Cesta Víta Rakušana do Karviné možná pomohla marketingu STAN, našemu regionu zcela jistě ne. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla zastupitelka Moravskoslezského kraje a karvinská rodačka Zuzana Klusová (Piráti). Kandidátka na europoslankyni se kromě jiného rozpovídala o kampani Pirátů do evropských voleb, rozporech s hnutím STAN i o konkrétních krocích, jejichž prostřednictvím by mohlo dojít ke zlepšení životní úrovně lidí v méně rozvinutých regionech.
Již v červnu nás čekají volby do Evropského parlamentu. O mandát europoslankyně se budete ucházet na třetím místě kandidátky Pirátů. Co voličům vy osobně nabízíte?
Do voleb půjdu s tím, čemu se věnuji dlouhodobě – zabývám se podporou regionů, jako je Karvinsko. Už před dvanácti lety jsem se dostala k občanskému aktivismu a pak i k politice, mimo jiné kvůli hrozbě poddolování další části města. Čtyři roky jsem krajskou zastupitelkou. Snažíme se tu o spravedlivou transformaci. Dospěla jsem k závěru, že spojení zkušeností z komunálu s pozicí europoslankyně by mohlo být zajímavé. Prostě mít možnost ovlivnit, jak se budou rozdělovat evropské peníze. Mou hlavní motivací bude dostat se do výboru pro regionální rozvoj a tam se snažit nějakým způsobem zlepšit kvalitu života lidí. Pořád mám pocit, že například v Karviné se nedaří řešit skutečné problémy, ačkoliv na to máme hromadu peněz.
VIDEO: První zastávka „debat bez cenzury“ proběhla v Karviné
Určitě se ještě ke komunální politice dostaneme. Zatím bych se vás zeptal obecně. Jakým způsobem jako Piráti povedete předvolební kampaň a která současná témata EU jsou pro vás nejdůležitější?
Definovali jsme si čtyři hlavní priority. První se týká vnitřního trhu, prosperity a celkově zvyšování bohatství Evropské unie jako celku. Druhý bod úzce souvisí s tím, co bych v Evropském parlamentu konkrétně chtěla prosazovat – snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. Další prioritou je určitě boj proti daňovým rájům a korupci. To je naše klíčové a zároveň dlouhodobé téma. Jako čtvrtý bod bych zmínila zahraniční politiku s „rovnou páteří“. Abychom zůstali silní a dokázali se bránit vnějším hrozbám, kterých je celá řada. Zahraniční politiku je třeba vykonávat sebevědomě, jako to dělá Honza Lipavský.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Speciální daň z cukru? Jsem pro, všichni zkrátka nejsou sportovci, říká Michálek
Proč by volič měl dát hlas Pirátům, a nikoliv třeba Starostům?
Je pravda, že program STAN je v mnoha ohledech podobný našemu. Je velmi proevropský a liberální. Rozdíl ovšem vidím v tom, že my jsme autentičtí liberálové. Starostové tyto hodnoty prosazují spíš marketingově. Neříkám, že to tak mají úplně všichni. V tom hnutí se nicméně nachází řada osobností, které nepředstavují příliš liberální hodnoty. Nechci zbytečně kopat do kolegů, ale prostě tyto tendence vnímám. Bylo to vidět například na schvalování Istanbulské úmluvy v Senátu. Podle mého názoru STAN oproti Pirátům zdaleka není tak konzistentní v prosazování liberálních hodnot.
Připravoval jsem si pro vás otázku, co vám na Starostech nejvíce vadí. Zkusím si odpovědět sám – podle vás je to nedostatečná autenticita?
Přesně tak. I chápu, že Starostové po tom svém amorfním vývoji, kdy neustále hledali nějakou svoji tvář, dospěli k tomu, co je blízké i Pirátům. Pro nás je STAN pořád partnerem první volby, to chci zdůraznit. Na druhou stranu je spousta kroků, které mě moc nepřesvědčily, že by Starostové v některých tématech byli jednotní. Je to možná i tím, jak vznikli. Tehdy to byli úspěšní komunální politici – jenže různě rozházení po republice. Dost možná je nepojila jednota v určitých hodnotách. Nemyslím si, že byste u Pirátů našel člověka, který by například nepodpořil Istanbulskou úmluvu.
Jak vůbec vnímáte takzvané debaty bez cenzury? Mám na mysli cesty ministra vnitra Víta Rakušana do regionů, v nichž STAN nemá příliš velkou podporu. První debata proběhla v Karviné, tedy ve vašem rodném městě.
Nebudu lhát, že mě to nenaštvalo… Naštvalo – hlavně jako občanku Karviné. V ten den jsem zrovna zahajovala evropskou kampaň v Praze. Mým cílem bylo kromě jiného upozornit na problémy Karvinska, ale i na možnosti řešení. A první, co jsem pak četla ve vlaku, byly komentáře typu: „Ježiš, co to tam máte za makaky? Statečný Rakušan čelil lůze.“ Samozřejmě se mě to dotklo, protože nejsme lůza.
Karvinská historie je velmi bohatá. Máme tu například Šikmý kostel. Ptají se mě na něj známí z celé republiky. Přitom v okolí té stavby není pořádně ani stánek s kafem.
Myslíte, že Rakušanova návštěva Karviné byla spíš takovým divadlem pro „pražské kavárníky“, nikoliv skutečným zájmem šéfa STAN zajímat se o problémy místních obyvatel?
Ano, s tím souhlasím. Možná to pomohlo marketingu Starostů, ale našemu regionu zcela jistě ne. Záměrem podle mě bylo vytvoření archetypu hrdiny, který se postavil lidem. Zanechalo to ve mně pocit zneužití. STAN má novou marketingovou formu, která je velmi účinná. Na jejich voliče to nepochybně zabere. Beru sice pozitivně myšlenku vystoupení z komfortní zóny. Snad se také podařilo znovu nasvítit problémy Karvinska a dalších regionů.
Přesto jsem přesvědčená o tom, že uvnitř STAN museli vědět, jak to dopadne, když nainvestují několik stovek tisíc do reklamy a vyrazí do Karviné, kde se jim sejde přední reprezentace dezinformační scény. K tomu se ještě přidali místní obyvatelé, z nichž někteří v té hospodě popíjeli už od dopoledne. S vytvořením takových podmínek to ani jinak dopadnout nemohlo. Ti lidé tam v podstatě udělali takový kompars skvělému marketingu pana Rakušana.
Zkusím si teď odmyslet nadávky, pokřikování a zastávání se ruského agresora. Když půjdu k těm konstruktivnějším dotazům, tamní obyvatelé si během debaty často stěžovali na to, jak se jim žije. Jak se podle vás v Karviné žije?
Myslím, že se tady nežije dobře, na to jsou i data. Samozřejmě jsem ovlivněna i tím, že jsem poslední rok pracovala jako sociální pracovnice ve vyloučené lokalitě, takže ten problém vnímám velmi zblízka. Vysoká míra exekucí, nízká úroveň vzdělání i podprůměrné mzdy. K tomu nás pořád ovlivňuje zpackaná privatizace OKD, Karviná nemá pozemky ani byty. Do toho krachuje Liberty. Chudobu v Karviné uvidíte na první pohled, stačí se projít po ulici. Krize dopadá i na běžně pracující lidi, kteří často nemají na pokrytí základních potřeb. Nikoho to ale nezajímá – takhle to alespoň lidé z Karviné vnímají.
Když se vrátím ke Starostům, řekněme si narovinu, že STAN má velmi klíčové ministry, nejde jen o pana Rakušana. Martin Dvořák se jako ministr pro evropské záležitosti může zabývat spravedlivou transformací. Může sem jezdit a vysvětlovat, kde ty (evropské) miliardy jsou a jak těm lidem pomůžou. Ministr školství Mikuláš Bek zase může řešit problémy dětí v sociálně vyloučených lokalitách.
Kdybyste měla nějaký kouzelný proutek, co byste konkrétně udělala, aby se životy lidí v Karviné zlepšily? Jistě kvůli tomu i kandidujete do Evropského parlamentu. Co ale dělat dál například z pozice komunální politiky?
Jak už to v životě bývá, složité problémy nemají jednoduchá řešení. Rozhodně bych šla cestou výstavby obecního bydlení. Valnou většinu bytů vlastní Heimstaden. Ten si diktuje ceny, které přesahují tržní úroveň. Polovina lidí pak bere dávky na bydlení. Je třeba, aby město za podpory ministerstva pro místní rozvoj a Evropské unie začalo vytvářet sociální bydlení.
Musíme se také konečně rozhodnout, kam směřovat. Více než 30 let přešlapujeme na místě. Budeme dál těžit, nebo ne? Budeme se věnovat průmyslu, nebo něčemu jinému? Zatím tato diskuse připomíná spíš pejska s kočičkou, když vařili dort. Mohla bych hovořit o opravdu fantasmagorických projektech, které se tu plánovaly a nikdy nevznikly. Potom se těm lidem vůbec nedivím, že nemají důvěru v aparát.
Co s tím?
S lidmi je třeba diskutovat, co by chtěli. I když jsem třeba byla proti pokračování těžby, znám místní a vím, že je pro ně hornictví součástí identity. Když už nebude pokračovat těžba, oni by rozhodně chtěli, aby byl alespoň zachován jeden z těch dolů. Turistický ruch by se měl založit na silném příběhu města, které úplně fatálně ovlivnilo uhlí. Karvinská historie je velmi bohatá. Máme tu například Šikmý kostel. Ptají se mě na něj známí z celé republiky. Přitom v okolí té stavby není pořádně ani stánek s kafem.
Máme obrovský příběh i pozornost. Podle Národního památkového ústavu dokonce máme šanci dostat krajinu na seznam UNESCO. Reálně se ale nic neděje a nikdo tyto věci prostě neřeší. Místo toho se tady vymýšlejí tropické skleníky nebo gravitační úložiště energie.
Karviná má potenciál. Vezměte si ale, kdo by se sem chtěl nastěhovat poté, co viděl to video s panem Rakušanem. Tahle negativní image nás strašně poškozuje.
Jak přesvědčit mladé vzdělané rodáky z Karvinska, aby v tomto regionu zůstali a nestěhovali se třeba do Prahy či dalších větších měst?
Můžu vám říct svůj příběh. V sociálních službách jsem začala dělat, protože jsem hledala něco mimo politiku. Chtěla jsem si oddechnout po dvou vysokých školách. Bylo to za 30 tisíc hrubého. Lepší práci jsem nesehnala. I proto vím, že najít v Karviné dobře placenou práci není jednoduché. Vyřešila jsem to tak, že jsem se vrátila k marketingu a ke konzultačním činnostem. Dělám teď z domova pro různé subjekty.
Pravdou ale je, že většina vzdělaných lidí, kteří by ten region mohli táhnout, tady nezůstane. Jak je motivovat? V Karviné si koupíte byt za milion a půl korun, v Praze za osm milionů. Máte tady super krajinu, blízko hory, Ostravu, také jste kousek od Polska. Podnikatelské možnosti jsou tady ale omezené. Obyvatelé Karviné nikdy nebyli vedeni k tomu, aby se starali sami o sebe. Vždycky tady byl nějaký velký zaměstnavatel, u něhož pracovala celá rodina. Změnit obecně nastavení místních potrvá po generace. Na druhou stranu v Ostravě už vidím velký pokrok.
Když jste zmínila Ostravu, vzpomněl jsem si na skoro desetileté působení Tomáše Macury (dříve ANO) ve funkci ostravského primátora. I političtí konkurenti ho chválili za to, jak Ostravu „nakopl“. Potřebuje někoho takového i Karviná?
Určitě. Naši občané bohužel trpí jakýmsi stockholmským syndromem a z nějakého mně vlastně neznámého důvodu volí politiky, kteří se dlouhé roky podílejí na úpadku tohoto města. Neříkám, že dělají všechno úplně špatně. Chtělo by to ale ve vedení spíš odvážného vizionáře. V Karviné během předvolební kampaně obvykle fungují jednoduché sliby typu „vyženeme nepřizpůsobivé“ nebo „najdeme investora a on vás všechny zaměstná“. Nepřizpůsobivé už není ani kam vyhnat. Nový investor zase může kdykoliv kleknout a jsme znovu všichni v Prčicích. Jedinou šancí je diverzifikovaný trh.
Jsem opravdu vnitřně přesvědčená, že Karviná má potenciál. Ten se ale neukáže, dokud se nevyrovnáme s našimi problémy i s nálepkou „města plného lůzy“. Vezměte si, kdo by se sem chtěl nastěhovat poté, co viděl to video s panem Rakušanem. Tahle negativní image nás strašně poškozuje. Přitom fakt není pravda, že by každý obyvatel Karviné byl takový. Samozřejmě jsou ale vždycky nejvíce slyšet ti nejhlučnější.
