Ani veřejné tajemství o přítomnosti jaderných zbraní v Izraeli neodradilo radikální palestinské hnutí Hamás od rozpoutání ničivé války. Malému židovskému státu je atomová bomba v boji proti teroristům v Gaze k ničemu. Nabízí se pak otázka, k čemu obávaná zbraň, která kvůli odstrašující síle bývá označována také jako „zbraň míru“, vlastně je, když nedokáže zabránit krvavému konfliktu. V případě Izraele je odpovědí Írán a s ním i další velcí hráči na Středním východě či v severní Africe.
Rusko má díky vlastnictví jaderných zbraní určitou záruku, že může pokračovat v agresivní válce proti Ukrajině, aniž by spojenci Kyjeva rázněji zakročili. Tuto skutečnost lze označit jako bianko šek na provádění nejrůznějších naschválů, ale také jako určitý pocit nedotknutelnosti a bezpečí.
Izrael je stejně jako Rusko jednou z devíti jaderných mocností. I díky tomu si mohl dovolovat nejrůznější provokace na Západním břehu Jordánu v čele s kontroverzní osadnickou politikou. Navozuje však vlastnictví atomové bomby Izraelcům pocit opravdového bezpečí?
VIDEO: Jak funguje izraelský systém protivzdušné obrany Iron Dome?
Vzpomeňme, k čemu došlo v sobotu 7. října. Radikální palestinské hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy, prorazilo na mnoha místech hraniční bariéru a jeho ozbrojenci vtrhli na izraelské území, přičemž tím nejbrutálnějším způsobem pozabíjeli vyšší stovky civilistů včetně dětí a přes 200 lidí unesli.
Následky izraelského útoku na město Gaza Zdroj: AP
Palestinský muž v troskách budovy, kterou ve městě Chán Júnis zasáhl izraelský nálet Zdroj: AP
Mrtví a zranění po izraelském úderu na město Gaza Zdroj: AP
Izraelský vrtulník střílí raketu směrem na Pásmo Gazy Zdroj: AP
Následky izraelského útoku na libanonskou vesnici poblíž hranic, kde operuje radikální hnutí Hizballáh Zdroj: AP
Palestinci oplakávají bojovníka, který zemřel během razie Izraelců na Západním břehu Jordánu Zdroj: AP
Pohřeb izraelského páru, který zavraždili teroristé z Hamásu během útoku na kibuc Be'eri Zdroj: AP
Následky izraelského útoku v Pásmu Gazy Zdroj: AP
Strýc ří dětí, které zemřely po izraelském útoku v jižním Libanonu pokládá kytici na auto, ve kterém spolu se svoji matkou cestovaly Zdroj: AP
Otisk ruky na zničeném domu v kibucu Kfar Aza, kde teroristé z Hamásu povraždili mnoho izraelských civilistů Zdroj: AP
Systém Železná kopule ničí rakety vypálené z Pásma Gazy směrem na Izrael Zdroj: AP
Palestinský muž truchlí nad ztrátou příbuzného, který zemřel po izraelském útoku Zdroj: AP
Palestinci prchající na jih Pásma Gazy Zdroj: AP
Následky izraelského útoku v Pásmu Gazy Zdroj: AP
Izraelský voják prochází vraky aut, které zůstaly po krvavém útoku Hamásu na izraelské osady poblíž Pásma Gazy Zdroj: AP
Plakáty s lidmi, které unesli teroristé z hnutí Hamás v Izraeli, se objevily i v pražské židovské čtvrti. Zdroj: Tomáš Kačmár
CNN natáčela s izraelskou armádou přímo v Pásmu Gazy Zdroj: CNN
Rakety, které byly vypáleny z Gazy na Izrael. (5.11.2023) Zdroj: Getty Images
Izraelská armáda v Pásmu Gazy Zdroj: profimedia.cz
Izrael má k dispozici 1 570 tanků Merkava Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Izraelská armáda pálí směrem na Gazu (31. 10. 2023). Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Uprchlický tábor Džabálija po izraelském útoku (31.10.2023) Zdroj: CNN
Izrael vybombardovala uprchlický tábor v Pásmu Gazy Zdroj: AP
Izraelská armáda v Pásmu Gazy Zdroj: AP
Útoky Izraele na Pásmo Gazy Zdroj: AP
Následky izraelského útoku na město Gaza Zdroj: AP
Palestinský muž v troskách budovy, kterou ve městě Chán Júnis zasáhl izraelský nálet Zdroj: AP
Mrtví a zranění po izraelském úderu na město Gaza Zdroj: AP
Izraelský vrtulník střílí raketu směrem na Pásmo Gazy Zdroj: AP
Následky izraelského útoku na libanonskou vesnici poblíž hranic, kde operuje radikální hnutí Hizballáh Zdroj: AP
Palestinci oplakávají bojovníka, který zemřel během razie Izraelců na Západním břehu Jordánu Zdroj: AP
Pohřeb izraelského páru, který zavraždili teroristé z Hamásu během útoku na kibuc Be'eri Zdroj: AP
Následky izraelského útoku v Pásmu Gazy Zdroj: AP
Strýc ří dětí, které zemřely po izraelském útoku v jižním Libanonu pokládá kytici na auto, ve kterém spolu se svoji matkou cestovaly Zdroj: AP
Otisk ruky na zničeném domu v kibucu Kfar Aza, kde teroristé z Hamásu povraždili mnoho izraelských civilistů Zdroj: AP
Systém Železná kopule ničí rakety vypálené z Pásma Gazy směrem na Izrael Zdroj: AP
Palestinský muž truchlí nad ztrátou příbuzného, který zemřel po izraelském útoku Zdroj: AP
Palestinci prchající na jih Pásma Gazy Zdroj: AP
Následky izraelského útoku v Pásmu Gazy Zdroj: AP
