Ubránili by „šampónci“ Česko, nebo se má obnovit povinná vojna? Poslanci se neshodnou

V souvislosti s válkou na Ukrajině se v Česku stále častěji otevírá otázka, zda by se neměla obnovit povinná vojna nebo zavést několikaměsíční vojenský výcvik. K tomu vyzývá například i podplukovník Pavel Černý, podle něhož by někteří „mladí šampónci“ Česko neubránili a v boji by si šli pro „zbytečnou smrt“. Poslanci se ale v otázce povinné branné povinnosti neshodnou.

Povinná vojenská služba byla v Česku zrušena před 18 lety na návrh tehdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD). Od roku 2005 je česká armáda plně profesionální a „obyčejní lidé“ mohou být do boje povoláni pouze v případě stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Před tím by ale měli projít odvodním řízením a výcvikem.

Podle podplukovníka Pavla Černého by se povinný intenzivní vojenský výcvik alespoň na dva nebo tři měsíce měl v Česku obnovit. „Myslím smysluplnou vojenskou povinnost, kde se naučí bezpečné základní ovládání zbraně, topografii i možnost nějakého přežití v lese, kde se netopí a podobně,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Černý.

„Co budeme dělat s metrosexuálním šampónem, který nikdy nespal ani v lese? Pro kterého je nepohodlí, když si nemůže dojet nakoupit autem do supermarketu? Spoustu mladých kouká do telefonu, často neudělají ani klik, nemají fyzický základ. U sportovců jde zase o to, jestli znají topografii a jestli pro fotbalistu s ulízlými vlasy nebude problém být ve válečné době,“ vysvětlil.

Podle Černého by se otázka povinného výcviku měla otevřít co nejdříve. „Jestli nechceme zažít, aby někdo z rodiny skákal na vůz, dostával pušku, ruksak a druhý den nastupoval na frontu, jako tomu bylo na Ukrajině... Výcvik by byl kvůli nim, abychom je neposlali na zbytečnou smrt,“ varoval podplukovník a dodal, že by pro mladé kluky bylo fér, aby výcvikem prošli. Stát má podle něj totiž připravit společnost na špatné časy.

Základní vojenská služba na rok

Na to, zda by se v Česku měla obnovit povinná vojna nebo vojenský výcvik, jsme se zeptali poslanců. Například bývalý ministr obrany a šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) by byl pro. „Já osobně bych to podpořil, ale toto téma není aktuálně na stole,“ řekl pro CNN Prima NEWS.

Podle něj by základní vojenská služba měla trvat rok. „Armáda ČR využívá nejmodernější techniku. A zaškolení na novou techniku u nových vojáků by trvalo minimálně půl roku. Optimální délka základní služby by byla rok, aby si vojáci odnesli základy z hlediska výcviku a aby byli schopni ovládat techniku,“ vysvětlil s tím, že česká armáda ale není na takovou transformaci připravena. „Musely by se vytvořit nové struktury, kasárny, výcvik,“ dodal.

Šéf poslanců SPD Radim Fiala zase navrhuje osmitýdenní dobrovolný vojenský výcvik. „Ten by prospěl jak zemi, tak i těm lidem. Byl bych rád, aby lidé byli hrdí na to, že jsou občané České republiky a osmitýdenní výcvik nebrali jako povinnost, ale jako službu zemi. Řekl bych, že osm týdnů v životě je sice hodně, ale ne tolik, aby jej nemohli věnovat Česku, kdyby nedej bože země jejich pomoc opravdu potřebovala,“ uvedl.

Podle Fialy by měla být věc cti se takového výcviku zúčastnit a všichni Češi by jej měli chtít podstoupit. „Mělo by to být opačně, než to bylo za socialismu, kdy všichni dělali všechno pro to, aby tam jít nemuseli. Jsem přesvědčen, že věnovat osm týdnů České republice není tolik,“ zdůraznil.

I poslankyně Barbora Urbanová (STAN) by chtěla, aby civilisté byli lépe připraveni na krizové situace. Navrhuje proto, aby se lidé dobrovolně účastnili výcvikových kurzů. Lidovec Jiří Horák zase uvedl, že si několikaměsíční vojenský výcvik pro Čechy dovede představit, ale musela by o to požádat armáda.

Posílení a modernizace armády i branná výchova

Další vládní poslanci jsou spíše pro posílení a modernizaci armády. „Za mě by určitě vojna povinná být neměla. Armáda ČR je profesionální útvar a mělo by to tak i zůstat. Řešení vidím spíš ve zvyšování kapacit a nové náborové strategie, kterou ministerstvo obrany už připravuje, a vyšších investic do vojenských technologií,“ napsal CNN Prima NEWS člen výboru pro obranu Stanislav Blaha (ODS).

Podobně to vidí i ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). „Klíčová je profesionální moderní armáda, která zájemcům nabídne dobré podmínky, kvalitní přípravu i vzdělávání, stejně tak potřebné vybavení a zázemí. Tedy aby byla armáda vnímána jako perspektivní volba povolání s širokými možnostmi uplatnění,“ podotkl.

Pro modernizaci techniky je i poslanec Jiří Horák z KDU-ČSL. „V první řadě musíme posílit techniku našich vojáků. Ti jsou připraveni k misím v rámci obrany hranic NATO, jsou perfektně vycvičení, ale mají velmi nedostatečnou techniku. Například bychom měli nakoupit BVP, což jsou bojová vozidla pěchoty. Ty máme ze 70. a 80. let. Moderní kulomety je rozstřílí na maděru. Není možné, aby na ně naši vojáci čekali pět let,“ kroutil hlavou.

Poslanec TOP 09 Ondřej Kolář je pro posílení aktivních záloh a apeluje, aby se do škol vrátila branná výchova. „S otázkou povinné vojenské služby bych ještě počkal. Bohužel jsme se ocitli v situaci a době, kdy se musí branná výchova vrátit do škol jako předmět. Mělo by se jí věnovat více času a úsilí,“ upozornil.

Zdechovský: Obnovme odvodní řízení

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) má větší smysl profesionální, dobře vycvičená a vybavená armáda než povinná vojna. Upozornila, že do roku 2030 má armáda za cíl posílit na 30 tisíc vojáků z povolání a na 10 tisíc aktivních záložníků. V současné době má kolem 27 tisíc vojáků a přes 3 600 aktivních záloh.

„Takže je v tomto ohledu pro zájemce o vojenskou službu mnoho prostoru pro realizaci. Už teď evidujeme rapidní nárůst zájmu právě o aktivní zálohu. Lidé si po mnoha letech míru a pohodlí najednou uvědomují, že ani tato oblast se nesmí zanedbávat a je potřeba být připraven k obraně své vlasti. Pak je tu i institut dobrovolných vojenských cvičení, který může posloužit těm, kteří mají zájem projít si základním čtyřtýdenním výcvikem. Od toho je už jen krok do aktivní zálohy,“ řekla CNN Prima NEWS Černochová.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) navrhl, aby se spíše než vojenský výcvik obnovilo odvodní řízení. „Jako to bylo dřív – v osmnácti letech jsme tam šli, museli jsme se svlíknout do trenek, byly tam dvě hodné paní doktorky, které nás prosahaly, koukly se, jestli jsme muž nebo žena, a pak nám napsaly, že máme akné na zádech, jinak jsme zdraví, a dostali jsme napsáno, že jsme odvedeni. Něco takového by se mělo vrátit zpátky, protože situace ve světě tomu výrazným způsobem nahrává,“ uvedl s tím, že armáda je na to připravená.

„Třeba zjistíme, že je jen 50 procent lidí bojeschopných. Ale to nevadí, aspoň budeme vědět, na čem jsme. A stejně nikdy nebudeme mobilizovat všechny,“ dodal.

Tagy:

Hlavní zprávy

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce
Rusko

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce

Zatímco dopady západních sankcí jsou často zpochybňovány, o důsledcích vyhlášené mobilizace nemá ruský ekonom Vladislav Inozemcev pochyby. Ekonomika kvůli rozhodnutí Vladimira Putina přijde podle experta o tři až čtyři miliony zaměstnanců. Devastující budou následky mobilizace především v chudších oblastech, protože peníze původně směřované do investic odkloní vláda na frontu. Do zimy by se tak mohla ruská ekonomika podle Inozemceva zcela zhroutit.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
18:24

Americký generál ve výslužbě: Ukrajinská armáda by mohla na Krym vstoupit do poloviny roku 2023

17:57

Británie nikdy neuzná pokusy Moskvy o anexi Ruskem okupovaných částí Ukrajiny

17:28

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce

17:03

Německo nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování na Ukrajině

Ukrajinci stahují smyčku okolo dalšího důležitého města. Rusům hrozí smrtící obklíčení

Ukrajinské síly posilují své pozice u Lymanu v Doněcké oblasti, v okolí města pokračují prudké boje. Ve zprávě k situaci na bojišti to ve středu uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Podle britské vojenské rozvědky ukrajinské jednotky pomalu postupují nejméně na dvou osách východně od řek Oskil a Siverskyj (Severní) Doněc v Charkovské oblasti, zatímco Rusko na východě Ukrajiny posiluje obranu.

