Domácí
Ovocnáři po ničivých mrazech: 500 ze 700 hrozí krach, škody přesáhly miliardu korun
Více informací
Energetika
Ruský Gazprom žaluje ČEZ. Problém mají i slovenské a rakouské energetické firmy
Více informací
Ukrajina
Ukrajina stahuje americké Abramsy. Měly být klíčovou zbraní, Rusové je ale efektivně ničí
Více informací
Ukrajina
Ukrajinský ministr zemědělství Solskyj je ve vazbě. Měl nezákonně skupovat státní pozemky
Více informací
USA
Zvrat v sexuální kauze producenta Weinsteina. Soud nařídil nový proces, ukázal dřívější chyby
Více informací
Krimi
Státní zástupkyně: Střelec z pražské filozofické fakulty netrpěl duševní poruchou
Více informací
Krimi
Utonutí v pražských Řepích: Resuscitace trvala téměř hodinu. Policisté si případ převzali
Více informací
CNN Prima News ■ Zprávy Domácí

Mladí kluci jsou bebíčkáři a potřebují dril. Někteří Češi volají po obnovení povinné vojny

Čeští vojáci

Obnovení povinné vojny

Dnešní mladí kluci jsou „bebíčkáři“, nemají kondičku a potřebují dril, shodují se v anketě CNN Prima NEWS mladí Češi. I mezi nimi jsou tací, kteří by obnovili povinnou vojnu. A to především v reakci na válku na Ukrajině. Výcviku by se podle nich měli účastnit 18letí kluci poté, co dokončí školu. Jiní trvají na dobrovolnosti takového výcviku. Ministerstvo obrany zatím nic takového neplánuje, vysvětluje Jana Černochová (ODS). Ministryně chce sázet na posílení aktivních záloh.

„Mám 18letého bráchu, který je zalezlý doma u počítače. Je to zhýčkaný puberťák, což je většina kluků v této době. Kluci by na vojně nevydrželi ani týden. Žijí v úplně jiné realitě, jsou to bebíčkáři a jsou zvyklí být u playstationu a u počítače. Takový nápor by nevydrželi. Znají jen teplo domova, nemají kondici a netuší, co to je nějaký dril,“ řekla CNN Prima NEWS třiadvacetiletá Naila H. s tím, že by byla pro obnovení povinného vojenského výcviku pro 18leté kluky na dva až tři měsíce.

K tématu

„Kdyby v Česku byla podobná situace jako na Ukrajině a kluci měli vzít do ruky střelnou zbraň, tak by to dopadlo hodně blbě,“ myslí si. Narážela tak na to, že na Ukrajině byli mobilizovaní všichni muži ve věku od 18 do 60 let a museli jít bojovat za svou zemi.

Válka na Ukrajině vyděsila i další Čechy. „Jako mladí kluci bychom se měli naučit manipulovat se zbraněmi i nějakou základní taktiku, kdyby se nedej bože stalo něco podobného jako na Ukrajině a zbraně by se dostaly do rukou téměř komukoli. Abychom věděli, jak nabít, vystřelit, případně ji vyčistit, ať je funkční, a zbytečně neublížil někomu, kdo bojuje po našem boku,“ uvedl třiadvacetiletý Daniel Š. s tím, že trocha disciplíny by neublížila nikomu.

„Dnešní kluci ve věku 18 až 25 let si kolikrát nedokážou ani uvařit vodu na čaj, natož aby šli někam bojovat. Kolikrát jsou i holky tvrdší a schopnější než oni. Myslím, že by jim vojna prospěla a hodně je naučila,“ přidal se i sedmadvacetiletý Milan Z. s tím, že by povinný výcvik měl být alespoň na půl roku.

Zda Češi chtějí obnovit povinnou vojnu, zkoumala například v polovině března agentura Median pro MF DNES. Z šetření vychází, že 50 % Čechů určitou formu povinné vojenské služby podporuje. „Určitě pro“ bylo 20 % dotázaných, „spíše pro“ dalších 30. Větší ochota je dána situací na Ukrajině.

30 Zobrazit galerii

Ať jdou na výcvik i holky

V Česku mají brannou povinnost muži i ženy ve věku 18 až 60 let. Mobilizovat je může prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil podle potřeby armády, a to v případě stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Znamená to, že může do boje povolat třeba jen muže, určité povolání nebo jen určitou věkovou kategorii.

Další lidé upozornili i na to, že čím dál víc mladých nemá kondičku a neumí se o sebe postarat. Výcvik by podle nich měl být jakousi přípravou na život. Odmítají ale dva roky v kasárnách, jako tomu bylo dřív, výcvik by podle nich měl trvat spíše pár měsíců. Většina ho chce hlavně pro muže, někteří ale trvají na stejných podmínkách i pro ženy. „Bránit se musíme všichni,“ zdůraznil osmadvacetiletý Petr P.

Chtěl bych být ready

Někteří lidé povinný výcvik berou spíš prakticky. Měl by podle nich být přípravou na krizové situace. „Kromě toho, že by se lidé naučili sestavit zbraň, tak by se mohli naučit například i první pomoc, jak se chovat při autonehodách, jak ošetřovat, jak pytlovat písek při povodních a podobně,“ navrhl šestadvacetiletý Vít N.

K tématu

Podle něj by cvičení mohlo trvat třeba měsíc a mladí by na něj docházeli od pondělí do pátku. „Trochu ti to dá do těla, poznáš, co je to autorita a podobně. Pro kluky by měl být povinně a pro holky dobrovolně,“ řekl a dodal, že takového výcviku by se rád zúčastnil i on sám.

„Za prvé si myslím, že v případě jakéhokoliv ohrožení bych měl nastoupit a být ready, a to jak při válce, tak i při přírodních katastrofách. A za druhé bych v tom viděl i přínos pro sebe, že bych se naučil něco smysluplného a při nehodě bych věděl, co a jak. Také bych si nejspíš sáhl na dno, což není od věci,“ upozornil.

Podobně to vidí i sedmadvacetiletá Lucie Ch., která se nebrání povinnému výcviku na několik měsíců i pro holky. „Nemuselo by to být vyloženě vojenské, ale celkově pojaté jako výcvik nějakého boje, přežití. Měl by lidi připravit na obtížné časy a mohl by povznést trochu zdravého českého patriotismu a společné chuti sjednotit se a bojovat za naše domovy a hodnoty, kdyby tu vypukl konflikt jako na Ukrajině. Abychom neměli jen bojeschopnou armádu, ale i odolnou společnost, která bude držet pospolu, nepodlehne chaosu a bude vědět, jak fungovat dál,“ vysvětlila CNN Prima NEWS.

Že by výcvik mohl posílit odolnost mladých, si myslí i pětadvacetiletá Petra B. „Často vídám kluky, kteří nemají de facto žádnou sebekázeň a často ani základní ‚výcvik‘ do běžného života. Mohlo by to být přínosné i co se stresuodolnosti týká,“ podotkla.

Chci dokázat, že jsem ‚pořádný chlap‘, ale ne být nucený

Mnoho Čechů je ale proti tomu, aby se povinná vojna vrátila. „Vadí mi slovo ‚povinné‘. Za mě by to mělo fungovat na bázi dobrovolnosti – kdo chce, ať si tam jde, ale ať do toho nejsou lidé nucení. Určitě by mě lákalo si to vyzkoušet a dokázat tátovi, že jsem taky ‚pořádný chlap‘, ale nechci být nucený,“ řekl CNN Prima NEWS dvaadvacetiletý Martin K. Podle stejně staré Ivy Č. je dokonce „nefér“ k tomu někoho nutit ve svobodné zemi.

K tématu

Podle čtyřiadvacetileté Veroniky M. by výcvik narušil život mladých lidí. „Místo toho, aby šli například pracovat po škole nebo cokoliv jiného, ​​tak by se museli ‚nechat zavřít‘ někam na určitou dobu na výcvik. Co jsem slyšela od starší generace, tak na vojně byla vždycky šikana, a tomu se podle mě není potřeba podrobovat. Nehledě na to, že ne každý má na vojnu předpoklady – ať morální přesvědčení nebo třeba fyzickou zdatnost. Pokud někdo v dnešní době má zájem, tak do armády vstoupit může. Jde do toho ten, kdo opravdu chce,“ zdůraznila s tím, že ona sama by se nezúčastnila ani dobrovolného výcviku.

Někteří lidé taky upozorňují na to, že by se Češi měli spoléhat na profesionální armádu. „Protože vojáci mají být profíci, a dneska už je to tak složité, že se to za ten krátký čas nejde naučit,“ upozornil Matěj M. a dodal, že ani on by nestál o dobrovolný výcvik.

Šestadvacetiletý Jan R. ještě podotkl, že stát na povinný výcvik nemá ani kapacity. „Jako jsou například prostory, kde by se branci ubytovali a trénovali. Největší problém by podle mě byl poskytnout i výbavu jako je oblečení, nějaké zbraně, věci pro učení první pomoci a podobně. Za mě by se armáda měla soustředit na to, abychom měli kvalitní profíky, protože pokud by se něco nastalo, budou vědět, co mají dělat,“ uvedl a dodal: „Plus teda ještě když jsme v NATO a EU, tak bychom měli mít armádní podpory hafo.“

21 Zobrazit galerii

Ať se lidé hlásí do aktivních záloh

Podle stejně staré Anežky A. by se mělo více zpropagovat, aby se lidé hlásili do aktivních záloh. Těch je v současné době podle informací ministerstva obrany kolem 3600. Do roku 2030 chce mít resort vojáků v aktivní záloze až 10 tisíc.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) má větší smysl profesionální, dobře vycvičená a vybavená armáda než povinná vojna.

„Pro zájemce o vojenskou službu je mnoho prostoru pro realizaci. Už teď evidujeme rapidní nárůst zájmu právě o aktivní zálohu. Lidé si po mnoha letech míru a pohodlí najednou uvědomují, že ani tato oblast se nesmí zanedbávat a je potřeba být připraven k obraně své vlasti. Pak je tu i institut dobrovolných vojenských cvičení, který může posloužit těm, kteří mají zájem projít si základním čtyřtýdenním výcvikem. Od toho je už jen krok do aktivní zálohy,“ řekla CNN Prima NEWS Černochová.

Povinná vojenská služba byla v Česku zrušena před 18 lety na návrh tehdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD). Od roku 2005 je česká armáda plně profesionální.

K tématu

Tagy:
válka armáda vojáci zbraň NATO Ukrajina mobilizace CNN Prima NEWS Evropská unie ministerstvo obrany mladí Jana Černochová Česko Armáda ČR vojna vojenský výcvik Ministerstvo obrany České republiky vojenský výcvik a vzdělávání

Návrhy pro vás

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.