České zbraně, které dělají Rusům vrásky. Co všechno se dostalo k ukrajinským obráncům?

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si prohlíží moderní českou útočnou pušku CZ BREN 2.

Útočné pušky, protitankové střely i univerzální kulomety. Ukrajinští obránci čile používají zbraně, které jim věnovala vláda České republiky. Po internetu se šíří snímky ukrajinských vojáků, zástupců teritoriální obrany i zahraničních dobrovolníků z různých koutů světa, kteří drží v rukou ikonické československé pušky i jejich moderní varianty. Celková pomoc v podobě vojenského materiálu – včetně budoucích zásilek – přesahuje hodnotu jedné miliardy korun.

RPG-75M

Jeden z českých vojenských „darů“ se objevil v ukrajinském armádním instruktážním videu. Konkrétně šlo o moderní variantu reaktivního protitankového granátu vzor 75 (RPG-75M) z dílen společnosti Zeveta Bojkovice. Účinná pancéřová pěst bez zpětného rázu slouží nejen k ničení nepřátelských tanků a obrněných transportérů, ale také k likvidaci opevněných struktur.

Původní verzi má česká armáda ve své výzbroji již od 70. let, postupem času vzniklo několik modernizovaných variant s lepšími parametry a funkcemi. Jde o poměrně lehkou a snadno použitelnou zbraň s účinným dostřelem 300 metrů, přičemž střela dokáže probít pancíř do hloubky až 30 centimetrů.

Kvůli dosahu se RPG-75M osvědčilo spíše v bojích ve městech, kde má obrněná technika malý prostor pro manévrování. S protitankovou zbraní se lze setkat ve výzbroji Polska, Gruzie, Mexika i několika afrických států. Objevila se rovněž v syrské občanské válce.

Dodnes bylo vyrobeno necelých 200 tisíc kusů těchto pancéřovek. Zbraň s českými kořeny už dokázala potrápit ruské i separatistické obrněné vozy, například během přestřelek u Mariupolu.

Útočná puška Vz. 58

Ze všech českých zbraní, které byly doposud dodány na Ukrajinu, se na fotografiích z fronty nejčastěji objevuje útočná puška Vzor 58. První verze „Koštěte“ (podle krycího výrobního názvu, zbrani se přezdívala i „kosa“) se dostaly do výzbroje nedlouho po druhé světové válce, novější varianta od uherskobrodské České zbrojovky z 50. let je dodnes součástí arzenálu Armády ČR, byť jen v záložní roli.

Ačkoliv zbraň připomíná ikonický „Kalašnikov“, fungováním a způsobem výroby se v mnoha faktorech liší. Vz. 58 bývá také často chybně označován za samopal, podle současné terminologie ale jde o útočnou pušku. Dá se s ní střílet jednotlivými ranami či dávkou, účinnost střelby se odhaduje na 500 metrů.

Během první pětileté etapy, která měla rychle vybavit čs. armádu, se vyrobilo zhruba 400 tisíc zbraní. Linka se znovu rozjela v roce 1968 a produkce trvala dalších 16 let, během nichž si útočné pušky našly cestu do řady afrických a asijských zemí. Celkový objem výroby překročil 900 tisíc kusů, objevují se ale i o třetinu vyšší údaje.

Nyní se ve formě daru dostaly útočné pušky i na Ukrajinu. Poměrně hojně se objevuje na fotografiích ukrajinské teritoriální obrany či v rukou dobrovolníků, kteří se rozhodli zapojit do boje s ruskými vojsky. Zbraň využila například domobrana u Mikolajiva či američtí veteráni v Kyjevě.

Kulomet Vz. 59

Mimo útočné pušky se na snímcích a videích z Ukrajiny objevil také československý univerzální kulomet Vzor 59 od vsetínské firmy ZVI. V první vlně poslala Česká republika 3200 kusů, doposud se zbraň dostala například do rukou kyjevských obránců nebo některých složek teritoriální obrany.

Univerzálnost kulometu spočívá v upravitelné konstrukci a nemalém počtu různých doplňků. Dá se z něj střílet s lehkou či těžkou hlavní, na dvojnožce, podstavci či vozidle. Při nepřetržité střelbě je možno vystřelit z těžké hlavně 500 ran, z lehké hlavně pak 350 ran.

Útočná puška CZ 806 Bren-2

Na Ukrajinu nezamířily pouze starší československé zbraně. Ukrajinci se dočkali moderních útočných pušek CZ BREN 2. Smlouvu na dodání prvních brenů ministerstvo obrany uzavřelo v roce 2013, nahradit měly půlstoletí sloužící útočné pušky Vzor 58. První verze zbraně sužovaly technické problémy a nedokonalosti, které se Česká zbrojovka v průběhu let snažila odstranit.

BREN 2 je oproti svému předchůdci lehčí a má menší pouzdro, takže je lépe ovladatelné. Dostal také novou teleskopickou pažbu, díky níž si mohou vojáci nastavit délku zbraně třeba podle toho, zda na sobě mají neprůstřelné vesty.

Pušky řady BREN využívají ozbrojené a bezpečnostní složky několika desítek zemí, včetně speciálních jednotek členských států NATO. Na Ukrajině se moderní českou útočnou puškou vyzbrojili například členové gruzínské legie v Kyjevě.

Granátomet LGL-7

Cestu k ukrajinským obráncům si našel i protitankový granátomet LGL-7, za kterým stojí česká zbrojařská firma STV Group. Funguje podobně jako sovětské RPG-7, v porovnání s jinými pancéřovkami je ale o něco lehčí a přenosnější, díky absenci zpětného rázu se používá relativně jednoduše.

Obsluhu zvládne jediný voják, s pomocníkem může rychlost střelby dosáhnout pět ran za minutu. S přesností pomáhají mechanická i optická mířidla, účinný dostřel dosahuje podle výrobce 500 metrů.

Zbraň před několika dny vzbudila poněkud nechtěnou pozornost incidentem, při němž granátomet údajně selhal, praskl a zranil dvojici ukrajinských vojáků. Česká firma oznámila, že případ prošetřuje ve spolupráci s ukrajinským velvyslanectvím. Na webu podotkla, že podobnou nehodu dosud nezaznamenala.

„Věříme, že i navzdory této nešťastné události naše podpora přispěje k vítězství ukrajinské armády,“ vzkázal výrobce společně s omluvami. Společnost STV Group od začátku ruské agrese posílá na Ukrajinu zbraně, balistické vesty a přilby. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) médiím později potvrdila, že granátomet nebyl dodán na Ukrajinu státem. Armáda ČR ji nemá ve výzbroji.

Ministerstvo obrany již dříve uvedlo, že na Ukrajinu poslalo desítky tisíc kusů pistolí, útočných pušek, kulometů a protitankových střel. Obránci by tak měli mít v arzenálu i samopaly Škorpion, pistole CZ P-07 či odstřelovací pušky Dragunov a Falcon. Celková pomoc v podobě vojenského materiálu – včetně budoucích zásilek – tak přesáhne hodnotu jedné miliardy korun.

Tagy: