Hosté ruské státní televize Rossija 1 se vzepřeli Moskvě a otevřeně kritizovali válku na Ukrajině. Invazi označili za „ještě horší než v Afghánistánu“ a dokonce vyzývali k jejímu ukončení. Podle nového zákona přitom lidem, kteří kritizují ruský postup vůči Ukrajině, hrozí dlouhý pobyt za mřížemi.
V talk show Kremlem podporované televize Rossija 1 vystoupili hosté odmítající podpořit narativ prosazovaný televizními moderátory, že Rusko provádí „speciální operaci“ s cílem „demilitarizovat“ Ukrajinu.
Válka na Ukrajině
„Chceme se dostat do dalšího Afghánistánu?“ ptal se opoziční ruský poslanec Semjon Bagdasarov. Připomněl tak katastrofální invazi SSSR do Afghánistánu v roce 1979, která skončila o deset let později ústupem sovětských vojsk. Bagdasarov řekl, že „na Ukrajině je více lidí a jsou pokročilejší v zacházení se zbraněmi“, načež dodal: „To nepotřebujeme. Už toho bylo dost“. Jeho řeč poté přerušil moderátor Vladimir Solovjev. Ten je jedním z hlavních propagátorů Putinovy vlády a EU na něj uvalila sankce.
Svou obavu v pořadu vyjádřil i režisér Karen Šachnazarov. Podle něj kvůli konfliktu na Ukrajině hrozí izolace Ruska. „Pokud se bude situace dále měnit v absolutní humanitární katastrofu, budou se od nás muset distancovat i naši blízcí spojenci jako Čína a Indie,“ řekl filmař a požadoval ukončení války.
Putinova válka proti svobodě projevu
Ruský prezident nedávno zintenzivnil zásahy proti médiím a jednotlivcům, kteří se nepodřizují ruské straně ve válce. Zablokoval Facebook a Twitter a podepsal zákon, podle něhož je možné jednotlivce a firmy postihovat za úmyslné šíření „falešných zpráv“ v Rusku. Co je za ně považováno určuje vláda. Lidem, kteří kritizují vpád na Ukrajinu, hrozí 15 let vězení, budou-li nezávislá média vojenskou operaci označovat za invazi, válku nebo útok, mohou obdržet vysoké pokuty nebo jim bude zastavena činnost.
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Getty Images
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská státní média informují, že ukrajinským civilistům ze strany ruských „osvoboditelů“ nic nehrozí a nebezpečí stojí naopak na straně „ukrajinských nacionalistů“. Bombardování porodnice ve městě Mariupol Rusko odmítlo jako svou vinu a řeklo, že Ukrajina incident zinscenovala. „Jedná se o informační terorismus,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Tato tvrzení Kyjev a jeho partneři na Západě odmítají jako nepodložené záminky. „Jako vždy lžou,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj. Ten obvinil Moskvu z vedení genocidy ve válce.