Luboš Kastner

Pivo bývalo tahákem gastronomie, nyní je jeho ekonomickou achillovou patou. V pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl člen představenstva Asociace malých a středních podniků ČR Luboš Kastner. Podle něj totiž restauratérům generují zisky především jídla, nikoliv oblíbený nápoj z chmelu. Vesnickým hospodským doporučil nový ekonomický model. Odborník mimo jiné vyslovil prognózu ohledně ceny piva za sto korun.

V restauracích si nově připlatíme kvůli vyšší sazbě DPH i za čepované pivo. Zvýšení sazby na 21 procent se promítne jako jedno z největších zdražení „točeného“ za desítky let. U nejlevnějších provozů na vesnicích může pro štamgasty cena za jeden půllitr narůst až o tři koruny a u restaurací ve větších městech dokonce až o osm korun. Podle zástupců podniků nové ceníky ohrozí až třetinu vesnických hospod.

Diskuse o rozdílech v placení kartou či hotovostí jsou v Česku stále živé. Platba kartou nám prý luxuje konta mnohem rychleji, tvrdí finanční odborníci i laici. Podle posledních průzkumů se totiž k úhradě hotovostí vracíme čím dál víc. Stejně tak ale přibývá možností placení právě bezhotovostně. Oba způsoby mají svá pro a proti.

U piva čekáme dvojí zdražení, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Luboš Kastner s tím, že cena roste nejen kvůli zvýšení daní, ale také kvůli zdražení, které pivovary oznámí na podzim. Nulová daň na tiché víno je podle něj ošklivý případ politicko-ekonomického lobbování a celý národ si kvůli tomu klepe na čelo. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve středu oznámil, že by pracovní skupina k spotřební dani na tiché víno měla přijít se závěry do konce letošního roku.

Pokud vláda prosadí změny DPH u některých položek včetně piva, dojde k „výmazu“ hořkého moku na vesnicích. Ve vysílání CNN Prima NEWS to nastínil Luboš Kastner, garant projektu Asociace malých a středních podniků. Přesun chmelového nápoje ze složky s 10procentním daňovým zatížením do nejvyšší kategorie, tedy 21 procent DPH, by podle něj dostalo vesnické hospody do provozní ztráty. Úprava by prý ohrozila i podniky ve městech. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se zatím jedná pouze o neschválený a neoficiální návrh.

Na zdražování energií a potravin logicky doplácejí i restaurace. Podle představitele Asociace restauratérů Apron Luboše Kastnera hospody vlivem krize často mění od základu obchodní strategii. Upravují menu a rovněž zmenšují porce. Zdražení ale nejspíš žádný z podniků neuteče. Za kolik budou restaurace na podzim nabízet obědy či točené pivo?

Když nedojíte jídlo v restauraci, obsluha vám bude muset nabídnout, abyste si zbytky odnesli domů. Takový zákon by mohl brzy začít platit ve Španělsku. A u nás? Podle majitelů restaurací to nemá smysl. Někteří mluví i o tom, že povinné balení jídla by mohlo zvýšit ceny.

Protiepidemická opatření nejsou po chuti celé řadě lidí. O krok dál šli někteří restauratéři, kteří otevřeně odmítají dodržovat vládní nařízení a do svých provozoven pouští lidi bez jakýchkoliv omezení, tedy i bez očkování. Dokonce existuje i interaktivní mapa s takovými restauracemi a dalšími zařízeními. Některé provozovny jsou na ní ale neprávem, a tudíž se brání.

Vláda ve středu představila nová opatření, která se citelně dotknou restauratérů a hoteliérů v období svátků a oslav nového roku. Ti jsou však z novinek naprosto zmatení a pozitivních ohlasů přišlo pomálu, zdali vůbec. Asociace i svazy provozovatelů zařízení doufají, že vláda v psané verzi nejasné informace osvětlí.

Nově oznámená vládní opatření jsou absurdní, diskriminační a pro některé i likvidační, zlobí se hned několik asociací a spolků. Kvůli omezení otevírací doby přijdou některé podniky o nejsilnější sezónu, na kterou se připravovaly po celý rok. MMnoz po několika lockdownech už nemají žádné rezervy a hrozí jim krach.

Gastronom Luboš Kastner má za to, že spropitné by v českých restauracích i nadále mělo být dobrovolné. Personál by se totiž jinak nemusel snažit, protože by rovnou počítal s jistými penězi. Představitel Svazu malých a středních podniků a živnostníků i restauratérského spolku Apron v rozhovoru pro CNN Prima NEWS dále například hovořil o potřebě zlegalizovat spropitné, aby se tak pomohlo číšníkům a servírkám.

V Česku je spropitné v restauracích nedílnou součástí příjmů číšníků a servírek. Peníze od hostů navíc pro ně představují nezanedbatelnou částku k jejich platu. Výše spropitného je v tuzemsku tradičně věcí zákazníka, nemusí je dokonce dávat vůbec. Jsou však i restaurace, které po západním vzoru jdou cestou připisováním sazby na účet.