Kolaja: Piráti jsou jediná fakt liberální strana v ČR. Konzervativci se blíží krajní pravici

Členové Pirátů rozhodli, že budete lídrem strany do evropských voleb 2024. Jak jste zatím spokojen s podobou kandidátky?
Myslím si, že jde o skutečně velmi kvalitní kandidátku a jsem za to moc rád. Na druhé místo se dostala Markéta Gregorová, která v Evropském parlamentu mimo jiné pracovala na balíčcích finanční a vojenské podpory pro Ukrajinu. Na třetí pozici je Zuzka Klusová, která může nabídnout nová témata a svěží perspektivu člověka pohybujícího se v komunální a krajské politice. A čtyřlístek prvních čtyř kandidátů uzavírá Mikuláš Peksa, který se v Evropském parlamentu dlouhodobě věnuje ochraně životního prostředí, ale třeba také kontrole evropských dotací, aby i peníze daňových poplatníků nebyly rozkrádány.

Mikuláše Ferjenčíka, který momentálně pracuje na pozici asistenta šéfa pirátského poslaneckého klubu Jakuba Michálka, v primárkách podporoval i ministr zahraničí Jan Lipavský. Přesto ve volbě propadl. Jak si to vysvětlujete?
Mikuláš zcela evidentně nedokázal přesvědčit ostatní svou vizí. Nepovedlo se mu prezentovat, v čem by pracoval jinak než my – současní europoslanci. Ta kandidátka do velké míry kopíruje naše složení v Evropském parlamentu. Že jsem znovu lídrem, beru jako ocenění nejen mé práce, ale našeho celého europoslaneckého klubu. Členové strany vnímají, že tady děláme dobrou práci. Za to jsem rád.

K TÉMATU: Hraba: Piráti by měli být Blažkovi vděční. Neznamená to, že budeme mlčet, ohradil se Kolaja

Bezpochyby jde pro vás i pro vaše kolegy z europarlamentu o pěkné vysvědčení. Nicméně v médiích se stále častěji objevují zprávy o rozporech a jistém pnutí mezi frakcemi Pirátů. Markéta Gregorová tyto skupiny v rozhovoru pro Seznam Zprávy definovala jako „renesanční“ (spíš evropské) a „rekonstrukční“ (spíš provládní) Piráty. Jak vážné tyto spory jsou?
Nemyslím si, že by panovaly nějaké úplně zásadní spory mezi, řekněme, vládními a europoslaneckými Piráty. Spíš bych řekl, že v české vládě i v Evropském parlamentu existuje určitá realita, v níž operujeme – vůči tomu samozřejmě musí být nastavené strategie. Ty mohou být rozdílné a myslím, že je to přirozené. Jde spíš o vnitřní dialog mezi Piráty, nikoliv o ostré názorové neshody. Už mé zvolení 1. místopředsedou strany celkem jasně ukázalo, že jsem napříč stranou vnímán jako člověk, který je schopen dosahovat kompromisů či konsensuálních řešení. V prvním kole letošních primárek jsem získal 460 hlasů z 554. To není žádná názorově vyhraněná skupina, spíš to beru jako široce přijatou nominaci.

A co vaši kolegové z Evropského parlamentu? U Markéty Gregorové si vybavuji třeba ostrou výměnu názorů s Mikulášem Ferjenčíkem na Facebooku. Mikuláš Peksa zase vcelku otevřeně kritizuje vládu, jíž jste jako Piráti součástí.
Jednou věcí je kritika vlády a věcí druhou jsou debaty uvnitř politické strany. Myslím, že někteří ministři ve vládě si tu kritiku zaslouží. Je pravda, že Mikuláš Peksa pro ni nechodí nedaleko.

Jako Piráti jste si odhlasovali výzvu adresovanou vašim poslancům a ministrům, aby navrhli okamžité odvolání Pavla Blažka (ODS) z postu ministra spravedlnosti. Co říkáte na kritiku z řad pětikoalice i opozice, že sice máte anketu, ale jinak se nestane prakticky vůbec nic?
Myslíte kritiku od politiků?

