Výprava za českými těžaři kryptoměn (zdroj: CNN Prima NEWS)
Popularita kryptoměn v Česku roste a s tím i zájem o jejich těžbu. Proces zpracování kryptoměn je náročný a nákladný. Kdo jsou čeští těžaři a jak se dívají na současný fenomén?
Těží kryptoměny na špičkovém modifikovaném hardwaru a šíří kryptoměnovou osvětu. Karel Fillner a Karel Vencálek udělali z undergroundové aktivity profesionální byznys. Jejich firma Invictus mining staví datacentra za stamiliony korun. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS vysvětlují princip těžby kryptoměn, mluví i o popularitě a adopci bitcoinu.
Pro většinu lidí je těžba kryptoměn velmi abstraktní pojem, co se pod ním skrývá?
Vencálek: Těžba kryptoměn je proces potvrzování transakcí, což v praxi znamená, že se vám seřadí několik transakcí do takzvaného bloku a vy jako těžař je zašifrujete a potvrdíte. A je dopředu naprogramováno, že těžař v ten moment získá dvě odměny – jednak se pro něj uvolní určitý počet kryptoměny, například bitcoinu či etherea, a taktéž profituje z transakčního poplatku, podobně jako při bankovním převodu.
Slovo těžař evokuje nějakého hackera s krumpáčem, ale co doopravdy potřebuje ke své práci?
Těžař je člověk, který poskytuje výpočetní výkon primárně za účelem potvrzování transakcí. Každý si představí, že těžař je člověk, který si nakoupí na Alze hardware, doma si ho poskládá a za pár týdnů má Lamborghini. Když si budete chtít postavit doma server, tak určitě můžete, dost pravděpodobně budete fungovat, ale je otázka, jak budete efektivní. Potřebujete procesor, operační paměť, disk a samozřejmě grafické karty.
Teoreticky může tedy začít těžit každý?
Teoreticky ano, ale když nakupujete hardware, tak je to investice, kterou budete chtít umořit. My počítáme investiční horizont mezi třemi a pěti lety, zatímco domácí těžař do toho jde s vidinou, že je za tři měsíce v pohodě. Jenže to se může a nemusí stát a zažili jsme periody, ve kterých se to vůbec nestalo a lidé masově komponenty prodávali. Je potřeba si říct, zda to má být koníček, relax po práci, nebo něco jiného. Dnes je na trhu navíc hardware velmi předražený. Musíte také vyřešit místo. My na to máme servisní společnost s lidmi, kteří se o servery každý den starají.
Když vezmu například sto serverů, což je asi 700 grafických karet, tedy takové malé datacentrum, tak musíte počítat s investicemi v řádech několika málo milionů.
S jakými výdaji musí profesionální těžař počítat?
Když vezmu například 100 serverů, což je asi 700 grafických karet, tedy takové malé datacentrum, tak musíte počítat s investicemi v řádech několika málo milionů. Musíte postupovat v souladu se všemi normami, musíte mít pojištění a tak dále. Je ekonomičtější dělat větší datacentra i kvůli servisu. Každý si myslí, že to zapne a bude vydělávat peníze, ale jen nastavit systém servisování vyžaduje určitou investici.
Mluvili jsme o grafických kartách, ale těch je kvůli pandemii a vysoké poptávce na trhu velký nedostatek. Co to znamená pro těžaře?
Profesionálních těžařů se to nedotýká. Ale dost hráčů videoher se dívá na těžaře přísně, protože mají pocit, že jim „zlí“ těžaři karty berou. My přitom používáme speciální karty, které nemají s hráčskými kartami nic společného. Hráčské notebooky naopak nejsou na těžbu koncipované, i když se na nich často těží. Co to ale udělá za pár měsíců s hardwarem, to je neuvěřitelné. Našim největším problémem je teplo, za pár měsíců těžba notebook úplně spálí.
S těžaři se často spojuje velmi citlivé téma ekologie, jak na to nahlížíte?
Naprostá většina těžebních projektů je v obnovitelných zdrojích, ty projekty zvyšují stabilitu a podporují budování obnovitelných zdrojů. Úplně tu obavu nechápu. Extrémně vhodné lokace pro datacentra jsou vodní elektrárny, kde je levná elektřina a chlad. Co se týče příkonu středně malého centra, tak se pohybujeme v několika stovkách kilowatt, což je pro srovnání několik restaurací – kdyby byly otevřené, což teď nejsou. Samozřejmě při globálním součtu už je ten příkon vyšší. Ale kdybyste to porovnal například s YouTube, tak je to zanedbatelné. Musíte se vždycky zamyslet, čemu ta věc reálně slouží. Těžba slouží k přesunu hodnot mezi lidmi, to je stejné, jako by lidé kvůli spotřebě napadali banky.
Dost hráčů videoher se dívá na těžaře přísně, protože mají pocit, že jim „zlí“ těžaři karty berou. My používáme speciální karty, které nemají s těmi hráčskými nic společného. Hráčské notebooky naopak nejsou na těžbu koncipované, i když se na nich často těží.
Těžaři navíc dost často používají odpadní energii, která by se jinak nevyužila…
Přesně tak. Viděli jsme navíc řadu součinných zajímavých projektů od sušení dřeva, chování akvarijních rybiček, nebo jsem dokonce zaznamenal, že někde teplo z těžby vyvádějí do sušárny, kde tím suší dresy. Těch procesů zužitkování zbytkového tepla je hodně, znám několik těžařů, kteří si teplem vytápí chatu.
Kryptoměny se pomalu dostávají z fáze Divokého západu, budou jimi ale lidé někdy skutečně plošně platit?
Fillner: Ze své podstaty předpokládám, že ano. Zatím je ale problémem uživatelská přívětivost – například placení bitcoinem – což je pro řadu lidí složitá záležitost. I přesto, že existují jednoduché nástroje jako bitcoinové peněženky. Je to asi spíše otázka motivace toho, proč lidé chtějí bitcoin používat. Plošnou adopci předpokládáme v okamžiku, kdy se používání bitcoinu stane tak automatickou činností jako placení platební kartou.
Kdyby měl ale bitcoin vlastní terminály v obchodech, nepopíralo by to myšlenku jeho decentralizace?
Decentralizovaná je samotná těžba a potvrzování transakcí, to je důležité. Ale pokud jde o infrastrukturu, tak tam se nevyhnete do určité míry centralizované službě. Ať už jsou to burzy nebo bitcoinové automaty. Ale existují i decentralizované burzy.
Před pár lety se bitcoinu ještě všichni smáli, teď se jeho mediální obraz mění. Jak tento přechod vnímáte?
V poslední době se zdá, že mediální obraz bitcoinu se velmi zlepšuje, a to díky tomu, že do něj investují velké firmy jako Tesla. I běžní lidé si začínají čím dál více uvědomovat rozdíl mezi hodnotou bitcoinu jako decentralizované měny, kterou nikdo neovládá ani neemituje, a mezi běžnými penězi. Uvedu klasický příklad: za dobu existování bitcoinu, což je dvanáct let, vzniklo 75 procent všech nově vydaných dolarů. To vás musí motivovat k tomu, abyste zjišťovali, čím je bitcoin hodnotný.
A jen loni vznikla asi pětina všech dolarů...
Ano, tuším, že když se začalo nejvíce na začátku minulého roku mluvit o pandemii, tak vzniklo asi 20 procent všech dolarů emitovaných během tří měsíců.
Digitální měny centrálních bank bitcoin neohrozí, míní Fillner
Když do bitcoinu vstoupila Tesla, znamená to legitimizaci této kryptoměny?
Je to určitě signál veřejnosti. Že bitcoin není věc, která je zalezlá ve sklepě v přítmí u monitorů. Je to ale taky signál pro regulátory, kteří si bitcoinu začínají více všímat.
Do bitcoinu už začíná pozvolna „šťouchat“ šéfka Evropské centrální banky i americká ministryně financí. Dokáže nějaká země vytvořit takovou regulaci, že by to bitcoin položilo?
