Obnovení povinné vojny
Dnešní mladí kluci jsou „bebíčkáři“, nemají kondičku a potřebují dril, shodují se v anketě CNN Prima NEWS mladí Češi. I mezi nimi jsou tací, kteří by obnovili povinnou vojnu. A to především v reakci na válku na Ukrajině. Výcviku by se podle nich měli účastnit 18letí kluci poté, co dokončí školu. Jiní trvají na dobrovolnosti takového výcviku. Ministerstvo obrany zatím nic takového neplánuje, vysvětluje Jana Černochová (ODS). Ministryně chce sázet na posílení aktivních záloh.
„Mám 18letého bráchu, který je zalezlý doma u počítače. Je to zhýčkaný puberťák, což je většina kluků v této době. Kluci by na vojně nevydrželi ani týden. Žijí v úplně jiné realitě, jsou to bebíčkáři a jsou zvyklí být u playstationu a u počítače. Takový nápor by nevydrželi. Znají jen teplo domova, nemají kondici a netuší, co to je nějaký dril,“ řekla CNN Prima NEWS třiadvacetiletá Naila H. s tím, že by byla pro obnovení povinného vojenského výcviku pro 18leté kluky na dva až tři měsíce.
Ubránili by „šampónci“ Česko, nebo se má obnovit povinná vojna? Poslanci se neshodnou
V souvislosti s válkou na Ukrajině se v Česku stále častěji otevírá otázka, zda by se neměla obnovit povinná vojna nebo zavést několikaměsíční vojenský výcvik. K tomu vyzývá například i podplukovník Pavel Černý, podle něhož by někteří „mladí šampónci“ Česko neubránili a v boji by si šli pro „zbytečnou smrt“. Poslanci se ale v otázce povinné branné povinnosti neshodnou.
„Kdyby v Česku byla podobná situace jako na Ukrajině a kluci měli vzít do ruky střelnou zbraň, tak by to dopadlo hodně blbě,“ myslí si. Narážela tak na to, že na Ukrajině byli mobilizovaní všichni muži ve věku od 18 do 60 let a museli jít bojovat za svou zemi.
Válka na Ukrajině vyděsila i další Čechy. „Jako mladí kluci bychom se měli naučit manipulovat se zbraněmi i nějakou základní taktiku, kdyby se nedej bože stalo něco podobného jako na Ukrajině a zbraně by se dostaly do rukou téměř komukoli. Abychom věděli, jak nabít, vystřelit, případně ji vyčistit, ať je funkční, a zbytečně neublížil někomu, kdo bojuje po našem boku,“ uvedl třiadvacetiletý Daniel Š. s tím, že trocha disciplíny by neublížila nikomu.
„Dnešní kluci ve věku 18 až 25 let si kolikrát nedokážou ani uvařit vodu na čaj, natož aby šli někam bojovat. Kolikrát jsou i holky tvrdší a schopnější než oni. Myslím, že by jim vojna prospěla a hodně je naučila,“ přidal se i sedmadvacetiletý Milan Z. s tím, že by povinný výcvik měl být alespoň na půl roku.
Zda Češi chtějí obnovit povinnou vojnu, zkoumala například v polovině března agentura Median pro MF DNES. Z šetření vychází, že 50 % Čechů určitou formu povinné vojenské služby podporuje. „Určitě pro“ bylo 20 % dotázaných, „spíše pro“ dalších 30. Větší ochota je dána situací na Ukrajině.
Ukrajinou se ozývají exploze Zdroj: Profimedia.cz
Ruský tank při invazi na Ukrajinu Zdroj: Profimedia.cz
Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem. Zdroj: Profimedia.cz
Kolona vojenské techniky Zdroj: Profimedia.cz
Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu Zdroj: AP
Následky útoku na vesnici nedaleko Charkova Zdroj: CNN Prima NEWS
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Obyvatelé Kyjeva prchají z města a snaží se dostat na západ. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci míří na frontu. Zdroj: AP
Obyvatelé Kyjeva se schovávají před bombardováním v metru. Zdroj: Profimedia.cz
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Hasiči kontrolují škody v budově po raketovém útoku na město Kyjev (sobota 26. února). Zdroj: AP
Žena na Ukrajině během demonstrace Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Volodymyr Zelenskyj ve vojenské výzbroji Zdroj: Volodymyr Zelenskyj
Reportérka CNN Prima NEWS natáčela přímo v bunkru. Zdroj: CNN Prima NEWS
Exprezident Ukrajiny Petro Porošenko chce bránit Kyjev. Zdroj: CNN
Ukrajinský voják v Charkově, 26. února Zdroj: Se svolením agentury Unian
Sídliště v Kyjevě, 26. únor Zdroj: AP
Ukrajina Zdroj: Illia Ponomarenko
Zničený ruský transportér MT-LB, 26 února, Charkov Zdroj: Getty Images
Pražská demonstrace na podporu Ukrajiny z 27. února Zdroj: Tomáš Kačmár
V Berlíně se na podporu Ukrajiny sešlo přes 100 tisíc lidí. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinská armáda svádí na Donbasu válku s Ruskem (24. 2. 2022). Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Útok v Ochtyrce (28. února) Zdroj: Dmytro Žyvyckyj
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při úterním projevu k bezpečnostní radě vystupoval před tabulí, která vypadala jako válečný plán Ukrajiny. A to včetně útoku na Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz
Požár univerzity v Charkově, 2. března Zdroj: AP
Obyvatelé na předměstí Kyjeva žijí ve strachu z ruského útoku (2. 3. 2022) Zdroj: AP
Zničené předměstí Kyjeva (2. 3.) Zdroj: AP
Ruské střely dopadají na ukrajinská města a minimálně jedna z nich zasáhla i bytový komplex v oblasti ukrajinského města Charkov. Zdroj: Ján Schürger
Pomozme Ukrajině, zastavme válku a uzavřeme nebe nad Ukrajinou. To jsou jen některé z mnoha hesel, které demonstranti v Londýně měli na transparentech. Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinští hasiči se snaží uhasit požár po náletu na obytný komplex v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Ruský obrněný transportér (APC) hořící vedle těla neidentifikovaného vojáka během bojů s ukrajinskými ozbrojenými silami v Charkově. Zdroj: Profimedia.cz
Ať jdou na výcvik i holky
V Česku mají brannou povinnost muži i ženy ve věku 18 až 60 let. Mobilizovat je může prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil podle potřeby armády, a to v případě stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Znamená to, že může do boje povolat třeba jen muže, určité povolání nebo jen určitou věkovou kategorii.
Další lidé upozornili i na to, že čím dál víc mladých nemá kondičku a neumí se o sebe postarat. Výcvik by podle nich měl být jakousi přípravou na život. Odmítají ale dva roky v kasárnách, jako tomu bylo dřív, výcvik by podle nich měl trvat spíše pár měsíců. Většina ho chce hlavně pro muže, někteří ale trvají na stejných podmínkách i pro ženy. „Bránit se musíme všichni,“ zdůraznil osmadvacetiletý Petr P.
Chtěl bych být ready
Někteří lidé povinný výcvik berou spíš prakticky. Měl by podle nich být přípravou na krizové situace. „Kromě toho, že by se lidé naučili sestavit zbraň, tak by se mohli naučit například i první pomoc, jak se chovat při autonehodách, jak ošetřovat, jak pytlovat písek při povodních a podobně,“ navrhl šestadvacetiletý Vít N.
PŘEHLEDNĚ: Putin v Rusku vyhlásil mobilizaci. Kdy by museli jít bránit Česko civilisté?
Prezident Vladimir Putin vyhlásil v Rusku částečnou mobilizaci, do války tak musejí lidé, kteří v minulosti působili v armádě. V jakém případě by podobný osud potkal české civilisty? Kdo by byl do boje povolán jako první? Přinášíme přehledně, jak v Česku funguje mobilizace a branný zákon.
Podle něj by cvičení mohlo trvat třeba měsíc a mladí by na něj docházeli od pondělí do pátku. „Trochu ti to dá do těla, poznáš, co je to autorita a podobně. Pro kluky by měl být povinně a pro holky dobrovolně,“ řekl a dodal, že takového výcviku by se rád zúčastnil i on sám.
„Za prvé si myslím, že v případě jakéhokoliv ohrožení bych měl nastoupit a být ready, a to jak při válce, tak i při přírodních katastrofách. A za druhé bych v tom viděl i přínos pro sebe, že bych se naučil něco smysluplného a při nehodě bych věděl, co a jak. Také bych si nejspíš sáhl na dno, což není od věci,“ upozornil.
Podobně to vidí i sedmadvacetiletá Lucie Ch., která se nebrání povinnému výcviku na několik měsíců i pro holky. „Nemuselo by to být vyloženě vojenské, ale celkově pojaté jako výcvik nějakého boje, přežití. Měl by lidi připravit na obtížné časy a mohl by povznést trochu zdravého českého patriotismu a společné chuti sjednotit se a bojovat za naše domovy a hodnoty, kdyby tu vypukl konflikt jako na Ukrajině. Abychom neměli jen bojeschopnou armádu, ale i odolnou společnost, která bude držet pospolu, nepodlehne chaosu a bude vědět, jak fungovat dál,“ vysvětlila CNN Prima NEWS.
Že by výcvik mohl posílit odolnost mladých, si myslí i pětadvacetiletá Petra B. „Často vídám kluky, kteří nemají de facto žádnou sebekázeň a často ani základní ‚výcvik‘ do běžného života. Mohlo by to být přínosné i co se stresuodolnosti týká,“ podotkla.
Chci dokázat, že jsem ‚pořádný chlap‘, ale ne být nucený
Mnoho Čechů je ale proti tomu, aby se povinná vojna vrátila. „Vadí mi slovo ‚povinné‘. Za mě by to mělo fungovat na bázi dobrovolnosti – kdo chce, ať si tam jde, ale ať do toho nejsou lidé nucení. Určitě by mě lákalo si to vyzkoušet a dokázat tátovi, že jsem taky ‚pořádný chlap‘, ale nechci být nucený,“ řekl CNN Prima NEWS dvaadvacetiletý Martin K. Podle stejně staré Ivy Č. je dokonce „nefér“ k tomu někoho nutit ve svobodné zemi.
České zbraně, které dělají Rusům vrásky. Co všechno se dostalo k ukrajinským obráncům?
Útočné pušky, protitankové střely i univerzální kulomety. Ukrajinští obránci čile používají zbraně, které jim věnovala vláda České republiky. Po internetu se šíří snímky ukrajinských vojáků, zástupců teritoriální obrany i zahraničních dobrovolníků z různých koutů světa, kteří drží v rukou ikonické československé pušky i jejich moderní varianty. Celková pomoc v podobě vojenského materiálu – včetně budoucích zásilek – přesahuje hodnotu jedné miliardy korun.
Podle čtyřiadvacetileté Veroniky M. by výcvik narušil život mladých lidí. „Místo toho, aby šli například pracovat po škole nebo cokoliv jiného, tak by se museli ‚nechat zavřít‘ někam na určitou dobu na výcvik. Co jsem slyšela od starší generace, tak na vojně byla vždycky šikana, a tomu se podle mě není potřeba podrobovat. Nehledě na to, že ne každý má na vojnu předpoklady – ať morální přesvědčení nebo třeba fyzickou zdatnost. Pokud někdo v dnešní době má zájem, tak do armády vstoupit může. Jde do toho ten, kdo opravdu chce,“ zdůraznila s tím, že ona sama by se nezúčastnila ani dobrovolného výcviku.
Někteří lidé taky upozorňují na to, že by se Češi měli spoléhat na profesionální armádu. „Protože vojáci mají být profíci, a dneska už je to tak složité, že se to za ten krátký čas nejde naučit,“ upozornil Matěj M. a dodal, že ani on by nestál o dobrovolný výcvik.
Šestadvacetiletý Jan R. ještě podotkl, že stát na povinný výcvik nemá ani kapacity. „Jako jsou například prostory, kde by se branci ubytovali a trénovali. Největší problém by podle mě byl poskytnout i výbavu jako je oblečení, nějaké zbraně, věci pro učení první pomoci a podobně. Za mě by se armáda měla soustředit na to, abychom měli kvalitní profíky, protože pokud by se něco nastalo, budou vědět, co mají dělat,“ uvedl a dodal: „Plus teda ještě když jsme v NATO a EU, tak bychom měli mít armádní podpory hafo.“
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Ať se lidé hlásí do aktivních záloh
Podle stejně staré Anežky A. by se mělo více zpropagovat, aby se lidé hlásili do aktivních záloh. Těch je v současné době podle informací ministerstva obrany kolem 3600. Do roku 2030 chce mít resort vojáků v aktivní záloze až 10 tisíc.
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) má větší smysl profesionální, dobře vycvičená a vybavená armáda než povinná vojna.
„Pro zájemce o vojenskou službu je mnoho prostoru pro realizaci. Už teď evidujeme rapidní nárůst zájmu právě o aktivní zálohu. Lidé si po mnoha letech míru a pohodlí najednou uvědomují, že ani tato oblast se nesmí zanedbávat a je potřeba být připraven k obraně své vlasti. Pak je tu i institut dobrovolných vojenských cvičení, který může posloužit těm, kteří mají zájem projít si základním čtyřtýdenním výcvikem. Od toho je už jen krok do aktivní zálohy,“ řekla CNN Prima NEWS Černochová.
Povinná vojenská služba byla v Česku zrušena před 18 lety na návrh tehdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD). Od roku 2005 je česká armáda plně profesionální.