Izraelský voják prochází vraky aut, které zůstaly po krvavém útoku Hamásu na izraelské osady poblíž Pásma Gazy Zdroj: AP
Plakáty s lidmi, které unesli teroristé z hnutí Hamás v Izraeli, se objevily i v pražské židovské čtvrti. Zdroj: Tomáš Kačmár
CNN natáčela s izraelskou armádou přímo v Pásmu Gazy Zdroj: CNN
Rakety, které byly vypáleny z Gazy na Izrael. (5.11.2023) Zdroj: Getty Images
Izraelská armáda v Pásmu Gazy Zdroj: profimedia.cz
Izrael má k dispozici 1 570 tanků Merkava Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Izraelská armáda pálí směrem na Gazu (31. 10. 2023). Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Uprchlický tábor Džabálija po izraelském útoku (31.10.2023) Zdroj: CNN
Izrael vybombardovala uprchlický tábor v Pásmu Gazy Zdroj: AP
Izraelská armáda v Pásmu Gazy Zdroj: AP
Útoky Izraele na Pásmo Gazy Zdroj: AP
Od té doby také na Izrael létají prakticky dennodenně rakety z Pásma Gazy i z jižního Libanonu. I když drtivou většinu těchto střel zachytí moderní systém protivzdušné obrany Iron Dome, takto intenzivní ostřelování dost vypovídá o tom, jak bezpečně se asi nyní mohou cítit izraelští občané.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Veřejné tajemství o odstrašující atomové bombě. Jak se Izrael stal jadernou velmocí
Mezitím se teroristé z Hamásu ve vybombardované Gaze schovávají v rozsáhlých tunelech či rezidenčních budovách, zatímco počet civilních obětí stoupá. Izraelské údery stále drtivěji narážejí na světové veřejné mínění. Hypotetické strašení atomovou bombou by v tomto případě nemělo žádný strategický, a už vůbec ne praktický význam. Toho si jsou členové vlády v Jeruzalémě moc dobře vědomi (nebo alespoň většina z nich).
Izraelský jaderný program vlastně nikdy neměl potenciál k tomu, aby vyřešil vleklý spor s Palestinci. Koneckonců konflikty na území Blízkého východu byly v druhé polovině 20. století – alespoň zpočátku – spíše charakteru „Izrael proti geografickým sousedům“ než „Izrael proti Palestincům“.
„Byli jsme odsouzeni k tomu, mít malý kousek země, a navíc mnoho nepřátel. Neměli jsme nic cenného. V naší představivosti se už ale začalo tvořit řešení. Věděli jsme, že budeme nenáviděni, ostrakizováni a napadáni celým arabským světem. Proto jsme potřebovali odstrašující sílu,“ řekl kdysi izraelský státník Šimon Peres, který byl již v 50. letech jedním z hlavních hybatelů myšlenky o jaderném programu.
Izraelci postavili reaktor v Negevské poušti, a to pár kilometrů od města Dimona. Předpokládá se, že první jaderné zbraně s plutoniem stihli vyrobit ještě před takzvanou šestidenní válkou v roce 1967, kdy rozdrtili arabskou koalici v čele s Egyptem.
Zrození nového nepřítele
I když následovaly další války, vztahy Izraele s jeho sousedy – zejména Egyptem a Jordánskem – se začaly postupně zlepšovat. Íránská islámská revoluce z konce 70. let však umožnila zrození nového úhlavního nepřítele. Dnešní Írán představuje pro malý blízkovýchodní stát dlouhé roky jednu z největších existenčních hrozeb.
Nevraživost mezi oběma zeměmi jde označit za proslulou. Analytici od letošního října vášnivě rozebírají, zda to nebyl právě Teherán, kdo v celém plánu útoku na Izrael tahal za nitky. Není vyloučeno, že nějakou přímou formou (zbraněmi, materiálem či informacemi) podpořil Hamás.
Už dlouho je také evidentní vazba Íránu na Hizballáh, který se naplno připojil k úsilí Hamásu a židovský stát ostřeluje z jižního Libanonu. Členové Hizballáhu jsou stejně jako íránští vůdci vyznavači šíitského islámu. Írán spřátelené teroristické skupině pravidelně posílá vojenské dodávky přes Sýrii. Izrael proto v této válkou zmítané zemi často podniká letecké údery, aby íránské zbraně likvidoval.
Že Izraelcům s Íránem v poslední době dochází trpělivost, ukázal například ministr ekonomiky a průmyslu Nir Barkat v nedávném rozhovoru pro Daily Mail. „Plánem Íránu je zaútočit na Izrael na všech frontách. Pokud zjistíme, že Teherán má toto v úmyslu, usekneme hlavu hada. Ajatolláhové v Íránu nebudou v noci dobře spát. Kdyby otevřeli severní frontu, postaráme se o to, aby zaplatili vysokou cenu,“ uvedl.
Zmíněným ostrým prohlášením se Barkat nepochybně snažil Teherán odradit od jakýchkoliv zásahů do současné války. I když se Izrael nikdy k vlastnictví atomových zbraní oficiálně nevyjádřil, je poměrně zřejmé, že je má. A právě „jaderná karta“ v šarvátkách s Íránem (který se sám o výrobu atomové bomby dlouhodobě pokouší) i dalšími velkými hráči z muslimského světa poskytují Jeruzalému obrovskou výhodu, což je stěžejní pro izraelskou bezpečnost.
KVÍZ: Válčení, uzemní spory i mírová jednání. Co víte o vývoji izraelsko-arabských vztahů?
