Hořící ukrajinské vesnice a rozbombardovaná města na aktuálních fotografiích připomínají snímky z léta 1941, kdy tehdy sovětskou Ukrajinu dobývali nacisté. „Když porovnám některé snímky hořících vesnic v létě 1941 s fotografiemi z dnešní války, jsou skoro identické. Včetně hořících dřevěných domů na venkově,“ říká historik Jan Boris Uhlíř, přední odborník na dějiny druhé světové války.
Vladimir Putin vtrhl s tanky na Ukrajinu, aby provedl údajnou speciální operaci, která má zachránit Rusko před napadením nacistickou Ukrajinou. Je to absurdní báchorka, ve skutečnosti se jako nacisté chovají Rusové, když vojensky přepadli suverénní zemi. „Nevidím rozdíl mezi postupem wehrmachtu Ukrajinou v létě roku 1941 a dnešní ruskou invazí. Obě armády se chovají úplně stejně,“ porovnává historik Jan Boris Uhlíř.
Badatel si vzal k ruce třeba snímky, pod kterými je podepsán německý válečný fotoreportér Johannes Hähle (1906-1944),a které uchovává Bundesarchiv. Hähle v létě 1941 dokumentoval tažení wehrmachtu na Kyjev, úporné měsíční boje o město v srpnu a září i situaci po jeho dobytí. A stejně tak i bitvu o Charkov. Snímky rozstřílených a rozbombardovaných budov v ulicích obou velkých sídel mají mnoho identických podobností. Válka je pořád stejně krutá, taktika se rovněž nezměnila. Po leteckém bombardování a dělostřelecké přípravě armáda s tanky vtrhne do ulic a dobývá ulici za ulicí.
„Ukrajinský venkov se za posledních osmdesát let mnoho nezměnil. Hořící dřevné domky po ruském ostřelování na mě působí úplně stejně jako po útoku nacistů. Rozdíl je snad jen v barvě, za války se fotilo téměř výhradně černobíle,“ míní historik.
Podobnost černobílých dokumentů ruských i německých fotoreportérů z války o sovětskou Ukrajinu s dnešními fotografiemi z ruské invaze, je opravdu zarážející. „Když jsem v osmdesátých letech začal studovat medicínu, vážně jsem věřil, že kolem roku 2020 bude mít lidstvo na Marsu první vědecko-výzkumné základny. Namísto toho v Evropě válčíme úplně stejně jako za druhé světové války a lékaři zachraňují životy zmrzačených vojáků,“ přemítá nad snímky kardiochirurg Radovan Jursa z Fakultní nemocnice v Ostravě, který se zabývá i transplantacemi ledvin a dalších orgánů.
Ukrajinský Charkov po dobytí německou armádou na podzim 1941. Fotografii pořídil válečný fotograf Johannes Hähle, jenž zemřel během vylodění spojenců v roce 1944 v Normandii. Snímky uchovává Spolkový archiv. Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Ukrajinský Charkov po dobytí německou armádou na podzim 1941. Fotografii pořídil válečný fotograf Johannes Hähle, jenž zemřel během vylodění spojenců v roce 1944 v Normandii. Snímky uchovává Spolkový archiv. Zdroj: CNN Prima NEWS
Německý fotograf Johannes Hähle ale v dobytém Kyjevě a Charkově dokonce pořídil i několik barevných snímků, například s rozstříleným hotelem Krasnaya. Nejděsivější jsou jeho dokumenty z kyjevské rokliny Babí Jar, kde nacisté (jednotky Einsatzgruppen SS) postříleli asi 33 tisíc ukrajinských Židů. Hähle zaznamenal i všední život v okupovaném městě, třeba německou techniku, kterou obdivovali místní kluci.
Bitva o Kyjevský kotel
Ukrajina byla v létě roku 1941 součástí Sovětského svazu, který měl od roku 1939 uzavřenou tajnou smlouvu o neútočení s nacistickým Německem (Pakt Ribbentrop–Molotov). Sověti a Němci v rámci paktu spolupracovali hospodářsky i vojensky, a když Hitler 22. června 1941 nečekaně zaútočil na Sovětský svaz, do Německa zrovna přejížděly ruské vlakové soupravy s nákladem obilí.
„Část obyvatel Ukrajiny tehdy vítala německou armádu jako osvoboditele. Věřilo se, že s jejím příchodem skončí stalinský teror,“ připomíná historik Uhlíř. Vítání zaznamenali i doboví fotografové, Ukrajinci ale brzy pochopili, že s wehrmachtem přišel do země pouze jiný typ nelidského teroru. Rudá armáda se postupujícím německým vojskům snažila bránit ze všech sil. Stalin třeba vojákům nedovolil opustit Kyjev, i když vítězství bylo nemožné, takže v takzvané bitvě o Kyjevský kotel utrpěla Rudá armáda katastrofickou porážku. Zabito, zraněno či zajato bylo přes 700 tisíc ruských vojáků.
Zimní válka
„Němci byli napřed na Ukrajině úspěšní s jednoduchou strategií. Navíc měli mimořádně schopné velitele vyrostlé v okopech první světové války,“ říká Uhlíř. Současný postup Rusů na Ukrajině srovnává spíše se sovětským pokusem o dobytí Finska. „S takzvanou Zimní válkou, když Sovětský svaz přepadl v listopadu 1939 Finsko. Samozřejmě bez vyhlášení války, Rudá armáda rovnou zahájila masové ostřelování finského pohraničí a nálety na města,“ připomíná badatel. Stalin ale v Zimní válce neporazil Finsko podle svých představ. A podobně jako Putin byl šokován a zdrcen otřesným výkonem Rudé armády. „Rusové teď znova předvádějí něco jako Zimní válku,“ míní Uhlíř.
Ukrajinský Kyjev po dobytí wehrmachtem v létě 1941 Zdroj: CNN Prima NEWS, Ivan Motýl
Ukrajinský Kyjev po dobytí wehrmachtem v létě 1941 Zdroj: CNN Prima NEWS
Válka na Ukrajině
Sovětský svaz byl ovšem za invazi do Finska vyloučen 14. prosince 1939 ze Společnosti národů. Nástupnická Organizace spojených národů (OSN) dnes není schopna vyloučit Ruskou federaci za invazi na Ukrajině ani z takzvané Rady bezpečnosti. Rusko bylo alespoň v polovině března vyškrtnuto z Rady Evropy, což je orgán stojící mimo Evropskou unii, který dosud spojoval 46 zemí.
Kdo byl Johannes Hähle
Německý válečný fotograf Johannes Hähle se v saském Chemnitz (Saská Kamenice) v roce 1906 a vyučil se fotografem. V roce 1932 vstoupil do NSDAP. V červenci 1941 byl poslán na východní frontu k propagandistické rotě, aby s fotoaparátem v ruce sledoval postup 6. armády. Účastní se třeba bojů o Charkov v říjnu 1941 a dokumentuje i rozsáhlý sovětský protiútok z května 1942. V té době byl zřejmě zraněn, vrací se do Německa a později byl přidělen na oddělení propagandy v Postupimi.
Posléze fotografoval jednotky Afrikakorps v Tunisu a německé jednotky v Belgii a Francii. Čtyři dny po vylodění spojenců v Normandii, které začalo 6. června 1944, si spojenecká střela zřejmě našla i tohoto fotografa. Na bojišti zmizel 10. června, okolnosti smrti či místo, kde padl, zůstaly neznámé.