Ano, někteří zástupci z pětikoalice i opozice zřejmě nechápou princip té ankety – když Pavel Blažek nejspíš zůstane na pozici ministra spravedlnosti a Piráti z vlády neodejdou.
Je důležité si uvědomit, že tady nejde jen o Piráty, ale i o vnímání vlády veřejností. Musíme si přiznat, že vláda skutečně neoperuje s příliš velkou důvěrou občanů. A kauzy, jako je ta ministra Blažka, rozhodně důvěru v kabinet nezvyšují. Koalice Spolu měla hesla na billboardech a uváděla v kampani, že chce přinést změnu a že patříme na Západ. Pak je pro mě naprosto nepřijatelné, aby se ministr spravedlnosti potkával s lobbistou (Martinem Nejedlým), který má vazby na putinovské Rusko.

Občané České republiky chtěli změnu. Vůbec se jim nedivím, že cítí zklamání, a dost mě to mrzí. Z mého pohledu je velká škoda, že to dopadá na práci celé vlády. To je ten důvod, proč to řešíme. A jestli to našim koaličním partnerům připadá směšné, tak musím říct, že mně to směšné rozhodně nepřijde. Ta kauza by se měla akutně řešit. Ivan Bartoš byl jediný, kdo na K15 (koaliční jednání, za každou stranu tři zástupci) vyzval ODS k tomu, aby vyvodila odpovědnost a zvážila odstoupení pana ministra. Udělal to naprosto správně. Že se Pirátská strana tímto problémem zabývá v rámci celé členské základny, jen ukazuje, že nám záleží na tom, aby vláda operovala s důvěrou občanů.

Nevím, proč by Piráti měli odcházet z vlády. Za Pavla Blažka je odpovědná ODS a premiér.

Jak jste sám zmínil, vláda skutečně nemá zrovna velkou důvěru u českých občanů. Vzpomínám si, že když kabinet Petra Fialy (ODS) vznikal, váš europoslanecký klub nebyl z myšlenky vstupu Pirátů do vlády příliš nadšen. Zajímalo by mě vaše zpětné hodnocení. Potvrdily se vaše obavy?
Musím říct, že vláda to nemá jednoduché. Jde o uskupení pěti politických stran a je samozřejmě náročné se prosadit. Musím současně ocenit, jak ve vládě působí moji pirátští kolegové, kteří kromě jiného budují základy digitalizace, prosazují antibyrokratické balíčky a starají se o to, aby se lidem lépe žilo. Z působení našich tří ministrů mám dobrý pocit. Dokud se bude dařit prosazování pirátské politiky ve vládě, tak to bude mít smysl. Jde nám totiž hlavně o životy českých občanů. Prostě aby se v České republice žilo dobře.

Na druhou stranu – pokud se Piráti v červnové anketě většinově shodli, že Pavel Blažek ve funkci ministra ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát, není přece jen podivné, když pak zůstávají ve vládě s ministrem, který je pro ně takto problematický?
Za osobu daného ministra nese odpovědnost primárně strana, která ho nominuje, a pan premiér. Sám úplně nerozumím logice, proč by vlastně Piráti měli vyvozovat nějakou vlastní odpovědnost ve smyslu, že by snad měli odcházet z vlády za to, že ministr jiné strany udělal průšvih. V takové logice by docházelo k tomu, že ti nejproblematičtější budou zůstávat, a naopak ti, kteří dělají dobrou práci, budou odcházet. Nemyslím si, že by to byla dobrá zpráva pro občany této země.

Pojďme se přesunout k volbám do Evropského parlamentu, které by měly proběhnout v červnu 2024. Určitě již přemýšlíte o tom, jakým způsobem povedete kampaň. Jaká současná témata EU jsou pro Piráty nejdůležitější?
Podle nás by měla Evropu tvořit svobodná, spravedlivá a vzdělaná společnost. Z toho vychází také témata, která jsou podle nás důležitá. Zmínil bych využívání moderních technologií. Chceme žít ve společnosti, která inovuje. Technologie má ale sloužit k prospěchu lidí, nemá být využívána mocnými pro plošné šmírování, ať už si pod těmi mocnými představíte velké korporace, nebo vládní politiky. Naším dalším tématem je klima. Je zjevné, že planetu máme jenom jednu. Země je to nejcennější, co máme. Ovlivňuje přímo naše životy, zdraví i věk dožití. Tím pádem je potřeba se starat o životní prostředí. Jako třetí téma bych zmínil demokracii. Chceme svobodnou společnost a nechceme, aby nám demokracii rozložili oligarchové, extremisti či populisté. To je pro nás taky velmi důležité téma.

