Vývoj bojů na Ukrajině (23. 3. 2022)
Zatímco Rusko vede extrémně nákladnou válku na Ukrajině, vycítily jeho momentální slabost i státy, které ho ještě nedávno považovaly za hrozivou velmoc. Během několika týdnů se ze světa stal jeden velký sud se střelným prachem, kdy hrozí vypuknutí konfliktů na více frontách. Rusko by si mohlo začít vyřizovat účty s Japonskem, Gruzií, Izraelem i Čínou.
Před začátkem války si prakticky nikdo kromě Spojených států nedovolil do Ruska rétoricky dloubnout. Jenže sotva se ukázalo, že ruská armáda nerozdrtí Ukrajinu tak jednoznačně, jak se předpokládalo, vystrčili rivalové Ruska hlavu z písku.
Válka na Ukrajině
Jako první to bylo Japonsko, které najednou chtělo s Ruskem řešit staletý územní spor o Kurilské ostrovy. Souostroví si nárokuje Japonsko, v roce 1945 ho ale anektoval Sovětský svaz. Kvůli sporu o pár vulkanických ostrůvků spolu Tokio s Moskvou po druhé světové válce nepodepsaly mír a teoreticky jsou tak spolu stále ve válce.
Japonsko nyní využilo situace, kdy jeho letitý sok řeší jiné problémy, a znovu vyslovilo nárok na Kurily. Dokonce už svolalo mítink s ruskými diplomaty, jenže Kreml ze schůzky vycouval kvůli japonským sankcím uvaleným na Rusko v kontextu války na Ukrajině.
Od Gruzie po Izrael
Také Gruzie se profiluje jako země, která využila ruského rozptýlení pozornosti. Malý státeček bouřlivě protestoval proti invazi na Ukrajinu snad i proto, že ze své historie moc dobře chápe, jaké to je, když vás napadne Rusko. Tbilisi proto v mezičase války podalo přihlášku do Evropské unie a podpořilo svou prozápadní politiku. Ke stejnému kroku se odhodlalo i Moldavsko.
Vývoj na poli bilaterálních vztahů probíhá také mezi Ruskem a Izraelem. Jeruzalém prozatím hraje na pozadí války na Ukrajině tak trochu na obě strany, kdy se snaží vystupovat spíše jako prostředník vyjednávání. Premiér Naftali Bennett byl ostatně jediným zahraničním státníkem, který se s Vladimirem Putinem od začátku invaze osobně setkal.
Rusko během probíhající války na Ukrajině zopakovalo v OSN názor, že Golanské výšiny patří Sýrii a že Izrael oblast okupuje. Blízkovýchodní frakce se o region přou dlouhé roky, podle mezinárodního společenství tato plošina patří Sýrii, právo Izraele uznává samotný Izrael a USA. Proizraelský časopis Tablet se dokonce obává, že by Rusko mohlo po Ukrajině napadnout i Izrael, čímž by upevnilo vazby se svými spojenci Sýrií a Íránem.
Rozpačité vztahy panují také mezi Ruskem a Čínou. Ještě během olympiády v Pekingu to vypadalo, že tyto mocnosti tvoří obávaný tandem, který chce změnit geopolitické rozložení sil. Jenže po invazi na Ukrajinu se začala Čína od svého partnera odklánět. Rusko požádalo Peking o vojenskou pomoc, prezident Si Ťin-pching ale v telefonátu s Joem Bidenem přiznal, že válka na Ukrajině není v ničím zájmu. Čína dokonce poslala Ukrajině v přepočtu 33 milionů korun na humanitární účely.
