi překvapivou odpovědí: „V tuto chvíli, kdyby to referendum bylo, tak já bych byl pro neutralitu jako Rakousko. Asi bych váhal, jestli bych k takovému referendu šel.“
„Vy byste vypsal referendum, ke kterému byste nešel? To je absurdní,“ podivoval se Skopeček, kterého Okamurův výstup očividně pobavil. „V tuto chvíli vystoupit nelze, máte přímou odpověď,“ reagoval později Okamura.
Schillerová: Fiala? Parchant jeden
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová na sebe upozornila v polovině března, když ve svém videu zveřejněném na TikToku ostře kritizovala premiéra Petra Fialu (ODS). „Parchant jeden. Tak on nejdřív schválí výdaje na zbrojení na pět let dopředu a pak nás zve na schůzku, kde se chce jakože bavit o financování obrany. Neuvěřitelnej manipulátor,“ řekla politička.
Reakce od členů vládní koalice na sebe nenechaly dlouho čekat. „Alena Schillerová ztrácí nervy. Bohužel posouvá politickou kulturu na nové dno. Ani nadávkami a osobními urážkami ale neodvede pozornost od toho, že hnutí ANO nezáleží na bezpečnosti naší země. V době, kdy by politické šarvátky měly jít stranou, se ANO odmítá bavit o posílení naší obrany a zajištění naší bezpečné budoucnosti. Je to smutné zjištění,“ komentoval Fiala na sociální síti X.
Naopak zastání Schillerová nalezla u některých stranických kolegů. „Jako Pražák bych to neřekl, v Brně to ale prý má jiný obsah – jiný než jak to vnímáme třeba my v Praze,“ argumentoval poslanec Patrik Nacher (ANO) v pořadu Partie na CNN Prima NEWS. „Já jsem z Moravy a vnímám to úplně stejně vulgárně, jako vy tady v Praze,“ oponovala nicméně moderátorka Terezie Tománková.
Pro svůj peprný slovník si Schillerová vysloužila pozornost médií již v roce 2020, když se představitelé ANO ve Sněmovně neshodovali se svými koaličními partnery z ČSSD. „Vy jste koaliční partner teda... Příště se na vás vyse*eme,“ sdělila Schillerová Janu Hamáčkovi.
Smoljak: Třeba se to ujme
„Na zasedání Rady Evropy jsem navrhl, abychom si ve světě ovládaném algoritmy Mety, X a TikToku založili vlastní evropskou sociální síť. A opřeli ji o ověřenou identitu uživatelů a algoritmy, které nebudou preferovat polarizaci, ale relevanci a kvalitu! Třeba se to ujme,“ informoval v lednu na síti X senátor David Smoljak (STAN).
Jeho příspěvek vyvolal obrovský počet kritických či posměšných reakcí, a to i z tábora koaličních partnerů. Ti Smoljakovi vyčítali, že jeho návrh vybudovat evropskou sociální síť připomíná socialistické plánování a zároveň nemá nic společného s tržním kapitalistickým modelem.
Dnes jsem na zasedání Rady Evropy navrhl, abychom si ve světě ovládaném algoritmy Mety, X a TikToku založili vlastní evropskou sociální síť.
— David Smoljak (@DavidSmoljak) January 30, 2025
A opřeli ji o ověřenou identitu uživatelů a algoritmy, které nebudou preferovat polarizaci, ale relevanci a kvalitu!
Třeba se to ujme.🤷♂️ pic.twitter.com/ZoJnhzk6A1
„Až mi někdo bude zase tvrdit, že STAN nejsou socani, nechť si vzpomene tady na pana senátora,“ komentoval Martin Cvrček z ODS. „Socani ze STAN v akci. A tohle chtějí někteří pravicoví voliči volit místo Spolu,“ zmínil Ondřej Jakš (TOP). „Štít pro demokracii. A komu se to nelíbí, ten je ruský agent,“ glosoval Ondřej Šimíček (ODS).
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pak na senátorův výrok, že se návrh třeba ujme, napsal následující poznámku: „Třeba také ne.“ Radim Ivan (ODS) podobně jako další představitelé koalice Spolu poznamenal, že Smoljak zřejmě zdědil komediální talent po svém otci Ladislavovi.
Člen Starostů, který zastupuje český Senát v parlamentním shromáždění Rady Evropy, později na tvrdou kritiku a zesměšňování zareagoval. „Myšlenka, že by v Evropě mohla vzniknout alternativní sociální síť, vzbudila zuřivý odpor všech bojovníků za svobodu internetu. Monopol algoritmů Muska, Zucka a čínského TikToku si v on-linu zjevně rozvracet nedají,“ napsal senátor.
Jeho návrh ostře zkritizoval také internetový časopis Lupa.cz. „Senátor Smoljak dodal, že se třeba jeho myšlenka ujme. Doufejme, že neujme. A pokud ano, nelze očekávat nic jiného, než že spektakulárně pohoří. Jeho návrh připomíná podobné trucovací aktivity zemí, jako je Rusko,“ uvedl ve svém komentáři web, který se zabývá fenomény internetu a novými technologiemi.
Šípová: Snad nebudu muset prodat ledvinu
V únoru vyvolal četné reakce politiků prezident Petr Pavel, když vetoval vládní návrh na odmrazení platů ústavních činitelů. „Aspoň tak někteří z nás zjistíme, jaké to je, když rodinám přijdou dávky o měsíce později. Tak snad nebudu muset prodat ledvinu,“ reagovala s nadsázkou na rozhodnutí hlavy státu senátorka Adéla Šípová (za Piráty).
