Chybné adresy, duplicitní jména, ale také fiktivní lidé či nebožtíci. To vše se v minulých prezidentských volbách objevilo na kandidátních listinách uchazečů o Pražský hrad. Některé z nich muselo ministerstvo vnitra nemilosrdně vyloučit, protože po odstranění závadných podpisů už nesplňovali potřebný zákonný limit pro účast ve volbách. Například nynější šéf SPD Tomio Okamura tehdy přišel o desítky tisíc jmen na petičním archu. Bývalé moderátorce Janě Bobošíkové zase přibyly podpisy od lidí, kteří už tou dobou nebyli mezi živými. Velkou chybovost zaznamenali úředníci i u současné hlavy státu – Miloše Zemana.
Kandidáti na prezidenta musí do 8. listopadu shromáždit dostatečnou podporu od širší veřejnosti či několika politiků, aby se mohli zúčastnit lednových voleb. Celkem se jim nabízí tři různé cesty, kterými se mohou vydat – získat 50 tisíc podpisů od českých občanů, 20 podpisů od poslanců nebo 10 podpisů od senátorů.
Někteří uchazeči o prezidentský post už oznámili, že se jim podařilo splnit zákonný limit. Podpisy ale sbírají dále, a to z prostého důvodu – chtějí mít jistotu, že ministerstvo vnitra nevyřadí tisíce až desetitisíce jmen, jako tomu bylo v minulých letech. Mnozí z nich uvedli redakci CNN Prima NEWS, že si chtějí zajistit minimálně 70 tisíc podpisů, aby měli jistotu, že se lednových voleb skutečně zúčastní.
Že ani nadlimitní počet podporovatelů neznamená zaručenou kandidaturu, ví například šéf opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. V roce 2012 byl zvolen senátorem, rozhodl se ale shromáždit podpisy od občanů.
Ministerstvu vnitra odevzdal nominační petici s 61 966 podpisy, po kontrole ale vyšla najevo obrovská míra chybovosti. Z náhodného vzorku 8 500 lidí se resortu nepodařilo identifikovat téměř 1 900 z nich. Důvody mohly být dva – buďto daní podporovatelé uvedli nesprávné údaje, nebo vůbec neexistovali, a nebyli tudíž k nalezení v evidenci obyvatel. Řada dalších podpisů nesplňovala povinné technické parametry. V prvním vzorku činila chybovost 19,4 procenta, v druhém dokonce 23 procent.
Zleva: prezidentští kandidáti Petr Pavel, Andrej Babiš, Danuše Nerudová a Pavel Fischer Zdroj: CNN Prima NEWS, profimedia.cz
Petr Pavel Zdroj: Archiv TV Prima
Petr Pavel Zdroj: Profimedia.cz
Andrej Babiš (ANO) Zdroj: Getty Images
Andrej Babiš (ANO) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Danuše Nerudová Zdroj: FTV Prima/ 7 pádů Honzy Dědka
Danuše Nerudová Zdroj: Tým Vogue
Pavel Fischer Zdroj: Viet Tran
Pavel Fischer Zdroj: Viet Tran
Marek Hilšer Zdroj: Viet Tran
Marek Hilšer Zdroj: Viet Tran
Jaroslav Bašta Zdroj: CNN Prima NEWS
Jaroslav Bašta Zdroj: profimedia.cz
Tomáš Zima Zdroj: ČTK
Tomáš Zima Zdroj: CNN Prima NEWS
Karel Diviš Zdroj: ČTK, profimedia.cz
Karel Diviš Zdroj: ČTK, profimedia.cz
Zleva: prezidentští kandidáti Petr Pavel, Andrej Babiš, Danuše Nerudová a Pavel Fischer Zdroj: CNN Prima NEWS, profimedia.cz
Petr Pavel Zdroj: Archiv TV Prima
Petr Pavel Zdroj: Profimedia.cz
Andrej Babiš (ANO) Zdroj: Getty Images
Andrej Babiš (ANO) Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Danuše Nerudová Zdroj: FTV Prima/ 7 pádů Honzy Dědka
Danuše Nerudová Zdroj: Tým Vogue
Pavel Fischer Zdroj: Viet Tran
Pavel Fischer Zdroj: Viet Tran
Marek Hilšer Zdroj: Viet Tran
Marek Hilšer Zdroj: Viet Tran
Jaroslav Bašta Zdroj: CNN Prima NEWS
Jaroslav Bašta Zdroj: profimedia.cz
Tomáš Zima Zdroj: ČTK
Tomáš Zima Zdroj: CNN Prima NEWS
Karel Diviš Zdroj: ČTK, profimedia.cz
Karel Diviš Zdroj: ČTK, profimedia.cz
Okamura po kontrole ztratil 26 tisíc podpisů, ministerstvo mu jich ve výsledku uznalo pouze 35 751. Zde ovšem v reakci na stížnosti zasáhl Nejvyšší správní soud (NSS), který označil výpočet resortu za chybu – místo průměru ministerstvo vnitra sečetlo chybovost v petičních arších.
