Zatímco Evropa zajišťuje očkování hromadně, v Latinské Americe každý stát nakupuje vakcíny zvlášť. Argentina se dohodla s Ruskem, Chile věří USA a Peru zvolilo čínskou vakcínu Sinopharm. Latinská Amerika totiž patří k regionům výrazně zasaženým pandemií COVID-19. Brazílie je zemí s třetím nejvyšším počtem nakažených na světě.
Argentina byla vůbec prvním státem na kontinentu, který začal očkovat ruskou vakcínou. Ostatní země o ni postupně projevily zájem. Mexiko její účinky zjišťuje. Naděje vzniká i v São Paulu, kde se otestovala čínská vakcína CoronaVac a měla by se na místě i vyrábět. Chile a Kostarika začaly očkovat vakcínou od Pfizeru, ale je možné, že v budoucnu bude latinskoamerická populace proočkovaná spíše ruskými a čínskými vakcínami.
Problematické Peru
Peru sice zavedlo karanténu jako jedna z prvních zemí Latinské Ameriky, ale zastavit šíření koronaviru se vládě nepodařilo. Počet nakažených přesáhl milion a stát se musí připravit na další vlnu, která se očekává s příchodem chladnějšího počasí. Peru překvapilo nákupem čínské vakcíny Sinopharm, kterou testovaly dvě jeho univerzity. Nákup ale zpozdila ústavní krize spojená s protesty, během které se vystřídali tři prezidenti. Aktuální představitel andského státu Francisco Sagasti řekl, že do začátku zimy (našeho léta) by lékaři měli naočkovat 14 až 15 milionů Peruánců.
Nejprve přijde na řadu nemocniční personál, od února obyvatelé podle věku. Bude se začínat od těch nejstarších. Od září 2021 by se do Peru mělo dostat dalších 14 milionů vakcín AstraZeneca. V zemi není povinné zdravotní pojištění, jak ho známe z Česka, přesto by se mělo očkovat zdarma. Otázky vyvolala cena vakcíny. V srpnu se mluvilo o 145 dolarech za kus, dohodnutou částku ale vláda nezveřejnila.
Covid-19 v Latinské Americe
První případ nákazy covid-19 na kontinentě zaznamenala Brazílie 26. února 2020. Brzy následovaly další státy, do nichž se virus většinou dostal s Latinoameričany vracejícími se z Evropy. Nejvíce zasaženými zeměmi regionu jsou Brazílie, Kolumbie a Argentina. Kolapsu zdravotnictví musel čelit nerozvinutý Ekvádor. Nákazu zpočátku dostala pod kontrolu Uruguay, které se říká Švýcarsko Latinské Ameriky. Během ledna 2021 zde ale začali přibývat nakažení po tisících.
Stát také řeší, jakou strategii při očkování populace zvolí. Zatím se zdá, že Peru přistoupí na taktiku očkování v domácnostech. Zdravotníci budou chodit od domu k domu a očkovat obyvatele. Práci ztěžuje fakt, že se informace o pandemii obtížně dostávají do izolovaných regionů. Peruánský epidemiolog Edward Mezones upozornil v rozhovoru pro deník El Comercio, že vláda bude muset vést kampaň pro očkování ve vícero jazycích, tedy kromě španělštiny i v těch původních, kterými se mluví mimo velká města.
Argentina očkuje Sputnikem V
Jihoamerický stát je jedním z prvních v regionu, který začal proti COVID-19 očkovat. Argentina objednala 20 milionů dávek ruské vakcíny Sputnik V a stala se tak po samotném Rusku a Bělorusku třetí zemí, která bude Sputnikem očkovat. Vakcínu zatím dostalo zhruba 40 tisíc Argentinců. Stát se ale rozhodl následovat peruánského příkladu a objednal milion čínských vakcín. Tím ovšem snaha této země nekončí. Vláda oznámila, že chce vyjednat dodání vakcín od Pfizeru a zároveň jedná s Brazílií, v níž se připravují vakcíny CoronaVac vyvinuté čínskou laboratoří Sinovac.
Brazílie vyrábí čínské vakcíny
Jihoamerický gigant s 212 miliony obyvatel čelí nekontrolovatelnému šíření koronaviru už delší dobu. Ačkoli karanténní opatření závisí na jednotlivých státech federace, v čele země stojí prezident Jair Bolsonaro, který dlouhodobě situaci zlehčuje. Přesto se v institutu Butantan v São Paulu otestovaly původem čínské vakcíny CoronaVac, jejichž účinnost je 78 procent. Vakcína obsahuje mrtvý virus, funguje tedy na jiném principu než očkování od Pfizeru nebo Moderny. Nevýhodou je dražší výroba, protože laboratoře musí vir kultivovat, aby z něj mohly vakcíny vyrobit. Zásadní výhodu ale představuje teplota skladování. Zatímco Pfizer a Moderna vyžadují teploty hluboko pod nulou, na uchování CoronaVacu stačí standardní chladničky nastavené na 2 až 8 ºC, což by mohlo být pro region s hůře vyvinutým zdravotnictvím klíčové. I v poměrně rozvinuté Argentině se už objevil případ, kdy bylo 400 dávek Sputniku V znehodnoceno vysokou teplotou.
Chile uvažuje o čínské vakcíně
Jihoamerický stát začal očkovat vakcínou od společnosti Pfizer, která je doposud jedinou schválenou na jeho území. Nicméně i Chile začalo uvažovat o nákupu čínské vakcíny CoronaVac. V plánu je pořídit 10 milionů kusů, které by měly podané ve dvou dávkách ochránit 5 milionů Chilanů. Vláda zároveň spustila kampaň na podporu očkování. Jeho přijetí stouplo a 66 procent obyvatel řeklo, že by pro určité skupiny obyvatel zavedlo povinné očkování.
Kostarika je premiantem
Vánoční dárek připravil pro své obyvatele nejrozvinutější a nejstabilnější stát Střední Ameriky. Kostarika přivezla první dávky vakcíny Pfizer 23. prosince a hned na Štědrý den se začalo očkovat. Vakcínu zatím dostalo přes 10 tisíc obyvatel, zejména pracovníků ve zdravotnictví a seniorů. Vzhledem k tomu, že má Kostarika ani ne pět milionů obyvatel, znamená 10 tisíc naočkovaných výrazný pokrok. Středoamerický stát tak v proočkovanosti populace předběhl velké latinskoamerické země.
Mexiko čelí rekordům
Náměstek mexického ministra zdravotnictví Hugo López-Gatell Ramírez se minulý týden vydal do Buenos Aires, aby s argentinským prezidentem Albertem Fernándezem projednal účinnost ruské vakcíny. Mexiko v sobotu zaznamenalo rekord v počtu nakažených (16 105 případů) a zároveň vláda zveřejnila, že se do Mexika už 28. prosince dostala britská mutace koronaviru. Do hlavního města Mexika ji přivezl muž, který cestoval z Amsterdamu. Největší španělsky hovořící stát už schválil použití vakcín Pfizer a AstraZeneca. Druhou jmenovanou vakcínu má ve spolupráci s Argentinou také vyrábět. Ve výsledku by měly laboratoře těchto dvou zemí poskytnout 250 milionů dávek určených Latinoameričanům.
