INTERVIEW, Martin Macík ml. - 21.1. v 12:30
Karel na letošní Rallye Dakar, nejnáročnějším motoristickém závodu, válel. Karel je kamion a za jeho volantem seděl Martin Macík. Ve zrádných dunách a na nekonečných pouštních pláních v Saúdské Arábii skončil celkově čtvrtý, čímž vylepšil své osobní maximum. O obtížnosti slavné motoristické akce a její vysoké nebezpečnosti hovořil Macík v pořadu Interview na CNN Prima NEWS.
„S odstupem času jsem nadmíru spokojen. Na to, co se všechno událo, protože není Dakar, během kterého by se nic nestalo, jsme si vedli velmi dobře. Tři etapová vítězství, vylepšení mého maxima v postavení. Předtím jsme měli dvě pátá místa, teď jsme byli čtvrtí. Takže velké zadostiučinění,“ řekl Macík o Dakaru, který skončil minulý pátek 12. etapou.
Podle jeho slov by mohlo být konečné postavení ještě vyšší, ovšem posádku Karla brzdily technické potíže zejména se „spojovačkou“, tedy tyčí, která spojuje kola. „Bohužel to byla konstrukční chyba, kterou jsme nebyli schopni během závodu vyřešit. I když auto bylo připravené perfektně, Dakar se pořád zrychluje a v tomto se musíme zlepšit. Je nutné chvátat i v dunách,“ doplnil sedlčanský závodník s tím, že už ví, jak nedostatek pro příští rok odstranit.
S navigátorem Františkem Tomáškem a mechanikem Davidem Švandou nestačil český pilot pouze na extrémně silné trio ruských Kamazů, které jsou hegemony posledních ročníků závodu v poušti. „Tento rok jsme ukázali, že je v našich silách je porazit. Je to reálné,“ poznamenal s odkazem na tři vyhrané etapy, přičemž v předchozích ročnících se mu nepovedlo ukořistit ani jedno dílčí prvenství. „Ale zároveň velmi náročné,“ pokračoval závodník, „protože i když máme perfektní posádku a perfektní techniku, je to jen jedno auto. Toto oni mají hned čtyřikrát. U nás je pravděpodobnost, že se něco stane, dost velká. U nich se dělí čtyřmi.“
Macík v pořadu Interview hovořil také o náročnosti závodu: „Každý den vás na Dakaru něco překvapí.“ Pořadatelé podle závodníka týmu Big Shock Racing skutečně dodrželi, že každá etapa byla tak náročná, jak slibovali.
Oproti loňskému premiérovému ročníku Dakaru v Saúdské Arábii bylo více všeho, co lze považovat za zrádný terén. „Každá etapa měla duny, kamení, hory, šotolinu. Zkrátka všechno. Nicméně to my potřebujeme. Zvládneme jet přes 500 kilometrů konzistentně v náročném terénu, i když jsme pak na konci strašně unavení. V nejtěžších úsecích se rozhodují závody.“ I v tak komplikovaném terénu se průměrná rychlost u mohutných kamionů drží na hodnotě 100 kilometrů za hodinu.
Ve spojitosti s tím lze uvést, kolik „pouhé“ sezení za volantem vezme během 12 závodních dní sil. Macík dal příklad: „Před startem jsem měl 94 kilogramů, což už bylo na hraně, každé kilo je znát. Teď – pár dní po závodu – mám 88 kilogramů. Vyžaduje to opravdu hodně energie. Člověk je energeticky vyprahlý zejména zevnitř, navenek jsem v pohodě, i se tak cítím. Ale třeba momentálně usínám v půl deváté večer.“
Nesmíte mít strach, pak děláte chyby
Nejen náročnost, ale i (ne)bezpečnost je často skloňována v kontextu Dakaru. „Každá kategorie má něco svého. V kamionu se rády lámou obratle páteře. Auta jezdí ještě rychleji, takže tam se toho také může stát hodně. A motorky jsou samostatná kapitola. Když závodník vyletí z motorky, okolo něj vůbec nic není. Otázka je, jestli chcete mít prasklou klíční kost, nebo zlomenou páteř. Je to trochu morbidní, ale bohužel tak se to má,“ konstatoval Macík.
Mezinárodní automobilová federace (FIA) pracuje spolu s organizátorem ASO na bezpečnosti každý rok. „V každém ročníku jsou nová pravidla, snaží se je vylepšovat. Myslím si, že to funguje a problémů je čím dál tím méně,“ řekl Macík. I tak se ale Dakar v roce 2021 neobešel bez nehody, která měla tragické následky. Francouzský motorkář Pierre Cherpin podlehl zranění ze sedmé etapy.
Je v průběhu závodu čas přemýšlet nad nebezpečím? To Macík rázně odmítl. „Nesmíte! Když máte strach, začnete dělat chyby a jste obecně nervózní. Abyste se vyvarovali tomuto nastavení, musíte mít v hlavě srovnané myšlenky a zkušenosti. Podívejte se, kdo to vyhrává. Jsou to starší chlapi. Jsou rychlí, umí potlačit pud sebezáchovy a umí si poradit na místě.“
Snažíme se povědomí o Dakaru šířit dál
Martin Macík se svojí posádkou byl jedním z mnoha českých účastníků uplynulé pouti po poušti. Tato událost má v tuzemsku vysokou míru pozornosti, a to už dlouhodobě. „Máme dlouhou historii, a to zvláště v kamionové kategorii. Především díky Karlu Lopraisovi, který vyhrál Dakar šestkrát. Tehdy byl sice závod úplně jiný. Ale tak to zkrátka je, nějak se to musí vyvíjet. A doufám, že na tom máme podíl už i my, protože se snažíme povědomí o Dakaru rozšiřovat dále,“ uvedl pilot, který fanoušky pravidelně zásobuje videi, které divákům poutavě přibližují dění na monstrózní motoristické akci.
I když na letošním Dakaru dosáhl velkého výsledku, přiznává, že jako malému se mu podobný úspěch hlavou vůbec nehonil. „Nikdy to nebyl můj sen. Já jsem měl tu výhodu, že můj táta závodil a skrze to jsem začal už v pěti letech jezdit na malé motorce. Pak jsem přesedlal do auta. V roce 2002 jsme jeli do Senegalu na Dakar, zjistili jsme, že nic nevidíme, tak si táta rozhodl koupit kamion a jezdil tento závod sám. Já jsem u toho byl od samého počátku. V ten moment už to pro vás není vidina, ale chcete jen dělat to, co dělá váš táta. On byl můj vzor,“ přiblížil začátky Macík junior.
Teď už svého otce, který se podílí na vývoji Karla, převyšuje.
Rozhovor Tomáše Vzorka s Martinem Macíkem si můžete poslechnout i jako podcast:
