Měla by se obnovit povinná vojenská služba?
V souvislosti s válkou na Ukrajině se v Česku stále častěji otevírá otázka, zda by se neměla obnovit povinná vojna nebo zavést několikaměsíční vojenský výcvik. K tomu vyzývá například i podplukovník Pavel Černý, podle něhož by někteří „mladí šampónci“ Česko neubránili a v boji by si šli pro „zbytečnou smrt“. Poslanci se ale v otázce povinné branné povinnosti neshodnou.
Povinná vojenská služba byla v Česku zrušena před 18 lety na návrh tehdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD). Od roku 2005 je česká armáda plně profesionální a „obyčejní lidé“ mohou být do boje povoláni pouze v případě stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Před tím by ale měli projít odvodním řízením a výcvikem.
Podle podplukovníka Pavla Černého by se povinný intenzivní vojenský výcvik alespoň na dva nebo tři měsíce měl v Česku obnovit. „Myslím smysluplnou vojenskou povinnost, kde se naučí bezpečné základní ovládání zbraně, topografii i možnost nějakého přežití v lese, kde se netopí a podobně,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Černý.
„Co budeme dělat s metrosexuálním šampónem, který nikdy nespal ani v lese? Pro kterého je nepohodlí, když si nemůže dojet nakoupit autem do supermarketu? Spoustu mladých kouká do telefonu, často neudělají ani klik, nemají fyzický základ. U sportovců jde zase o to, jestli znají topografii a jestli pro fotbalistu s ulízlými vlasy nebude problém být ve válečné době,“ vysvětlil.
Podle Černého by se otázka povinného výcviku měla otevřít co nejdříve. „Jestli nechceme zažít, aby někdo z rodiny skákal na vůz, dostával pušku, ruksak a druhý den nastupoval na frontu, jako tomu bylo na Ukrajině... Výcvik by byl kvůli nim, abychom je neposlali na zbytečnou smrt,“ varoval podplukovník a dodal, že by pro mladé kluky bylo fér, aby výcvikem prošli. Stát má podle něj totiž připravit společnost na špatné časy.
Základní vojenská služba na rok
Na to, zda by se v Česku měla obnovit povinná vojna nebo vojenský výcvik, jsme se zeptali poslanců. Například bývalý ministr obrany a šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) by byl pro. „Já osobně bych to podpořil, ale toto téma není aktuálně na stole,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Podle něj by základní vojenská služba měla trvat rok. „Armáda ČR využívá nejmodernější techniku. A zaškolení na novou techniku u nových vojáků by trvalo minimálně půl roku. Optimální délka základní služby by byla rok, aby si vojáci odnesli základy z hlediska výcviku a aby byli schopni ovládat techniku,“ vysvětlil s tím, že česká armáda ale není na takovou transformaci připravena. „Musely by se vytvořit nové struktury, kasárny, výcvik,“ dodal.
Šéf poslanců SPD Radim Fiala zase navrhuje osmitýdenní dobrovolný vojenský výcvik. „Ten by prospěl jak zemi, tak i těm lidem. Byl bych rád, aby lidé byli hrdí na to, že jsou občané České republiky a osmitýdenní výcvik nebrali jako povinnost, ale jako službu zemi. Řekl bych, že osm týdnů v životě je sice hodně, ale ne tolik, aby jej nemohli věnovat Česku, kdyby nedej bože země jejich pomoc opravdu potřebovala,“ uvedl.
Podle Fialy by měla být věc cti se takového výcviku zúčastnit a všichni Češi by jej měli chtít podstoupit. „Mělo by to být opačně, než to bylo za socialismu, kdy všichni dělali všechno pro to, aby tam jít nemuseli. Jsem přesvědčen, že věnovat osm týdnů České republice není tolik,“ zdůraznil.