Politička, která sama vychovává pět dětí, chtěla svým příspěvkem na síti X prý upozornit na podobnou problematiku u nízkopříjmových rodin. Při svém čistém měsíčním příjmu ve výši 130 tisíc korun ovšem vyvolala řadu emocí. Údiv veřejnosti vzbudila i zmínka senátorky o tom, že má při takovém příjmu pouze jednoměsíční rezervu.
„Nestěžuji si. Můj čistý příjem je 130 tisíc, živím pět dětí a mám bohužel hypotéku. Na svůj rodinný rozpočet jsem sama. Rezervu mám na jeden měsíc. Ale já jsem mluvila o něčem jiném, o solidaritě politiků s nízkopříjmovými skupinami,“ vysvětlovala Šípová v komentářích, zatímco původní příspěvek o ledvině smazala.
Ostatně ji k tomu mnoho kritiků vyzývalo, když připomínali její známý výrok z minulosti, kdy radila exposlanci Mikuláši Ferjenčíkovi (Piráti), aby smazal podle ní nevhodný příspěvek o prsech korejských žen.
Šlachta: Nebudu Macinkovi lízat koule
V lednu došlo na české politické scéně k hořkému rozchodu mezi Přísahou a Motoristy, jejichž společná koalice se stala černým koněm loňských eurovoleb. Začátkem tohoto roku už se ale Motoristé cítili dostatečně silní, aby si ve svém vnitrostranickém hlasování rozhodli, že i s ohledem na odlišné ideologické postoje s Přísahou neutvoří znovu koalici a do sněmovních voleb půjdou samostatně.
Senátora a šéfa Přísahy Roberta Šlachtu jednání Motoristů očividně rozčílilo. Například v rozhovoru pro web Seznam Zprávy řekl, že „se cítí nas*aně“ a že předsedovi Motoristů Petru Macinkovi „nebude lízat koule“. V pozdějších vyjádřeních už se bývalý policista mírnil.
„Petr Macinka mě lidsky hodně zklamal. Hnutí Přísaha stálo u Motoristů od jejich začátků a v klíčových momentech jim poskytlo podporu. O to víc mě mrzí, jak se nakonec zachovali,“ sdělil Šlachta pro CNN Prima NEWS.
„Že Motoristé chtějí jít do voleb samostatně, jsem se dozvěděl až z médií. Petr neměl ani dost slušnosti mi to říct předem. To mě mrzí především v lidské rovině. Přísaha jednala vždy férově,“ dodal.
Turek: Neměli bychom se cítit méněcenní
Na jaře se v médiích začala hojně probírat kauza týkající se europoslance Filipa Turka a jeho výrazného překračování rychlosti na českých silnicích. Lídrovi Motoristů byl vyčítán zejména přístup, jakým se k problému postavil. Za rychlou jízdu se totiž neomluvil, v prvních dnech naopak kolem nejrůznějších kontroverzí mlžil a urážel své kritiky i novináře.
Turek také na svém Instagramu sdílel desítky fotek a videí tachometrů s rychlou jízdou vlastních fanoušků. Od této výzvy, která si vysloužila označení „hranatá challenge“ a kterou šířil v počátku zcela dobrovolně, se později distancoval.
„Dlouhodobě si myslím, že bychom se neměli cítit méněcenní oproti Němcům a neměli bychom si připadat, jako že musíme všude po dálnici jezdit 130 kilometrů za hodinu,“ řekl Turek v jednom z videí na sociálních sítích, čímž naznačil, že zatímco v Německu na některých úsecích dálnice není stanovena maximální rychlost, na českých dálnicích odpovídá povolené maximum 130 kilometrům za hodinu.
Na základě pozdějších průzkumů se ukázalo, že Motoristé na Turkovo chování doplatili. Koncem května jejich preference dokonce spadly pod tři procenta. V poslední době strana opět posílila.
Vondráček: Lépe jsem prozkoumal konkrétní činy SPD
Ještě před dvěma roky se předseda Svobodných Libor Vondráček omlouval za spolupráci s Trikolorou. SPD zase považoval za levicově-populistické hnutí. Nyní je ale jeho strana s oběma zmíněnými subjekty na stejné lodi. Svobodní budou v podzimních volbách figurovat společně se zástupci Trikolory na kandidátkách SPD. Jak Vondráček tento názorový veletoč vysvětluje?
Třeba v červnovém rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že už si nemyslí, že by SPD bylo levicově-populistické. „Přesvědčilo mě jejich chování a kroky v uplynulých letech. Trochu lépe jsem prozkoumal jejich konkrétní činy. Jsou podepsaní pod zrušením daně z nemovitosti a superhrubé mzdy. Nikdy nepodpořili covidová opatření, která likvidovala podnikání. Stejně tak nepodpořili nic, co se týkalo Green Dealu. Ostatní aktéři politického dění jsou více nalevo,“ prohlásil Vondráček.
V květnu 2023 však o SPD a Trikoloře mluvil následovně: „Trikolora začala usilovat o velké spojení s SPD. To má ve svých řadách viditelné bývalé členy ČSSD, jako jsou Jaroslav Foldyna či Ivan David. My (Svobodní) jsme se daleko jednoznačněji postavili na stranu napadené země (Ukrajiny). Spolupráce s Trikolorou nás mrzí. Víc už asi udělat nemůžeme.“
Kvůli spojení s SPD, Trikolorou a PRO Jindřicha Rajchla nyní čelí Svobodní na sociálních sítích časté kritice i posměchu.
