Horko decimovalo celou Evropu
S extrémními vedry není ani zdaleka konec. Naopak může být ještě hůř, varuje Evropská kosmická agentura (ESA). Ta zveřejnila satelitní snímky několika evropských měst včetně Prahy, které ukazují místa s největšími „tepelnými ostrovy“. Podle ESA jsou teplotní rekordy pouhou krutou připomínkou toho, co lidstvo čeká v následujících letech. Kde v Praze panují nejdrsnější horka a proč jsou tam vyšší teploty než ve zbylých částech metropole?
Letošní červen dusil téměř celou Evropu nesnesitelným horkem. Meziroční rozdíly v teplotě vzduchu místy přesáhly i 10 stupňů Celsia a přepsaly hned několik rekordů. Experti z ESA se obávají, že jsou letní extrémní vedra i přibývající lesní požáry předzvěstí nových teplotních norem, které přináší klimatická změna. A jak ukazují satelitní snímky několika evropských metropolí, vysoké teploty obzvlášť krutě dopadají na obyvatele velkých měst.
ESA zveřejnila na svých stránkách mapy Milána, Paříže i Prahy z 18. června s vyznačenými „tepelnými ostrovy“. V praxi jde o místa, kde se horko rozptyluje nejpomaleji, což rozpaluje povrchy, budov, chodníků i komunikací. Teploty na těchto místě pak zpravidla bývají vyšší než ty, které se uvádějí v předpovědi počasí.
„Některé stavební materiály v denní době více pohlcují a v noční době pak déle vyzařují akumulované teplo, čímž se ohřívá okolí. Jde například o železobetonové, popřípadě plechové konstrukce, mimo stavby pak kolejiště. Při pohledu na snímkovanou mapu Prahy se zdá, že jsou to právě tato místa, kde jsou soustředěny průmyslové haly či nádraží, případně špatně odvětrávaná místa s nahromaděnou bytovou zástavbou,“ okomentoval satelitní snímky hlavního města meteorolog Josef Hanzlík pro redakci CNN Prima NEWS.
Mapa pražských tepelných ostrovů ukazuje, že největší vedra panují především v industriálních částech města a místech bez zeleně. Jmenovitě jde o Holešovice, okolí O2 Areny v Libni nebo velkou průmyslovou zónu na Praze 10. Menší teplotní ostrovy lze zaznamenat také na Smíchovském nádraží, na Florenci či v Michli. Výrazně snesitelněji je nepřekvapivě v místech, kde není nouze o vegetaci a parky.
„V zastavěných částech města je velké množství povrchů, které absorbují sluneční záření a akumulují teplo, například asfalt a beton. Pokud nejsou zastíněny, může jejich maximální denní teplota i v našich klimatických podmínkách dosahovat během letních měsíců více než 50 stupňů Celsia,“ řekl redakci CNN Prima NEWS Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).
Největší teplotní rozdíly mezi centrem Prahy a okolím podle něj zažívají obyvatelé metropole především v posledních letech, přičemž za posledních pět dekád stále rostou. Možností, jak zlepšit teplotní podmínky ve městech, se podle expertů nabízí hned několik. Nejčastěji projektanti sáhnou například po změně povrchů či barev, protože světlé odstíny absorbují méně tepla.
Větší peklo mají v Paříži, Miláně či Tokiu
S ochlazováním měst pak mají pomáhat různé formy vegetace, přičemž nejúčinnější jsou parky, střešní zahrady a stromy ve veřejných prostranstvích – mimo jiné díky tomu, že vrhají stín na povrchy pod sebou. Podle meteorologa Hanzlíka by ke zchlazení měst pomohla i přestavba brownfieldů, které se vlivem růstu nových čtvrtí ocitly uprostřed metropole a zůstaly nevyužity, či redukce kolejišť.
„Nedávno realizovaným adaptačním opatřením je například výsadba stromořadí na Smetanově nábřeží. Jde o součást širšího záměru proměny prostoru od Klementina přes Křižovnické náměstí až po Národní divadlo. Srážkové vody jsou zde ze zpevněných ploch svedeny k jednotlivým stromům, pro které je připraven dostatečně velký prokořenitelný prostor umožňující jejich růst, a tím pádem mají stromy i větší vliv na zlepšení mikroklima,“ podotkl mluvčí IRP Marek Vácha.
V rekordních vedrech se zmítala i další města. Podle satelitních snímků tepelných ostrovů na tom Praha není nejhůře, mnohem nelítostnější vedra panují v Paříži či Miláně. Japonské Tokio se svou betonovou džunglí zaznamenalo pět dní po sobě teplotu vzduchu vyšší než 35 stupňů Celsia. Podle tamějších meteorologů jde o nejhorší zdokumentovaný extrém od začátku měření v roce 1875.
Svět se za posledních několik desítek let oteplil přibližně o 1,1 stupňů Celsia. Odborníci z ESA dodávají, že extrémní vedra mají drastický dopad nejen na lidi žijící ve městech, ale na celé ekosystémy v různých koutech světa.