ČTĚTE TAKÉ: Legalizace kokainu? Bez zákazů klesá chuť, řekl Peksa. Asociální a nepřijatelné, namítl David

To máme digitalizaci, klima a demokracii. Řekl bych, že digitalizace je takovou dlouhodobou a velkou doménou Pirátů. U těch zbylých dvou témat mě ale napadá, myslíte si, že se nějak výrazněji dokážete během kampaně odlišit – neříkám vymezovat – například od Starostů či od TOP 09?
Podle mě jsme jedinou opravdu liberální stranou na české politické scéně. Tím se zcela jistě chceme odlišovat od ostatních. Když se vrátím třeba k těm moderním technologiím – u konzervativců vidíme, že by velmi rádi používali moderní technologie, jako je umělá inteligence, pro plošné šmírování občanů. Aktuálním tématem v Evropě je kromě jiného návrh z pera Evropské komise pro zavádění plošného šmírování ve všech soukromých zprávách, což se týká i WhatsAppu či e-mailu. Ten návrh má předcházet sexuálnímu zneužívání dětí. My si ale myslíme, že takový krok bude extrémně neefektivní. Třeba kamery na ulici mají takto rozpoznávat obličeje a plošně sledovat lidi. My prosazujeme, aby podmínky pro použití rozpoznávání obličejů byly velmi striktní – čili jenom po příkazu soudu a jen ze záznamu kamery. Uvědomujeme si totiž rizika takto bezbřehého použití. Myslím, že tento postoj nás odlišuje právě i od hnutí STAN či od TOP 09.

Debatu o zmíněných technologiích jsem registroval i v případě teroristických útoků a jejich předcházení. Kde je podle vás hranice mezi zabráněním potenciálnímu útoku teroristů a ochranou soukromí?
V žádném případě se jako Piráti nesnažíme zabraňovat tomu, aby bylo možné řešit aktuální hrozby. Určitě by to ale nemělo být děláno takovým způsobem, který by umožnil plošné šmírování občanů. Tuto hranici bohužel konzervativci překračují.

Segregace lidí, kteří mají jinou než většinovou sexuální orientaci, je z mého pohledu jako liberála naprosto nepřijatelná.

Když jsme u těch konzervativců, v čem spatřujete největší hrozbu vámi často kritizované „konzervativní politiky“?
Pokud se budeme držet Evropského parlamentu, tak tu máme hodně početnou skupinu konzervativních europoslanců z Polska, konkrétně z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta tvoří asi 40 procent politické skupiny Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kde mimochodem sedí i česká ODS. PiS v Polsku prosazuje zákony, v jejichž důsledku potom umírají některé ženy, které mají komplikace v těhotenství. Není totiž možné provést bezpečnou interrupci. Zároveň bych zmínil omezování práv lidí včetně lidí LGBT, jako to vidíme třeba v Maďarsku. Tam v podstatě platí zákaz distribuce knížek s tematikou LGBT pro děti. Myslím, že přesně takové příklady konzervativce do velké míry definují.

Pokud se nepletu, maďarská vládní strana Fidesz nepatří do frakce ECR. To jsme trochu jinde. Když zůstaneme u konzervativců a reformistů, vidíte i v tomto případě jakousi revoltu proti LGBT komunitě?
Správně říkáte, že Fidesz není součástí politické skupiny ECR. Konzervativci jsou ale rozprostřeni také v dalších evropských frakcích nebo jsou nezařazení. Nemám na mysli ani tak konkrétní politickou skupinu, spíš názorový proud, který lpí na určitém uspořádání. V Česku to vidíme například na debatě o sňatcích pro všechny bez ohledu na pohlaví. Posunutí ústavního zákazu manželství pro všechny do druhého čtení podpořilo 78 procent hlasujících poslanců z klubu ANO, z ODS 80 procent, z KDU-ČSL 86 procent a z SPD 93 procent.

Ano, tuto grafiku jsem viděl. Řekl bych, že minimálně u většiny členů ODS či ANO jde čistě o slovo manželství. Nemají problém s narovnáním práv stejnopohlavních a heterosexuálních párů. Nechtějí však, aby se tomu říkalo manželství…
To slovo manželství pro nás v každém případě znamená poměrně důležitou symboliku. Nevím, proč by prostě dvě ženy nebo dva muži nemohli uzavřít manželství a proč by se tomu mělo říkat nějak jinak. Segregace lidí, kteří mají jinou než většinovou sexuální orientaci, je z mého pohledu jako liberála naprosto nepřijatelná. Přijde mi, že konzervativcům začíná být postupně jasné, že tato jejich klíčová agenda má ve společnosti čím dál menší podporu. Bohužel se pak děje to, že se konzervativci stále víc blíží krajní pravici. Říká se tomu normalizace krajní pravice. To považuji za jedno z největších nebezpečí, které nyní v Evropě vidím.

Jak si vykládáte takzvanou gentlemanskou dohodu pětikoalice o tom, které straně náleží právo navrhnout příštího eurokomisaře?
Pan premiér Fiala potvrdil několikrát platnost dohody, která říká, že eurokomisaře nebo eurokomisařku nominují Piráti a Starostové. Předpokládám, že ta dohoda platí. Nevím, jak si to vykládají Starostové, to se musíte ptát u nich.

Z prohlášení Starostů se mi zdá, že mají jasno – jsou to oni… U jednání pětikoalice jsem ale nebyl. Jak si to má tedy nyní volič vyložit?
Já jsem u toho jednání taky nebyl, ale přečetl jsem si v několika rozhovorech, kde o tom mluví pan premiér. Pokud on zcela otevřeně a několikrát prohlásí, že platí dohoda – tedy že eurokomisaře nominují Piráti a Starostové, tak já tomu věřím.

Existuje vcelku široce přijímaný názor, že Věra Jourová ke konci svého působení v Evropské komisi nasbírala řadu politických zkušeností a že svou práci dělá poměrně dobře.

Měl byste o post českého eurokomisaře zájem vy? Předpokládám, že by záleželo na portfoliu.
Přesně tak. Vezmu tu otázku od konce. Portfolio je ve výsledku vlastně to, co je důležité. Česká republika dlouhodobě usiluje o silné ekonomické portfolio. Myslím, že i z tohoto důvodu by strategicky dávalo smysl, aby nominanti za Českou republiku byli dva, pak by mohl být jeden od Pirátů a jeden od Starostů. To by zvýšilo naši šanci vyjednat kvalitní portfolio.

V Evropském parlamentu pracuji přes čtyři roky v oblasti vnitřního trhu, zabývám se také digitalizací. V pirátských primárních volbách budu mít zájem ucházet se o nominaci na eurokomisaře. Věřím, že právě v oblasti vnitřního trhu a digitální Evropy mám co nabídnout nejenom díky svým zkušenostem, ale i kontaktům, které jsem si za ty roky vybudoval. Jsem také víc než čtyři roky členem předsednictva Evropského parlamentu. Věřím, že mám na čem stavět.

Je podle vás Věra Jourová (ANO) dobrou eurokomisařkou?
Nesouhlasím se vším, co paní komisařka prosazuje. Na určité věci máme různé názory. Myslím si ale, že za těch devět let se poměrně hodně vypracovala. Existuje vcelku široce přijímaný názor, že ke konci svého působení v Evropské komisi nasbírala řadu politických zkušeností a že svou práci dělá poměrně dobře. Problém je spíš v tom, jakým způsobem byla vybrána. To se ale týká i jejích předchůdců. Myslím, že Česká republika by si konečně zasloužila, aby výběr eurokomisařky nebo eurokomisaře byl důkladným procesem, z něhož vyjde nesporný a kvalitní kandidát.