Konec podpory Ukrajiny není mír, ale mnichovský diktát, pustil se Pospíšil do Konečné

Kateřina Konečná a Jiří Pospíšil

České zájmy v Evropě 4.10.2023

Mír na Ukrajině může být až ve chvíli, kdy ruský agresor přestane útočit. Jakýkoliv jiný „mír“ je mnichovský diktát. Ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS ze Štrasburku s názvem České zájmy v Evropě to řekl europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Podobný názor sdíleli další politici z pětikoalice i místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (zvolena za ANO). Odlišný postoj k podpoře napadené Ukrajiny měli europoslanci Ivan David (SPD) či Kateřina Konečná (KSČM).

„Jsem strašně ráda, že pan prezident Petr Pavel vystoupil v Evropském parlamentu. V tom projevu zaznělo vše podstatné. Obsah podle mě odpovídal tomu, čemu se pan prezident dlouhodobě věnuje. Mluvil o obraně, bezpečnosti, válce na Ukrajině i o otázce rozšíření Evropské unie, což tady vzbudilo velký potlesk,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS Charanzová, která se v europarlamentu mimo jiné zabývá tím, jak ruského agresora zasáhnout pomocí sankcí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Míru nedosáhneme uklidňováním Putina, řekl Pavel europoslancům. Připomněl mnichovskou dohodu

Některé europoslance obsah Pavlova projevu příliš nepotěšil. „Nesouhlasím s pojetím pana prezidenta a s jeho vztahem k válce na Ukrajině. Pozitivní věcí toho projevu byla zmínka o mírové Evropě. Já bych ji ale nevztahovala k tomu, že umíme společně nakupovat zbraně. Spíš bychom mohli umět nakupovat léky, protože zbraní angínu nevyléčíme. Myslím, že nám trošku ujíždí vlak a že řada evropských státníků už pochopila, že to donekonečna nepůjde,“ kritizovala Kateřina Konečná.

S postojem šéfky KSČM nesouhlasili europoslanci z pětikoalice. „Jak Petr Pavel vnímá válku na Ukrajině, je mi blízké. Doslova řekl, že mír diktovaný agresorem nemůže být mírem. Mnozí nositelé mírotvorných myšlenek tvrdí, že chtějí na Ukrajině mír. To asi chtějí všichni. Mír může být až ve chvíli, kdy agresor přestane útočit. Jakýkoliv jiný ‚mír‘ je mnichovský diktát. Ano, válka trvá měsíce a logicky bude růst naše únava. Na to může Putin sázet, že v Evropě zvítězí několik dalších Ficů a podpora Ukrajiny opadne,“ upozornil během speciální debaty Jiří Pospíšil.

Velmi podobně se vyjádřil i europoslanec Marcel Kolaja (Piráti): „Výroky pana prezidenta o míru jsou jediným způsobem, jak o míru lze přemýšlet. Přirovnání k mnichovské dohodě provedl naprosto správně. Když dáte agresorovi kus nějakého území a myslíte si, že tím konflikt skončil, děláte tu největší chybu. Mnichovská dohoda byla úkazem tohoto fenoménu, kdy agresor dostal ještě větší chuť po cizím území. Jestli někdo hovoří o míru, ale současně není ochoten podporovat Ukrajinu, má na mysli zdecimování Ukrajiny Ruskem, které převezme cizí území a vyvraždí obyvatele Ukrajiny.“

Pavel: Míru nedosáhneme uklidňováním Putina

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) označila vystoupení Pavla za důstojné. „Velice oceňuji (Pavlovu) podporu Ukrajiny. Jsem přesvědčena, že Ukrajina bez naší pomoci nedokáže zvítězit nad agresorem. Potřebujeme, aby Ukrajina uspěla a aby se ruský agresor vrátil zpátky do svých hranic,“ řekla.

Naopak nejvíce kriticky se vyslovil Ivan David. „Na rozdíl od pana Pospíšila nepatřím k podporovatelům prezidenta Pavla. Pokud tady byla řeč o míru, že jej nelze dosáhnout za podmínek daných agresorem, tak třeba v Iráku se to Spojeným státům podařilo. Takže taková možnost vždycky existuje. Nikdo nevíme, jak ta válka dopadne,“ prohlásil člen opozičního SPD.

Pavel na půdě Evropského parlamentu požádal členské země EU, aby pokračovaly v podpoře napadené Ukrajiny, která se již déle než rok a půl brání ruské invazi. „Vyzývám všechny, aby pokračovali v poskytování podpory Ukrajiny všemi možnými prostředky. Není pravda, že míru dosáhneme uklidňováním Putina a ústupky, které jsou v rozporu se suverenitou Ukrajiny. Byla by to urážka ukrajinských občanů,“ sdělil český prezident.

Rovněž připomněl, jaké dopady měla mnichovská dohoda z roku 1938. Tehdy zástupci Velká Británie, Francie a Itálie nechali Československo napospas Adolfu Hitlerovi, když de facto předali československé pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. To o rok později stejně napadlo Polsko, čímž vypukla druhá světová válka.

„Míru nelze dosáhnout přistoupením na podmínky agresora. Pokud agresor uspěje jednou, bude se snažit uspět znovu. Rusko musí být na Ukrajině poraženo,“ dodal Pavel.

Tagy: