Spolupráce s Trikolorou nás mrzí. Pravičákovi v Česku zbýváme už jen my, míní šéf Svobodných

Vláda v rámci konsolidačního balíčku plánuje mimo jiné zvýšit daně firmám i zaměstnancům s vyššími příjmy. Zároveň chystá navýšení odvodů u živnostníků. Co na to říkáte?
Je to v první řadě zcela v rozporu s tím, co vláda slibovala. Pokud chtěla zvedat daně, měla to říkat i během předvolební kampaně a dát si to do programového prohlášení. Teď bychom se tomu nedivili a nějak bychom se s tím smířili. Jenže ve chvíli, kdy nám zástupci pětikoalice s klidným úsměvem řeknou, že plánují dělat kroky v rozporu s jejich sliby, a ještě se tváří, že se tomu nikdo nemá divit, tak mi to připadá jako výsměch všem, kteří v nich viděli naději na změnu.

Jistě se nyní soustředíte na voliče ODS, jelikož některé z nich mohly kroky vlády pochopitelně zklamat. Proč by v příštích sněmovních volbách měli tito lidé, kteří mají už ODS – lidově řečeno – plné zuby, uvažovat o volbě Svobodných?
Nejde o první případ, kdy se ODS takto zachovala. Proto se obávám, že pokaždé, kdy dostane příležitost ujmout se vlády, tak bude s železnou pravidelností zmíněné chování opakovat. Něco podobného jsme zaznamenávali již v období, kdy vládl kabinet Petra Nečase. Teď to ale dosahuje ještě dramatičtějších rozměrů. Pokud se chce pravičák v Česku ještě někdy dožít pravicové politiky, nezbývá mu nic jiného než volit Svobodné. Ti jsou bez ohledu na výsledky voleb věrní svému programu a populisticky ho nemění, takže jsou pro voliče čitelní. Lidé se tak na nás mohou spolehnout. Každý si může ověřit, že jsme nezačali říkat něco jiného než v minulosti. Jediné, co chceme měnit, jsou cesty, jak informace o nás dopravovat k lidem. Jsme nicméně přesvědčeni, že nízké daně a stabilní prostředí pro podnikatele je to správné, co ČR potřebuje, aby se mohla v budoucnu dobře rozvíjet. Ani ve vládě neplánujeme dělat opak. Nejvíce hlasů pravicová politika obdržela v roce 2006 – přes 35 procent. Současná levicovost vlády není ústupkem voličům, ale spíš neodvahou, neochotou, neschopností a nezájmem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nižší DPH se v cenách potravin projeví. Slučme je do jedné sazby s nápoji, vyzval analytik

Jsou v tom představeném konsolidačním balíčku i nějaké položky, které byste pochválil? Vláda například slíbila, že hodlá provést miliardové škrty v dotacích.
Těším se, jak se budou osekávat dotace. Trošku se ale bojím, aby se z toho zase nestal nějaký trik. Slyšel jsem v některých pořadech premiéra Petra Fialu (ODS) říkat, že koalice nezvedla daně. Potom do toho začal různě motat informace a celou věc se pokusil kamuflovat. Pak se člověk obává, že se tady budou prodávat jablka, ale přitom půjde o hrušky. Samozřejmě bych byl ale rád, kdyby ke škrtání dotací skutečně došlo. Pokud bych měl na tom balíčku najít něco pozitivního, tak snad jen rušení daňových výjimek, které Svobodní dlouhodobě kritizují. Jsme pro, aby daňové přiznání mohlo být podáno na jeden papír formátu A4 a aby bylo jednoduché.

Nic dalšího už byste nepochválil? Zajímal by mě také váš názor na chystané změny v důchodovém systému.
Když srovnám daňový balíček s plánem na změnu důchodů, tak paradoxně materiál, který připravil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), má z mého pohledu aspoň nějaký kvalitativní posun správným směrem. Nazývat jej důchodovou reformou je sice nesmysl, protože to žádná důchodová reforma není – spíš jde o parametrické změny. Pokud bych ale měl říct, že se něco celkem povedlo, tak toto skutečně dává smysl. Jen tedy absolutně nerozumím, o čem byla dvě a půl hodiny dlouhá tisková konference. Měl jsem trochu pocit, že jsme se vrátili do období covidových tiskových konferencí Andreje Babiše (ANO).

Jaké jsou vaše recepty, kdybyste teď byli ve vládě? Abychom v případě veřejných financí a inflace s trochou nadsázky nedopadli jako Venezuela a zároveň aby konsolidační opatření lidé co nejméně odnesli.
Určitě bychom postupně začali rušit zákony, které zaváděla vláda Andreje Babiše a předtím vláda Bohuslava Sobotky. Současná koalice byla osm let v opozici a kritizovala jeden zákon za druhým. Typicky bych ji pochválit za zrušení EET, jenže pak už se nekonala část B, tedy rozpuštění příslušného odboru na finanční správě. Musíme v první řadě rušit konkrétní agendu, abychom pak mohli rušit i úřady. Hlavně nesmíme vytvářet úřady nové. V tomto ohledu má vláda obrovské máslo na hlavě. Máme 18 členů kabinetu, což je snad nejvíc v historii. Vznikají nové úřady, další bobtnají. Vzpomeňme například na mediálního zmocněnce Michala Klímu nebo povinné inkluze nabírání do školství. Vláda obrovsky zaspala v rušení agend. Je třeba rušit vliv státu a položky na straně výdajů, naopak není nutné zvedat daně. Zavedení windfall tax (daně z neočekávaných zisků, pozn. red.) bylo jasnou ukázkou toho, že zvedání takových daní ani nefunguje. I proto bych očekával, že u vlády dojde k sebereflexi a že půjde jinou cestou. Místo toho se zvyšuje daň z nemovitosti, což je chyba. Nejhorší je, že se vláda skrze zvýšení odvodů otočila zády k živnostníkům.

Pokud si Zuzana Majerová myslí, že hlavní příčinou války na Ukrajině je nacismus, tak k tomu těžko můžu něco říct. Jde o zvláštní názor.

Z důvodů, které zmiňujete, jistě někteří bývalí voliči koalice Spolu zvažují, že by v příštích volbách dali šanci Svobodným. Neobáváte se však, že tito lidé nepřekousnou vaši dřívější spolupráci s Trikolorou z časů před posledními sněmovními volbami?
Za naši spolupráci s Trikolorou jsme se omluvili. Učinili jsme tak v lednu celkem viditelným způsobem. Věc jsme vnímali nejdříve tak, že když se člověk dá s někým dohromady, tak po rozchodu nemá do toho partnera kopat. Lidsky nám to tak přišlo slušné. Jenže poté, co Trikolora předvedla v případě podpory Andreje Babiše během prezidentských voleb, jsme si bez jakýkoliv pochybností uvědomili, že musíme reagovat. Omluvili jsme se našim voličům, členům i zastupitelů, kteří se kvůli tomu stali snadným terčem a kdekdo jim to dnes vmete v diskusi do tváře, že přece ti Svobodní byli s Trikolorou. Zpětně si můžeme říkat, že jsme mohli lépe předvídat. Tedy že se může Trikolora strhnout opačným směrem, což nás bude poškozovat. V březnu 2021, kdy smlouva o spolupráci vznikla, byla Trikolora docela jinou stranou. Vedl ji Václav Klaus mladší. Náš bývalý předseda Petr Mach byl členem Trikolory. I v tomto směru mělo smysl, aby se takové síly spíš propojovaly. Naše názory se skutečně tehdy protínaly. Personálně byli nahoře lidé, kteří neinklinovali k SPD. Bohužel to dopadlo tak, jak to dopadlo. Myslím, že vše, co bylo potřeba sdělit, jsme napsali ve zmíněné omluvě. Mrzí nás to. Víc už asi udělat nemůžeme.

Na tu veřejnou omluvu si vzpomínám. Přímo jste uvedli, že vnímáte jako velmi problematickou podporu Andreje Babiše ve druhém kole prezidentské volby. V tom prohlášení jste rovněž nekonkrétně zmínili, že nesouhlasíte i s mnoha dalšími postoji Trikolory. O které postoje jde?
Obecně jde o to, že Trikolora začala usilovat o velké spojení s SPD, které se přitom často projevuje jako levicově-populistické hnutí. Ve svých řadách má SPD viditelné bývalé členy ČSSD, jako je Jaroslav Foldyna, Jaroslav Bašta či Ivan David. Ta fascinace nám prostě přišla přišla zvláštní. Názorový odklon je zde evidentní. My jsme se také daleko jednoznačněji postavili na stranu napadené země, což jsme udělali u každé napadené země. Jsme v tomto ohledu daleko více konzistentní. Spolupráci jsme nicméně ukončili v prosinci 2021 poté, co jsme se finančně vypořádali po sněmovních volbách. Omluva byla už jen dovětkem.

V souvislosti s Ukrajinou předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová loni například uvedla, že „kdyby byl Petr Fiala premiérem své země a lidu, jel by v první řadě do Moskvy, nikoliv do Kyjeva“. Majerová zároveň mluvila o údajné přítomnosti nacismu na Ukrajině a naznačila, že právě jeho „bujení“ stojí za vypuknutím ruské invaze. Tím de facto kopíruje výroky ruské propagandy. Nebylo od vás chybou, že v té vaší omluvě nezazněla i zmínka o podivných postojích Trikolory k Ukrajině?
V té omluvě bylo jasně napsáno, že se nejedná jenom o prezidentskou volbu, ale že se rozpory týkají i dalších témat. Nechtěli jsme se rýpat v jednotlivých nevhodných vyjádřeních Trikolory. Radši jsme to uchopili globálně. Když mi to teď říkáte, tak samozřejmě s těmi vámi zmíněnými výroky souhlasit nemohu. Takové vidění světa nesdílím. Pokud si Zuzana Majerová myslí, že hlavní příčinou války na Ukrajině je nacismus, tak k tomu těžko můžu něco říct. Jde o zvláštní názor.

Byl jsem přítomen u vyjádření, kdy někteří čelní představitelé Spolu během komunální kampaně v podstatě říkali, že je jim Ukrajina ukradená.

Rozumíte si tedy v tomto ohledu s pětikoalicí, která Ukrajinu v případě ruské agrese diplomaticky i materiálně podporuje?
Byl jsem přítomen u vyjádření, kdy někteří čelní představitelé Spolu během komunální kampaně v podstatě říkali, že je jim Ukrajina ukradená. Nechci být konkrétní. Mám ale pocit, že vláda chce o pomoci Ukrajině hlavně hodně mluvit a že se snaží tomuto tématu věnovat v oblasti PR. Tváří se, že rozdává jakoby ze svého, ale přitom dává peníze daňových poplatníků. Myslím, že jde o snahu využít jakéhosi trendu a že nejde o upřímnou pomoc směřovanou vůči konkrétním lidem z Ukrajiny. Například někteří členové naší strany se krátce poté, co začala ruské agrese, prostě sebrali, vzali dodávku a jeli Ukrajincům pomáhat na hranice. Netvrdím, že to samé neučinili členové jiných stran. Nejupřímnější pomoc je taková, kterou poskytnete z vlastních prostředků a ve svém volném čase. Jenže když slyším, že se vláda chlubí, kolik miliard dala Ukrajině, tam ten efekt nevidím. V případě zahraniční politiky bych přesto vládu pochválil třeba za to, jak se dokázala s Polskem domluvit ohledně dolu Turów.

Česká republika byla jednou z prvních zemí, která dávala v zahraničí jasně najevo, že Ukrajinu je třeba proti ruskému agresorovi podporovat. Například v dubnu 2022 jsme byli prvním státem na světě, který Ukrajině zaslal tanky a další obrněná vozidla, i když ne úplně moderní typy. Nemyslíte, že to Ukrajině pomohlo?
Těžko říct. Nevím, jak jim pomohly starší tanky. Nebudu dělat, že rozumím všemu. Tohle říct nedokážu.

