Komentář: USA zůstanou po volbách hluboce rozdělenou zemí, ať už vyhraje kdokoli
Výběr redakce
Kdo se stane vítězem amerických prezidentských voleb, se možná dozvíme už za několik dní. Zdá se ale, že výhra ani jednoho z kandidátů zemi klid nepřinese. Jakoby se agresivní rétorika politiků a jednostranné informovaní médií přenesly i mezi voliče. Napětí v hluboce rozdělené zemi stoupá. Rozhádané rodiny, zpřetrhaná přátelství, neochota naslouchat opačným názorům, velké nákupy zbraní „do foroty“ a strach z toho, co přijde po volbách – to vše napovídá, že USA po volbách možná čekají další občanské nepokoje, které by se v nejhorším případě mohly změnit i v krveprolití.
Nadávky, urážky, vyhrožování. Ještě ani nenastal hlavní volební den, a tohle všechno už výběr budoucího amerického prezidenta provází. Volební komisaři (a někdy i policisté) měli při předčasném hlasování s neukázněnými voliči plné ruce práce po celých Spojených státech. Pro příklady nemusím chodit daleko, stačí zůstat v Miami, kde teď pobývám: Trumpův příznivec sedící na trávníku a vytrubující klaksonem na voliče s odznáčky demokratů, kteří čekali ve frontě na předčasné hlasování. Člen volební komise nominovaný demokraty, který agresivně konfrontoval Trumpova voliče a člena volební komise. Muž, který zaparkoval svůj náklaďák u volebního stanu a naplno z reproduktorů spustil hudbu, kterou ostatní voliči popisovali jako „protrumpovskou“. A tak dále. Jediné město, jediný den, pouze předčasné hlasování, kterého se účastní menší množství lidí…
Agresivita ale není patrná jen u voličů. Je jasně zřetelná u politiků a médií.
Argumentace bez argumentů
Kampaň obou kandidátů na prezidentský úřad je letos nezvykle agresivní a útočná. Donald Trump opakovaně mluví o svém protikandidátovi jako o „spícím Joeovi“ a Američanům říká, že pokud si Bidena zvolí prezidentem, nebudou slavit Vánoce ani jiné svátky a děti nebudou chodit do školy, protože prezident Biden kvůli pandemii „všechno zavře“. Joe Biden, který deklaroval, že bude prezidentem všech Američanů, zase dvakrát nazval Trumpovy příznivce, kteří narušovali jeho mítink, hlupáky. A Trumpa obvinil, že „přilévá benzín do požáru rasismu“. Rétorika politiků je útočná, emoce často převažují nad argumenty.
Čtěte také
A podobně se pak – a je to logické – chovají i voliči. Byl jsem v Miami svědkem jedné takové „argumentace“. Na místní dostaveníčko Trumpových podporovatelů dorazila i malá skupinka jeho odpůrců. Poté, co hlavní část programu skončila, se v parku u přístavu začaly oba tábory hádat. Trumpových příznivců bylo zhruba padesát, Bidenovi byli čtyři (!) a mezi nimi utvořilo řetěz (ač stáli Trumpovci i Bidenovci poměrně daleko od sebe) možná třicet policistů. Slovní potyčka trvala přes hodinu. Nejdřív na sebe obě skupiny křičely nadávky a osobní urážky, pak se „Bidenova“ mladá dívka a „Trumpův“ muž středního věku chopili megafonů a na střídačku na sebe křičeli „Fuck Trump!“ – „Fuck Biden!“. Postupně se přidali všichni. Tedy až na policisty. A na mne.
Bylo to celé strašně trapné. Bohužel ale musím konstatovat, že když si vzpomenu na letošní první prezidentskou debatu, úroveň měly obě události dost podobnou.
Uzavření v názorové bublině
V USA se proměnila i média, nejjasněji je to vidět v televizním prostředí. Hlavní televizní zpravodajské stanice v zemi se beze studu hlásí k tomu, koho podporují. V nejsledovanějších večerních časech v podstatě rezignovaly na zpravodajství a jen dokola zesměšňují protikandidáta a zpochybňují všechno, co řekne nebo udělá. Jako přes kopírák dělají totéž televize fandící Bidenovi i ty, které podporují Trumpa. Nezřídka dochází i k zesměšňování moderátorů a komentátorů „té druhé strany“. Stalo se to, co by ještě nedávno nebylo myslitelné – televizní politická novinařina je pryč, nahradila ji agitace.
Sledujte speciální vysílání k americkým volbám. Živě v noci z úterý na středu na CNN Prima NEWS a webu CNNPrima.cz:
Volič si pochopitelně vybere ke sledování tu stanici, která konvenuje s jeho světonázorem a podporuje jeho prezidentského kandidáta. Ale to je cesta do pekel. Televize ujišťuje často už tak hodně názorově polarizované lidi, že pravdu mají oni a protistrana lže. Podobně z uživatelského hlediska fungují i sociální sítě. Ty lidem zobrazují převážně obsah podobný tomu, který v minulosti „lajkovali“. Vidíte jen názory, které vás utvrzují ve vaší pravdě (především u voličů Donalda Trumpa okořeněné směsí čerstvých konspiračních teorií), názory protistrany chybí. A uzavření v názorové bublině, ze které není vidět za roh, je dokonáno.