Ovšem i po přepočtu podle správného vzorce měl Okamura méně než 49 tisíc podpisů. Prezidentských voleb se tak nezúčastnil.
Podpisy zesnulých podporovatelů
Velkých škrtů se dočkala i bývalá moderátorka a novinářka Jana Bobošíková, třebaže nakonec tak tak „prolezla“ přes zákonnou hranici. Na vnitro odevzdala petici s 56 191 podpisy, ministerstvo jí ale podobně podle chybového vzorce odečetlo 19,2 procenta (10 762 jmen). Na kontě měla nejen rekordní počet duplicitních podpisů, ale také „zesnulých podporovatelů“.
Prezidentské volby
Po zásahu NSS se Bobošíková mohla opětovně zaregistrovat jako prezidentská kandidátka a zúčastnit se voleb, vypadla ale hned v prvním kole. Ze všech uchazečů skončila jako poslední se ziskem 2,39 procenta, tedy 123 171 hlasů.
Smůlu měl také Vladimír Dlouhý, někdejší ministr průmyslu a obchodu a místopředseda ODA. Skončil velice podobně jako Okamura – úřednici na jeho petičním archu s 59 165 podpisy zjistili při náhodné kontrole vysokou míru chybovosti. I po správném přepočtu přišel o více než 10 tisíc jmen a skončil těsně pod zákonnou hranicí pro kandidaturu.
Obrovská ztráta podpisů se nevyhnula ani uchazečům o Pražský hrad, kteří se probojovali přes registrační síto. Například bývalý úřednický premiér Jan Fischer odevzdal petici se 101 261 podpisy, ministerstvo mu ale uznalo „jen“ 77 387 jmen. O desítky tisíc podpisů přišel rovněž současný prezident Miloš Zeman – ze 105 tisíců podporovatelů platilo nakonec pouze 83 tisíc.
Po první zkušenosti s přímou volbou prezidenta se další kandidáti rozhodli v roce 2018 jít cestou politické podpory. Z devíti kandidátů, kteří se zúčastnili voleb, se pouze tři opírali o podpisy veřejnosti – Miloš Zeman, Jiří Drahoš a Michal Horáček.
Velkou míru chybovosti měl i Zeman
Expremiér Mirek Topolánek, senátoři Pavel Fischer či Marek Hilšer získali podpisy dalších představitelů horní komory. Petr Hannig nebo Jiří Hynek dokázali zase přesvědčit zákonodárce v Poslanecké sněmovně.
Z hlavních kandidátů vsadili na petiční archy Michal Horáček, Jiří Drahoš a opět Miloš Zeman. Současný prezident měl i v roce 2018 velkou míru chybovosti. V prvním odebraném náhodném vzorku úředníci zjistili problémy u necelých 8,3 procent podpisů, ve druhém vzorku u 7,7 procent. Zemanovi tak byl odečten průměr z obou čísel, stále ale měl dostatek jmen na kandidátní listině – na vnitro odevzdal petici se 103 817 podpisy.
