Ukrajina byla před vpádem ruských vojsk největším světovým producentem neonu. Tento vzácný plyn patři ke klíčovým surovinám při výrobě čipů. Ukrajina dodávala na trhy asi polovinu celosvětové spotřeby neonu, a tak nyní hrozí prodloužení nedostatku čipů ve všech odvětvích, kde je tato nenahraditelná součástka zapotřebí. Tedy v elektrotechnickém, ale i automobilovém průmyslu.
Sotva se svět začal vzpamatovávat z covidu a dodavatelské řetězce pomalu obnovovaly své narušené vazby, přišla další rána. Globální společnosti s hrůzou sledují průběh války na Ukrajině, která jim může dát ránu do zad. Strach z konfliktu mají zejména technologické firmy a výrobci automobilů. Kvůli válce se totiž může vrátit čipový hladomor, ke kterému došlo v návaznosti na pandemii covidu před necelými dvěma lety.
Válka na Ukrajině
Ukrajina totiž před vypuknutím války patřila mezi klíčové země, na kterých závisela výroba čipů, bez nichž se neobejde prakticky žádná elektronika. Řeč je o neonu, který se právě při produkci čipů používá. Ukrajina dodávala před válkou zhruba 45 až 55 procent celosvětového objemu tohoto vzácného plynu, jak odhadla agentura Reuters.
Hledají se alternativní dodavatelé
Ukrajinská produkce neonu závisela téměř výlučně na dvou společnostech, Ingas a Cryoin. Problém by byl podstatně menší (možná žádný), kdyby obě firmy sídlily v západní části Ukrajiny, která je terčem ruského ostřelování a bombardování víceméně sporadicky. Jenže Ingas sídlí v Mariupolu a Cryoin v Oděse. Tedy přístavních městech, jež jsou od začátku vystavena intenzivní ruské ofenzívě.
Společnosti, které čipy vyrábějí, mají zásoby neonu podle nejrůznějších odhadů asi na dva měsíce, což by vycházelo na konec dubna. Společnost ASML, která patří mezi klíčové dodavatele čipů do počítačů, začala ještě krátce před vypuknutím války prověřovat možnosti získávání neonu od jiných dodavatelů. Z Ukrajiny přitom odebírala méně než 20 procent své neonové potřeby. Jednou z dceřiných firem holdingu ASML je také tchajwanská TSMC, která dodává čipy firmám jako Samsung, Intel nebo Apple.
Pro výrobce elektroniky může být určitou útěchou, že významným producentem neonu je také Čína, byť země nebude schopna výpadky ukrajinských dodávek rychle nahradit. „Že musíme počítat s dalším nedostatkem čipů, je prakticky jisté. I kdyby válka na Ukrajině teď skončila, nedovedu si představit, že by se výroba neonu na Ukrajině ihned rozjela. Ve světle humanitární katastrofy, které jsme svědky, je to ale de facto druhořadý problém,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Neon zdražil o 600 procent
Za pravdu jí dává Larissa Bondarenková, která má ve společnosti Cryoin na starosti obchod. Podle ní nebude firma schopna splnit březnovou dodávku v objemu 13 tisíc metrů krychlových, a už nyní je téměř jisté, že výroba bude nejméně tři měsíce stát. „Pokud ale bude zničeno zařízení, obnovit provoz potrvá mnohem déle,“ uvedla pro Reuters.
Nabízí se logicky možnost, že by ukrajinské výpadky nahradily jiné firmy, které neon rovněž vyrábějí, nebo že by se daly vybudovat nové kapacity. To ale může trvat „devět měsíců až dva roky“, potvrdil pro agenturu Reuters Richard Barnett ze společnosti Supplyframe, která se zabývá monitoringem globálního trhu s komponentami pro elektrotechnický průmysl.
Cena neonu začala na světovém trhu růst od ruské anexe Krymu v roce 2014. Za tu dobu neon zdražil o 600 %. Z toho drtivá část připadá na poslední tři až čtyři měsíce, kdy cena neonu stoupla o téměř 500 %. „To bude mít samozřejmě dopad na cenu výrobků, kde jsou čipy zapotřebí. Zároveň je ale nutné počítat, že fronty zákazníků čekajících na dodávku svého vozu, chytrého telefonu nebo obyčejného počítače se tak s největší pravděpodobností znovu prodlouží,“ dodala Hedija.