Boj o roušky
Ale kdo je vlastně ona protistrana? Často rodinní příslušníci, kamarádi, kolegové v práci. Takových příběhů jsem tu slyšel dost. Děti se přestaly bavit s rodiči, prarodiče s vnuky a vnučkami. Případně spolu sice pořád mluví, ale vyhýbají se přitom „politickým tématům“. Nepolitických témat přitom není mnoho. Trump s Bidenem se přou o potratech, právu na zbraně, zdravotnictví, církevních otázkách, imigraci, ekologii i ekonomice. Ale zvláště v posledních týdnech rezonuje nejsilněji jediné téma: koronavirus.
Čtěte také
Jak k prevenci před virem a k nošení roušek přistupují stoupenci Trumpa a Bidena, je jasné každému, kdo sleduje kampaně obou prezidentských kandidátů. Příznivci demokratů nosí roušky, udržují rozestupy a Joe Biden i exprezident Barack Obama, který se do Bidenovy kampaně zapojil, řeční na parkovištích pro publikum naslouchající uvnitř svých aut. Trumpovi stoupenci naopak stojí v těsné blízkosti, roušky většinou nemají a chovají se, „jako by se nic nedělo“. Ale ono se děje, počty nově nakažených koronavirem překonávají v těchto dnech v USA rekordy. Nutno ale dodat, že Trumpova kampaň je díky tomu kontaktnější a energičtější.
Současný prezident dokonce už některé účastníky svých shromáždění pokáral za to, že roušky nosí. I tohle se přenáší mezi lidi. Když jsem jel ve čtvrtek v Miami autobusem, vypukla kvůli rouškám ostrá slovní debata, která pokračovala postrkáváním dvou žen. Konflikt překvapivě vyprovokovala starší Hispánka, která jako jediná v autobuse neměla roušku. Začala křičet, ať na ní lidé „nečumí“, že jsou jen tupé ovce a pak vytáhla „argument Trump“, který ví, že roušky jsou podvod a placebo. Jméno Trump zapůsobilo jako časovaná bomba. Po chvíli začali někteří cestující křičet, ať si dáma vystoupí, protože rouška je v autobuse povinná. Ta přišla k mladé černošce, která ji napomínala, a vrazila jí facku. Čímž odstartovala strkanici. Řidič obě ženy z autobusu dost nevybíravě vyhodil a rychle jel dál. Takže to, jak bitka dopadla venku, nevím.
Vím ale a pozoruji kolem sebe, že napětí ve společnosti roste. Podobných drobných incidentů jsem za týden v Miami totiž viděl několik.
Po zuby ozbrojená společnost
I zprávy z jiných koutů Spojených států napovídají, že je v zemi dusno, z lidí lze cítit nervozitu a hluboké rozdělení společnosti je patrné v mnoha každodenních situacích. Špatná zpráva je, že se nedá očekávat, že by po volbách bylo lépe. Volební klání bude velmi vyrovnané a strana, která prohraje, bude svou porážku jen těžko přijímat. Reálně hrozí, že se její podporovatelé uzavřou do ještě silnější názorové bubliny. A že vyjdou do ulic.
A to je něco, z čeho má část Američanů strach. Někteří (převážně voliči Donalda Trumpa) nakupují střelné zbraně, případně ještě více střelných zbraní, aby v případě nepokojů mohli sebe a své blízké ochránit. Prodej zbraní posílil po vypuknutí pandemie koronaviru na jaře, a ještě zesílil v létě, v době násilných protestů (někdy spojených i s rabováním) reagujících na smrt George Floyda a na další policejní násilnosti proti Afroameričanům. A Američané ve velkém skupují zbraně i těsně před volbami. Krom strachu z násilných střetů po volbách to souvisí i s tím, že vyhraje-li Joe Biden, je pravděpodobné, že bude zbrojní trh regulovat.
V srpnu počet prodaných zbraní v USA překonal počet za celý loňský rok a v září dokonce historické maximum za jakýkoli předchozí kalendářní rok. To číslo je pro Evropana až šokující: Američané už letos nakoupili 17 milionů střelných zbraní! Mimochodem na historickém druhém místě v prodeji zbraní je rok 2016, kdy se konaly minulé volby a kdy Hillary Clintonová také slibovala regulace.
God bless America
Jestli USA zasáhnou násilné protesty záleží do značné míry i na prezidentských kandidátech. Politologové se obávají toho, že by se mohl jeden z kandidátů (spíše Donald Trump, který někdy rychleji mluví, než myslí) prohlásit za vítěze voleb, aniž by byly sečteny všechny hlasy. Že by lidé z opačného politického tábora v takovém případě vyšli do ulic, je skoro jisté.
Americká společnost je hluboce rozdělená, neklidná, naštvaná a po zuby ozbrojená. Nezbývá než doufat, že prezidentské volby, jejichž hlavní část nás čeká už ve středu v noci, neodstartují v zemi krveprolití. God bless America!
Čtěte také
Jako novinář působí od roku 2006. Začínal v novinách, dělal šéfredaktora několika časopisů i webeditora. Do CNN Prima NEWS přišel z Reflexu.