Pozvání Josefa Skály a jemu podobných na pódium předchozích demonstrací byly obrovské úlety.

Jak se koukáte na protivládní demonstrace, které svolává šéf strany PRO Jindřich Rajchl? Část společnosti je označuje spíš za proruské akce než za obyčejný protivládní protest.
Mohli bychom diskutovat o tom, jestli jsou proruské akce zelených aktivistů, kteří nás svými názory dovedli do závislosti na ruském plynu – místo toho, abychom používali vlastní uhlí a jádro. Myslím, že takové nálepky nejsou v seriózní debatě na místě. Spíš je třeba, aby se člověk zamýšlel nad obsahem. Nemůžu vždy souhlasit s tím, co je slyšet na pódiu těchto akcí. Zaznívají tam ale i názory, které sdílím.

Pamatuji si, že jste se na jednu takovou akci na Václavském náměstí byl podívat. Později došlo k šarvátce s policisty u Národního muzea, kterou vyvolali demonstranti snahou o sundání ukrajinské vlajky z budovy...
Odmítl jsem účastnit se té demonstrace jako řečník. Myslím totiž, že by nešlo o důvěryhodný signál směrem k voličům. Šel jsem se tam ale podívat, abych měl nezkreslené informace o tom, jak akce probíhala. Za asi 30 nebo 40 minut, co jsem chodil kolem davu, jsem nezaznamenal jednu jedinou ruskou vlajku nebo cokoliv, co by podporovalo Putina. Viděl jsem pouze české vlajky. Proto jsem demonstranty a organizátory ocenil. Nemohl jsem ale ocenit, když tam potom někdo chodil s megafonem a říkal, že až demonstrace skončí, tak půjde strhnout vlajku z Národního muzea. To bylo absolutně kontraproduktivní a skoro bych si říkal, jestli motivací takového člověka nebyla snaha o zdiskreditování celé demonstrace. Jde totiž o totální nesmysl, který se nedělá. Z cestování po Evropě mám sice dojem, že jednotlivé země si na svoje národní budovy vlajky Ukrajiny daly třeba jenom na pár dnů, nikoliv takto dlouhodobě. Rozhodně ale nejde o tak zásadní věc, že by tu vlajku měl někdo násilně strhávat. Měřme však stejným metrem. Jde o podobný styl, jako když skupina Ztohoven ukradla vlajku prezidenta republiky a poté ji rozstříhala. Nelze fandit ani jedné straně.

Neuvažoval jste někdy o tom, že byste se někdy vy sám podílel na organizaci určitého protivládního protestu, na němž by ovšem nevystupovali proruští aktivisté či politici, jako je třeba Josef Skála (KSČM), který mluví o neonacistické Ukrajině, a mezi lidmi nesbírala podpisy Marta Semelová (KSČM), která kromě jiného proslula výrokem, kdy zpochybnila vynucené přiznání Milady Horákové v zinscenovaném procesu, jež vedl k její popravě?
Rozumím, kam tím míříte. Myslím, že na posledních demonstracích pana Rajchla se takoví lidé už neobjevovali, byť tam byl například odborář Bohumír Dufek, který je pro mě jako řečník vzhledem k jeho výrokům také absolutně nepřijatelný. Nebyli tam ale lidé jako Skála, kteří opravdu říkají absolutní nesmysly. To byly fakt obrovské úlety těch předchozích demonstrací. My jsme udělali v zimě pochod „proti bídě“. Šlo o stoleté výročí od atentátu na Aloise Rašína. Ten varoval, že „kde hrozí bída, tam hrozí socialismus. A kde hrozí socialismus, tam hrozí bída“. Cestou z bídy prostě není více socialismu, ale naopak méně socialismu. Už tehdy byly reakce lidí na ten pochod, který byl opravdu pravicový a neměl s komunisty vůbec nic společného, smíšené. Dalo nám to takovou zpětnou vazbu, že lidé nevidí cestu v demonstracích. Spíš je třeba přesvědčovat lidi, jejichž důvěru vláda ztratila, abychom ji získali my.