I poslankyně Barbora Urbanová (STAN) by chtěla, aby civilisté byli lépe připraveni na krizové situace. Navrhuje proto, aby se lidé dobrovolně účastnili výcvikových kurzů. Lidovec Jiří Horák zase uvedl, že si několikaměsíční vojenský výcvik pro Čechy dovede představit, ale musela by o to požádat armáda.
Posílení a modernizace armády i branná výchova
Další vládní poslanci jsou spíše pro posílení a modernizaci armády. „Za mě by určitě vojna povinná být neměla. Armáda ČR je profesionální útvar a mělo by to tak i zůstat. Řešení vidím spíš ve zvyšování kapacit a nové náborové strategie, kterou ministerstvo obrany už připravuje, a vyšších investic do vojenských technologií,“ napsal CNN Prima NEWS člen výboru pro obranu Stanislav Blaha (ODS).
Podobně to vidí i ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). „Klíčová je profesionální moderní armáda, která zájemcům nabídne dobré podmínky, kvalitní přípravu i vzdělávání, stejně tak potřebné vybavení a zázemí. Tedy aby byla armáda vnímána jako perspektivní volba povolání s širokými možnostmi uplatnění,“ podotkl.
Pro modernizaci techniky je i poslanec Jiří Horák z KDU-ČSL. „V první řadě musíme posílit techniku našich vojáků. Ti jsou připraveni k misím v rámci obrany hranic NATO, jsou perfektně vycvičení, ale mají velmi nedostatečnou techniku. Například bychom měli nakoupit BVP, což jsou bojová vozidla pěchoty. Ty máme ze 70. a 80. let. Moderní kulomety je rozstřílí na maděru. Není možné, aby na ně naši vojáci čekali pět let,“ kroutil hlavou.
Poslanec TOP 09 Ondřej Kolář je pro posílení aktivních záloh a apeluje, aby se do škol vrátila branná výchova. „S otázkou povinné vojenské služby bych ještě počkal. Bohužel jsme se ocitli v situaci a době, kdy se musí branná výchova vrátit do škol jako předmět. Mělo by se jí věnovat více času a úsilí,“ upozornil.
Zdechovský: Obnovme odvodní řízení
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) má větší smysl profesionální, dobře vycvičená a vybavená armáda než povinná vojna. Upozornila, že do roku 2030 má armáda za cíl posílit na 30 tisíc vojáků z povolání a na 10 tisíc aktivních záložníků. V současné době má kolem 27 tisíc vojáků a přes 3 600 aktivních záloh.
Válka na Ukrajině
„Takže je v tomto ohledu pro zájemce o vojenskou službu mnoho prostoru pro realizaci. Už teď evidujeme rapidní nárůst zájmu právě o aktivní zálohu. Lidé si po mnoha letech míru a pohodlí najednou uvědomují, že ani tato oblast se nesmí zanedbávat a je potřeba být připraven k obraně své vlasti. Pak je tu i institut dobrovolných vojenských cvičení, který může posloužit těm, kteří mají zájem projít si základním čtyřtýdenním výcvikem. Od toho je už jen krok do aktivní zálohy,“ řekla CNN Prima NEWS Černochová.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) navrhl, aby se spíše než vojenský výcvik obnovilo odvodní řízení. „Jako to bylo dřív – v osmnácti letech jsme tam šli, museli jsme se svlíknout do trenek, byly tam dvě hodné paní doktorky, které nás prosahaly, koukly se, jestli jsme muž nebo žena, a pak nám napsaly, že máme akné na zádech, jinak jsme zdraví, a dostali jsme napsáno, že jsme odvedeni. Něco takového by se mělo vrátit zpátky, protože situace ve světě tomu výrazným způsobem nahrává,“ uvedl s tím, že armáda je na to připravená.
„Třeba zjistíme, že je jen 50 procent lidí bojeschopných. Ale to nevadí, aspoň budeme vědět, na čem jsme. A stejně nikdy nebudeme mobilizovat všechny,“ dodal.