Nemyslím si to. V některých zemích, například v Číně, bude tlak na regulátory určitě větší a účinnější, ale určitě se nepodaří zregulovat bitcoin napříč celým světem. To je nemyslitelné. Velcí hráči, kteří do této kryptoměny investují, mají dobře spočítáno, do čeho jdou. To nejsou lidé, kteří by házeli peníze do kanálu. Otázkou také je, jaká je možnost zregulovat něco komplexně. Proti bitcoinu se válka nevede, naopak bude potřeba spolupráce. Banky a velké finanční společnosti už se velmi intenzivně začínají zajímat o bitcoin. To, že se navenek tváří, že mu nefandí, je pravda, ale v pozadí už hledají způsoby, jak ho využít.
Je pravda, že když Indie zakázala bitcoin, s trhem to nehnulo. Ale co kdyby to udělaly USA nebo EU?
Cena by určitě sletěla. Ale je otázka, zda je to to nejdůležitější. Já považuji za nejcennější u bitcoinu jeho vlastnosti a ty se nemění.
Centrálním bankám ale sektor kryptoměn úplně nevoní a chystají své vlastní digitální měny, ale plně centralizované. Spíše takovou parodii. Omezí tím bitcoin?
To je pravda. V Číně jsou pokusy o digitální juan, ve Švédsku testují digitální korunu. V mých očích to není nic jiného než přesun klasických nástrojů, pomocí kterých vlády a banky pracují se současnými měnami, do digitálního prostoru. Je to využití situace ve chvíli, kdy existuje nějaký populární bitcoin. Je to snaha zamaskovat to, co běžně centrální banky dělají, tak, aby to vypadalo, že lidé budou používat kryptoměnu. Kdo tomu ale jen trochu rozumí, ví, že digitální coin centrální banky není kryptoměnou, že je to parodie. Paradoxně to ale nemusí vůbec bitcoinu ublížit, naopak. Jako teď věříte nebo nevěříte své bance či finančnímu systému, tak budete věřit nebo nevěřit produktu, který vám nabídne.
Je tu ale otázka dobrovolnosti. Co kdyby vlády digitální měny lidem vnutily?
Nebyl by to problém. I dnes máte centrálně nařízenou povinnost používat fiat měny, řízené měny (peníze s nuceným oběhem vytvořené mocí úřední, jejichž hodnota je stanovena zákonem, pozn. red.). I dnešní koruny, dolary a eura jsou nařízené a nemůžete dostat výplatu v ničem jiném. Ta situace se nezmění, když budete používat papírové peníze nebo koruny na svém účtu, kde před nimi uvidíte písmeno D, že jsou digitalizované. Já v tom rozdíl nevidím.
Současný boom přitahuje nováčky a lidi, kteří se snaží na bitcoinu vydělat. Je ale naneštěstí pravděpodobné, že se tito lidé spálí. Nebudou připraveni na to, až bitcoin zasáhne panika a větší korekce.
Mohly by kryptoměny i klasické či digitální měny existovat společně?
To si myslím, že je podstatné. Ačkoli lidé mluví o tom, že kryptoměny mají ambici úplně nahradit fiat peníze, tak to nevidím v horizontu deseti, patnácti let úplně reálně. Naopak vidím reálně koexistenci a kooperaci. Už dnes máte několik finančních nástrojů, které jsou podpořené kryptoměnami a které dokážou poskytnout lidem podobné služby jako banky. Ať už jsou to úvěry, půjčky nebo pojištění. Je to něco, co dokáží udělat stejně jako banky, ale mnohem efektivněji. I proto si myslím, že banky velmi brzy budou chtít spolupracovat, spíše než by proti kryptoměnám bojovaly.
Hlavní reklama bitcoinu je jeho cena. Jde hlavně o ni, nebo o to, aby lidé pochopili, že mají možnost mít vládu nad svými penězi?
Určitě to druhé. Je jasné, že současný boom přitahuje nováčky a lidi, kteří se snaží na bitcoinu vydělat. Je ale naneštěstí pravděpodobné, že se tito lidé spálí. Nebudou připraveni na to, až bitcoin zasáhne panika a větší korekce. To není strašení, ale cyklický vývoj, který je úplně běžný. Nikdo na světě vám neřekne, jaká bude zítra cena bitcoinu.