Živě
ON-LINE: Další úspěch Ukrajinců na jihu. Zlikvidovali desítky Rusů a sestřelili stíhačku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně promluvil k Radě bezpečnosti OSN. Ruská referenda na Ukrajině pak označil za frašku. Po vyhlášení částečné mobilizace z Ruska uprchlo již více než 260 tisíc mužů, další se v zemi snaží odvod na frontu bojkotovat. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv mezitím uvedl, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. Ukrajinské jednotky oznámily další úspěch na jihu země. Zabili 58 ruských vojáků, zničili jejich tank, sedm vojenských vozidel a sestřelili ruskou stíhačku.

Italové splnili přání Orbánovi, Kreml cítí šanci. Zablokuje Meloniová ruské sankce?

Od mezinárodně uznávaného a mezi Italy nezvykle populárního premiéra Maria Draghiho ke zřejmě nejpravicovější premiérce od dob fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Zatímco Evropská unie vzhlíží k novému kabinetu v Itálii s obavami, protože bude euroskeptický, ruce si mne maďarský premiér Viktor Orbán. Ten v pravděpodobné premiérce Giorgii Meloniové vidí spojence proti pokračování ruských sankcí. Svou šanci vycítil i Kreml, který okamžitě nahodil „udičku“ směr Řím.

Reprezentační kouč Šilhavý má důvěru šéfa českého fotbalu. A co vaši? Hlasujte v anketě

Reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý má i po sestupu do divize B Ligy národů důvěru předsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Petra Fouska, který věří, že si Češi brzy vybojují zpět účast v elitní skupině. Potěšilo ho, že národní tým ve společnosti tří účastníků mistrovství světa ukázal konkurenceschopnost, vyloženě ho zklamal pouze domácí sobotní debakl 0:4 s Portugalskem.

PŘEHLEDNĚ: V kanceláři 18 °C, u pokladny o dva méně. Jakou teplotu můžete mít v práci vy?

Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli energetické krizi už v srpnu navrhlo také zvláštní vyhlášku, podle které by se v případě výpadku dodávek plynu snížila teplota vytápění veřejných prostor. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.

Tvrdá slova slovenského premiéra k hraničním kontrolám: Česko selhalo, takto se to nedělá

Aktualizováno

Slovenský premiér Eduard Heger ve středu kritizoval Českou republiku za její rozhodnutí obnovit v souvislosti s rostoucí migrací hraniční kontroly se Slovenskem. Naznačil, že problém je v zajištění ochrany vnějších hranic schengenského prostoru volného pohybu osob v Maďarsku. Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec chce jednat se sousedními zeměmi; pro případ nedohody na opatřeních Slovensko podle něj zavede kontroly na hranicích s Maďarskem. Český ministr vnitra Vít Rakušan krok Česka hájí s tím, že situace na hranicích se Slovenskem začala být v posledních dnech neúnosná.

Vůdci okupovaných oblastí: Drahý Vladimire, připojte nás. Podnikneme kroky, sdělil Kreml

Aktualizováno

Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom ve středu agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. Vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin ve středu za tímto účelem odjel do Moskvy. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které uspokojí aspirace čtyř okupovaných regionů stát se součástí Ruska.

Domácí zpravodajství

Agrofert s žalobou na europarlament pohořel. Dokumenty o Babišově střetu zájmů nezíská

Tribunál Evropské unie ve středu zamítl žalobu holdingu Agrofert na Evropský parlament (EP). Firma se žalobou chtěla domoci přístupu k dokumentům, které se týkají rezoluce o střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert požadoval poskytnutí závěrečné auditní zprávy Evropské komise (EK) a dopisu, který kvůli střetu zájmů poslala Babišovi. Soud dospěl k závěru, že EP řádně odůvodnil utajení dopisu a že část zprávy už zveřejnila samotná komise.

Drtivá prohra i konec v politice. Čeho se Babiš bojí a proč na Hrad možná kandidovat nebude?

Bojí se drtivé prohry, která by znamenala konec v politice, svou roli hraje i probíhající soud, věk nebo vidina premiérského křesla. Češi už několik měsíců spekulují o tom, zda poslanec, bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš bude v lednových volbách kandidovat na prezidenta. Poslední dobou totiž přibývá hlasů, podle nichž se do boje o Hrad nakonec nezapojí. Proč by se tak mohl rozhodnout?

Elitní bankéř s prsty v programu PirSTAN. Kdo je kritizovaný ministr průmyslu Síkela?

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se stal jednou z nejvýraznějších tváří vlády Petra Fialy (ODS). A to nejen kvůli ostrým výrokům na adresu politických oponentů či zpochybňovaným komunikačním schopnostem, ale i sílící kritice z řad opozice a kolegů. Kdo je muž, který připravil úsporný tarif a podílel se na zastropování cen elektřiny a plynu?