Koš jako záchod i únik v pohřebním voze. Uprchlíci popsali otřesné podmínky v Mariupolu

Vojáci z pluku Azov pomáhají civilistům po dalším útoku na ocelárny Azovstal (1. 5.)

Ostřelování oceláren Azovstal

Lidé, jimž se o víkendu podařilo uprchnout ze zdevastovaného Mariupolu, popisují týdny strádání a bombardování. Nedovedete si představit, čím jsme si prošli –⁠ byl to teror, řekla agentuře Reuters Natalija Usmanovová poté, co ji o víkendu evakuovali z úkrytu v železárnách a ocelárnách Azovstal. Další žena, které se povedlo dostat z poničeného města jiným způsobem, agentuře AP řekla, že nad hutním areálem viděla rakety a mračna kouře.

„Bála jsem se, že to bunkr nevydrží –⁠ měla jsem strašný strach,“ líčila sedmatřicetiletá Usmanovová dobu, kdy se skrývala v Azovstalu a zažila jeho bombardování ruskými silami. V úkrytech se podle ní nedostávalo vzduchu a mezi lidmi panoval strach. „Tak dlouho jsme neviděli slunce,“ dodala po evakuaci v obci Bezimenne, která leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládané proruskými separatisty.

V úkrytech pod rozlehlým metalurgickým komplexem, který vybudovali Sověti za vlády někdejšího diktátora Josifa Stalina tak, aby vydržel značné poškození, se ukrývají podle dostupných informací stovky civilistů a až 2 000 ukrajinských vojáků, někteří jsou podle Kyjeva zranění a potřebují pomoc. Dochází jim voda, jídlo a léky. Celkem ve městě, které –⁠ až na Azovstal –⁠ ovládly ruské invazní síly, zůstává asi 100 000 obyvatel. O víkendu se některým povedlo dostat pryč –⁠ část lidí z Azovstalu evakuovaly OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK). Někteří obyvatelé města využili víkendového příměří a uprchli sami.

„Neumíte si představit, co jsme prožili –⁠ byl to teror. Žila jsem tam, pracovala celý svůj život, ale co jsme tam viděli, bylo otřesné,“ uvedla Usmanovová.

Stanice CNN přinesla svědectví nejmenované ženy, jejíž vyprávění se v některých částech podobá líčení Usmanovové, nicméně není jasné, zda jde o stejnou osobu. Podle americké zpravodajské stanice uvedla, že v Azovstalu pracovala a během bojů strávila v labyrintu bunkrů pod závodem celé týdny. Už dříve se prý snažila z Mariupolu uniknout evakuačními koridory, ale kvůli neustávajícímu ostřelování nemohla.

„Ostřelování bylo silné a dopadlo do naší blízkosti. U východu z bombového krytu (...) se nedalo dýchat, nebyl tam dostatek kyslíku. Bála jsem se i jen vyjít ven a nadechnout se čerstvého vzduchu,“ řekla tato žena CNN. „Když jsme byli v (evakuačním) autobusu, řekla jsem manželovi: ‚Vasjo, už nebudeme muset chodit na záchod s baterkou? A nebudeme muset používat pytlík, koš (jako toaletu),‘“ dodala.

Lidé bez aut nemohou opustit město

Zatímco oficiální evakuace z Mariupolu často selhávaly, mnoha lidem se v posledních týdnech podařilo z města uprchnout vlastními silami, připomněla agentura AP. Někteří do Záporoží dorazili i v pondělí ráno, nezávisle na evakuaci organizované OSN a Červeným křížem. Jedna žena přijela v pohřebním voze, popsal Reuters. Mariupol podle svých slov opustila před časem a ukrývala se pak ve sklepě v nedaleké vesnici.

Operace klapla, chlubil se ruský voják. Pak ho v přímém přenosu zabil granát

Ruští vojáci často sdílí záběry z války na sociální síti, zejména pak na TikToku, kam vkládají videa z příjezdu do okupovaných oblastí nebo třeba odpalování raket. Při tvorbě jednoho takového videa však nepřežil jeden z ruských ozbrojenců. Ten se natáčel se slovy, že na Ukrajině úspěšně splnil misi. V ten okamžik u něj ovšem vybuchl granát, který jej na místě zabil.

Jiným se dosud prchnout nepovedlo. „Lidé bez aut nemohou odjet. Jsou zoufalí,“ řekla AP Olena Gibertová, která byla mezi těmi, kdo přijeli –⁠ často ve špinavých a poničených vozech –⁠ do přijímacího střediska v Záporoží, které je pod kontrolou ukrajinských sil. „Musíte pro ně jet. Lidé nemají nic,“ dodala žena, podle níž řada obyvatel města touží uprchnout, ale bojí se to v Rusy kontrolovaném městě otevřeně říct.

Ruské obléhání města od prvních dnů války uvěznilo civilisty v otřesných podmínkách, s omezeným přístupem k potravinám, vodě, lékům a elektřině. Vystaveni byli intenzivnímu ruskému bombardování, které se nevyhnulo ani místní porodnici nebo divadlo. Mariupolu podle Gibertové vládne atmosféra proruské propagandy.

Anastasija Dembycká využila krátkého víkendového příměří v souvislosti s evakuací civilistů z Azovstalu a uprchla z města i s dcerou, synovcem a pejskem. Hutní areál podle svých slov viděla z okna, když se odvážila vyhlédnout ven. „Viděli jsme létat rakety,“ popsala a dodala, že nad továrnou pak viděla mračna kouře. Cestou do Záporoží musela projít mnoha kontrolními stanovišti a poblíž města čekala 18 hodin, než jí bylo umožněno projet.

Provizorní kamna a voda ze studny

Podobně jako mnoho dalších obyvatel Mariupolu přežívala s rodinou za téměř neustálého bombardování díky vaření na provizorních kamnech a vodě ze studny. „Byla jsem vyděšená, pak jsem si zvykla,“ konstatovala Vladyslava, čtrnáctiletá dcera Dembycké.

Mariupol u Azovského moře se stal symbolem brutality války a utrpení obyčejných lidí. Předchozí pokusy o otevření bezpečných koridorů z města u Azovského moře ztroskotaly, přičemž ukrajinští představitelé opakovaně obviňovali ruské síly ze střelby a ostřelování podél dohodnutých evakuačních tras, poznamenala agentura AP. Ruská vojska mezitím ovládla takřka celé město, poslední baštou ukrajinského odporu zůstává Azovstal, který ruské jednotky obklíčily.

O víkendu ukrajinští i ruští představitelé uvedli, že OSN a MVČK evakuovaly z hutního komplexu a jeho okolí desítky civilistů. Ukrajinské úřady mezitím zveřejnily na internetu video z evakuace, na němž jsou vidět starší ženy a matky s dětmi, jak šplhají po strmé hromadě trosek Azovstalu, nastupují do autobusu a odjíždějí.

Tagy: