Vakcínou od americké firmy Pfizer a německé společnosti BioNTech, která nese název Comirnaty, se v České republice začalo očkovat 27. prosince 2020. Zdroj: ČTK
Různých vakcín proti koronaviru vzniká podle údajů ministerstva zdravotnictví přes 200. V Evropské unii se očkuje zatím jedinou od společností Pfizer a BioNTech, brzy by ale měly být schváleny i další. Jaká očkování budou dostupná v Česku a v čem se liší?
Lidé si zatím nemohou vybrat, jaké očkování dostanou. V České republice se očkuje pouze jednou vakcínou. Do budoucna může být ale v tuzemsku k dostání až sedm různých vakcín. „Můžete si tedy vybrat, kdy se necháte naočkovat, podle toho, jakou vakcínu bude zrovna lékař mít,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Pfizer/BioNTech
Vakcínou od americké firmy Pfizer a německé společnosti BioNTech, která nese název Comirnaty, se v České republice začalo očkovat 27. prosince 2020. Jedná se o první vakcínu, která byla pro území Evropské unie schválena.
Rezervace očkování: Od poloviny ledna pro nejstarší, od února pro všechny, tvrdí Babiš
První lidé by se do registru pro očkování mohli hlásit už v polovině ledna, kdy začne jakási první vlna. V ní se počítá s očkováním seniorů starších 80 let a personálu ze zdravotnictví a sociálních služeb. Další lidé přijdou na řadu od 1. února, poté budou rozhodovat další faktory, jako je věk nebo zdravotní stav. V nedělní Partii na CNN Prima NEWS to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Očkování probíhá ve dvou dávkách s rozestupem 21 dní, člověk dostane injekci do horní části paže. Vakcína musí být skladována v minus 70 stupních Celsia. Při pokojové teplotě vydrží šest hodin.
V klinickém hodnocení vakcína prokázala 95procentní účinnost. Neznamená to však, že člověk s očkováním nemůže být pozitivní na covid. Očkování chrání před těžkými a středními formami nemoci.
Co se týče nežádoucích účinků, podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se zatím objevily jen ty mírné nebo středně závažné a odezněly během několika dnů. „Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolest a zduření v místě injekce, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, zimnice a horečka,“ uvádí SÚKL.
Použití Comirnaty není doporučeno dětem a dospívajícím do 16 let. V klinické studii byli totiž zahrnuti pouze dospívající ve věku 16 a 17 let. Více si můžete přečíst zde.
Podle údajů z očkovací strategie má Česko pro rok 2021 objednané čtyři miliony dávek této vakcíny, první milion by měl přijít do konce března.
Vakcína využívá technologii mediátorového RNA. Více o tom, jak technologie vakcín funguje, si můžete přečíst zde.
Moderna
Další vakcínu, která by měla být v Česku dostupná, vyvinula společnost Moderna. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) bude už ve středu 6. ledna rozhodovat o povolení k využití této vakcíny amerického výrobce.
Očkování bude rovněž probíhat ve dvou fázích, injekce lidé dostanou s rozestupem 21 dní. Vakcína má výhodu, že se nemusí skladovat v tak nízkých teplotách, stačí obyčejné mrazáky. Účinnost této vakcíny má být 94 procent.
Vakcínou od Moderny, která také využívá technologii mediátorového RNA, už očkují v USA. Ke schválení tam došlo ještě před Vánoci.
Očkovaní mohou stále chytit koronavirus a být nakažliví, nehrozí však vážný průběh
Ani vakcinace pravděpodobně zatím Čechy nesprostí povinnosti nosit roušky. Také očkovaní lidé totiž mohou bezpříznakově prodělat a šířit nemoc. Člověk by měl být očkováním chráněn proti hospitalizaci, proti úmrtí, proti těžkým a středním formám nemoci, ale nebude zřejmě dokonale chráněn proti bezpříznakovým formám, kdy může být pro své okolí nakažlivý.
Společnost Moderna u své vakcíny uvádí jako vedlejší účinky zimnici, únavu a bolest hlavy. U některých očkovaných se v místě vpichu objevilo zarudnutí, otok či svědění. „Nežádoucí účinky, jako je horečka, zimnice, únava a bolesti hlavy, byly častější po podání druhé dávky vakcíny. Většina nežádoucích účinků byla mírná až středně závažná,“ uvedlo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) s tím, že malý počet lidí měl závažné vedlejší účinky, které ovlivnily jejich schopnost vykonávat každodenní činnosti.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) varoval, že vakcína od společnosti Moderna způsobuje u lidí po plastických operacích v místech výplní otoky. Jedná se zejména o kosmetické úpravy obličeje, jako je například zvětšení rtů. O vedlejších účincích vakcín čtěte zde.
První dodávky vakcíny od Moderny by mohly do Česka dorazit už během ledna. Celkem má ČR pro rok 2021 objednáno téměř dva miliony dávek.
AstraZeneca
Na další slibné vakcíně pracovala britská společnost AstraZeneca s Oxfordskou univerzitou. Účinnost této vakcíny se pohybuje kolem 70 procent. Na rozdíl od dvou předchozích očkovacích látek stačí, když je uchovávána v lednici při teplotách dva až osm stupňů Celsia.
Vakcína od AstraZenecy je levnější, podle agentury AFP stojí jedna dávka asi 2,70 eur (v přepočtu kolem 71 korun), zatímco jedna dávka vakcíny od firem Pfizer a BioNTech vyjde podle Reuters na 15,50 eur (zhruba 405 korun).
Vakcína zatím není v EU schválena, ale ve Velké Británii s ní už od pondělka 4. ledna očkují. Vláda počítá s tím, že první vakcíny AstraZeneca k nám dorazí už v únoru, půjde o 200 tisíc dávek. Do července by pak do Česka měly doputovat celkem tři miliony dávek této vakcíny.
Další milník pro Británii. Země spustila očkování vakcínou od firmy AstraZeneca
Velká Británie jako první na světě začala očkovat občany vakcínou proti koronaviru od firmy AstraZeneca. Ostrovní stát si tak připisuje další primát – plošnou vakcinaci v zemi spustili už na začátku prosince. Vůbec prvním naočkovaným člověkem na světě se tehdy stala 90letá důchodkyně Margaret Keenanová.
Očkování od AstraZenecy funguje na jiné technologii než od Pfizer/BioNTech a Moderny. Vakcína by zjednodušeně měla působit tak, že připraví tělo na obranu proti infekci koronavirem SARS-CoV-2.
Virus má na svém vnějším povrchu bílkoviny, které se nazývají „spike proteiny“ a umožňují vstup viru do lidských buněk, kde následně způsobují onemocnění. Vakcína od AstraZenecy se skládá z jiného viru (tzv. adenoviru), který byl upraven tak, aby obsahoval gen pro produkci „spike proteinu“ SARS-CoV-2. Samotný adenovirus se nemůže množit a nezpůsobuje onemocnění. Po vakcíně se tak v lidském těle vytvoří „spike protein“, avšak bez rozvoje onemocnění.
„Imunitní systém člověka bude proti tomuto cizorodému proteinu vytvářet přirozenou obranu – protilátky a T-buňky. Pokud později očkovaná osoba přijde do styku se skutečným virem SARS-CoV-2, imunitní systém ho rozpozná právě díky „spike proteinu“ na jeho povrchu a bude připraven na něj zaútočit. Nedostane se tak do buněk v těle a nedojde k rozvoji onemocnění,“ vysvětluje SÚKL.
Johnson & Johnson
Další vakcína, kterou se má v Česku očkovat, je od americké farmaceutické společnosti Johnson & Johnson. Na rozdíl od těch předchozích je tato vakcína jednorázová, stačí tedy jediná injekce.
Právě kvůli tomu si údajně chtěl na vakcínu od Johnson & Johnson počkat i prezident Miloš Zeman, nemá totiž rád injekce. Nakonec se ale nechal slyšet, že si nebude vybírat a nechá se očkovat v polovině ledna vakcínou, která bude v tu dobu dostupná.
Očkovací strategie počítá s tím, že vakcína Johnson & Johnson bude v Česku od dubna, kdy by mělo dorazit prvních 185 tisíc dávek. Společnost už informovala, že žádost o registraci bude podávat začátkem února 2021.
CureVac
Vakcína od německé firmy CureVac by měla být v Česku rovněž až v dubnu, na kdy je plánována dodávka 22 tisíc vakcín. Očkování probíhá ve dvou dávkách s rozestupem 28 dní.
Vakcína nepracuje s virem samotným, ale s jeho genetickou informací, na podobném principu funguje i očkovací látka Pfizer/BioNTech. S vakcínami CureVac Česko počítá v očkovacím plánu i v roce 2022, zatím jako s jedinými.
Novavax a Sanofi
Česká očkovací strategie hovoří i o využití vakcín od společností Novax a Sanofi. „Výrobci vakcín však byli nuceni se ve vývoji vakcíny vrátit na samotný počátek, a nelze tak odhadovat jejich dostupnost na trhu,“ uvádí se v očkovacím plánu. Obě vakcíny se aplikují nadvakrát.
