PŘEHLEDNĚ: Putin v Rusku vyhlásil mobilizaci. Kdy by museli jít bránit Česko civilisté?

Prezident Vladimir Putin vyhlásil v Rusku částečnou mobilizaci, do války tak musejí lidé, kteří v minulosti působili v armádě. V jakém případě by podobný osud potkal české civilisty? Kdo by byl do boje povolán jako první? Přinášíme přehledně, jak v Česku funguje mobilizace a branný zákon.

Branná povinnost

Brannou povinnost mají v Česku všichni muži i ženy ve věku 18 až 60 let. A to na základě branného zákona. Tito lidé mohou být mobilizováni, a tedy musí plnit úkoly ozbrojených sil. Zejména se jedná o povinnost podrobit se odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou vojenskou službu. Když se tak stane, tito „obyčejní lidé“ jsou nazýváni „vojáky v záloze“. Ještě před tím je ale čeká výcvik.

Mobilizace

Mobilizace, a tedy povolání lidí, kteří mají brannou povinnost, v Česku může být zahájena za stavu ohrožení státu nebo při válečném stavu. Tyto stavy může vyhlásit pouze Parlament, a to v případě souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců (tedy alespoň 101) i všech senátorů (tedy 41).

Nařízení mobilizace je svěřeno do působnosti prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil, a to na návrh vlády. Vyhlášení mobilizace a podrobnosti mobilizace se zveřejňují mobilizační vyhláškou.

Když je vyhlášen stav ohrožení státu, mobilizace může být částečná. Platila by tedy jen pro část vojáků v záloze (tedy obyčejných lidí ve věku 18 až 60 let) nebo na část Česka. Tento stav je vyhlášen, pokud je ohrožena svrchovanost státu, jeho územní celistvost nebo jeho demokratické základy.

Pokud je vyhlášen válečný stav, mobilizace se vztahuje na všechny vojáky v záloze. Válečný stav by byl vyhlášen, pokud by byla Česká republika napadena nebo plnila své závazky o společné obraně.

Kdy se obyčejný člověk stane vojákem v záloze?

Muži i ženy ve věku 18 až 60 let před tím, než by začali plnit povinnosti ozbrojených sil v případě mobilizace, musí projít přípravou. Ta se provádí formou vojenského cvičení.

„Pokud bude občan odveden, nejprve projde přípravou či výcvikem podle svého budoucího zařazení. Potom bude zařazen k vojenskému útvaru nebo vojenskému zařízení pro plnění konkrétních úkolů. Všude, kde to bude potřeba, bude předcházet potřebný výcvik. Armáda pro tyto situace a stavy udržuje dostatečné zásoby výstroje, výzbroje, munice a dalšího vybavení,“ vysvětlil CNN Prima NEWS jeden ze zástupců tiskového oddělení ministerstva obrany Petr Sýkora.

K výkonu cvičení nebo do služby vojáka v záloze povolává krajské vojenské velitelství. A to povolávacím rozkazem nebo na základě mobilizační vyhlášky. Když se tak stane a muž či žena výcvikem projde, stává se vojákem v záloze.

Kdo by kdy šel do boje, kdyby se Česko ocitlo ve válce?

Kdyby se Česko ocitlo ve stavu ohrožení státu nebo ve válečném stavu, nejdřív by do boje byli povoláni vojáci z povolání. Potom by se povolali vojáci v aktivní záloze, což jsou například vysloužilí vojáci nebo ti, kteří pravidelně prochází dobrovolným vojenským cvičením. Poté by přišla řada na „obyčejné lidi“, kteří jsou ve věku 18 až 60 let podle branného zákona, tedy na vojáky v záloze.

Tito vojáci v záloze doplňují ozbrojené síly podle jejich potřeb. Mohou být tedy aktivováni podle věku nebo například podle povolání. „Kdo by byl povolán, závisí na konkrétních potřebách ozbrojených sil v konkrétní krizové situaci. Jinými slovy, nejde o to, kdo by byl povolán první či poslední, ale o to, kdo a pro jakou činnost bude v dané situaci nejvíce potřeba, o jakou profesi se bude jednat. Například u zdravotnictví by byli povoláni muži i ženy. Pak se například může jednat o řidiče z povolání či vybrané specialisty napříč všemi obory,“ vysvětlil CNN Prima NEWS Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.

„Věkové ročníky jsou podle situace z hlediska strategických postupů. Plánovači vědí, kolik bude potřeba vojáků, kolik lidí bude potřeba k obsluze techniky a podobně. Česko i jiné země disponují mobilizačními zásobami. Naši vojáci disponují technikou, kterou mají na vojenských útvarech, a v případě mobilizace se začne používat i mobilizační technika, která je ve skladech,“ dodal pro CNN Prima NEWS bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

Česká republika má konkrétní mobilizační plán, kde je aktivace vojáků přesně popsána. Tyto informace ale nejsou veřejné.

Bral by se ohled na muže, kteří prošli povinnou vojnou?

Podle ministerstva obrany se na muže, kteří prošli povinnou vojnou, pohlíží stejně jako na ostatní, kteří mají brannou povinnost. Metnar ale upozornil, že by se na povinnou vojnu mohl brát ohled, pokud by muži měli specializaci, která by zrovna byla potřebná. „Například specializace z hlediska průzkumů, letectví, zpravodajství, zdravotníci, chemické a podobně,“ vysvětlil.

Ostatní by podle něj ale znovu museli projít výcvikem. „Protože jsou dovednosti, které si musíte udržovat. To se týče návyku, taktiky i střelby. Pokud si to stále neudržujete, dovednosti ztrácíte,“ zdůraznil.

Co znamená „odvod“?

Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu se provádí odvodní řízení občanů, kteří mají brannou povinnost. Účelem odvodního řízení je rozhodnout o schopnosti nebo neschopnosti konkrétního občana vykonávat mimořádnou vojenskou službu. Odvodní řízení si lze představit jako všeobecnou kontrolu člověka, aby stát věděl, kolik lidí schopných pro vojenskou službu má.

Při odvodním řízení člověk vyplňuje podrobné informace o sobě i o svém zdravotním stavu a podstoupí i lékařskou prohlídku. O jeho schopnosti vykonávat vojenskou službu rozhoduje odvodní komise.

Kdo se podrobí odvodnímu řízení, určuje vláda. A to podle ročníků narození nebo podle odborné kvalifikace lidí, kteří jsou zrovna potřeba. „Protože potřeby ozbrojených sil mohou být rozdílné podle konkrétní situace, která se navíc může v čase měnit, budou občané povoláváni k odvodnímu řízení podle konkrétních potřeb ozbrojených sil – podle ročníku narození, nebo jejich odborné kvalifikace. Může se jednat například o zdravotníky, řidiče z povolání, vybrané specialisty napříč všemi obory a podobně,“ vysvětlil Sýkora.

Vláda určí i termín zahájení odvodního řízení. Lidi k odvodnímu řízení pak povolá krajské vojenské velitelství.

Kdo má výjimku a kdo nemusí vykonávat mimořádnou službu?

K výkonu mimořádné služby se nepovolávají poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.

Výjimku mají také příslušníci bezpečnostního sboru po dobu trvání služebního poměru i zaměstnanci České republiky zařazení k výkonu práce v bezpečnostním sboru.

K odvodnímu řízení a do mimořádné služby se nepovolává ani těhotná žena. Žena nebo muž pečující o dítě do 3 let smí být povoláni k odvodnímu řízení jen se svým souhlasem, do mimořádné služby ale nenastupují. Stejně tak žena nebo muž pečující o dítě do 8 let. Ti jsou ale povoláni k odvodnímu řízení. Stejná pravidla platí i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.

Mimořádná služba

Když je člověk mobilizovaný za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, projde odvodním řízením, a pak začne vykonávat mimořádnou službu.

Podmínkou výkonu mimořádné vojenské služby je především aktuální zdravotní stav a odpovídající kvalifikace.

Pokud je žena, tedy vojákyně v záloze, těhotná, z výkonu mimořádné služby je propuštěna do pěti pracovních dnů po dni, kdy oznámí a doloží své těhotenství.

Mimořádná služba končí nejpozději do tří měsíců po zrušení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího výkonu propouštějí buď jednotlivě nebo hromadně. Před propuštěním z výkonu mimořádné služby se voják musí podrobit lékařské prohlídce vojenským lékařem.

Může člověk odmítnout vykonávat mimořádnou službu?

Ano, každý občan může odmítnout vykonávat mimořádnou vojenskou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání, a to do 15 dnů od vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V takovém případě mu branná povinnost zanikne a bude ze zákona podléhat pracovní povinnosti. Také se bere ohled na jeho zdravotní stav.

Cestování do zahraničí

Během stavu ohrožení státu nebo válečného stavu musí mít lidé, kteří mají brannou povinnost, k cestování do zahraničí souhlas. Když člověk ještě nevykonává mimořádnou službu, souhlas mu může dát příslušné krajské vojenské velitelství. Vojákovi v mimořádné službě tento souhlas vydává ministerstvo obrany.

Kdy branná povinnost zaniká?

Branná povinnost zaniká, pokud je člověk neschopný vykonávat vojenskou činnou službu nebo pokud má soudem omezenou svéprávnost. A také dnem, kdy dosáhl věku 60 let.

Demobilizace

Moment, kdy jsou vojáci propuštěni z výkonu mimořádné služby, se nazývá demobilizace. I tu nařizuje prezident na návrh vlády. Demobilizace se vyhlašuje po ukončení válečného stavu demobilizačním nařízením.

Kolik máme vojáků, kteří by mohli jít rovnou do boje?

Podle mluvčího ministerstva obrany má armáda v současné době přibližně 26 tisíc vojáků. Cílovým počtem je 30 tisíc do roku 2025. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) je ale v současné době připraveno k boji přibližně 18 tisíc vojáků. Ostatní jsou například úředníci, vojáci vojenské policie, vojenského zpravodajství a podobně.

Kolik má Česko vojáků v aktivní záloze?

V aktivní záloze ozbrojených sil ČR podle ministerstva obrany v současné době slouží 3600 vojáků. Ti by byli aktivováni hned po vojácích z povolání. Jde o lidi, kteří se pravidelně účastní vojenského výcviku.

Mohou se lidé k branné povinnosti přihlásit dobrovolně?

Ano, a to i mimo uvedené krizové stavy, tedy v době míru. K tomu slouží právě výše zmiňovaná aktivní záloha. Kromě toho se mohou Češi přihlásit na dobrovolná vojenská cvičení. Ta trvají šest týdnů a jsou zaměřena na základní vojenský výcvik.

Tagy:

Hlavní zprávy

Další úspěch Ukrajinců. Na několika místech v Chersonské oblasti prorazili ruské linie
Ukrajina

Další úspěch Ukrajinců. Na několika místech v Chersonské oblasti prorazili ruské linie

Ukrajinské ozbrojené síly dosáhly určitých průlomů v Chersonské oblasti a ovládly některé obce. Podle agentury Reuters to v ruské televizi řekl Moskvou dosazený představitel tohoto ukrajinského regionu Volodymyr Saldo. Chersonská oblast je jedním ze čtyř regionů, který z části okupují ruské invazní síly a jejichž anexi ruský prezident Vladimir Putin ohlásil minulý týden. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném videoprojevu řekl, že ozbrojené síly jeho země nezaznamenávají úspěch pouze v okolí Lymanu na východě, ale naznačil pokrok také na jihu. Ukrajinská armáda se k nově hlášeným informacím z regionu dosud nevyjádřila.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
12:18

Polsko si předvolalo ruského velvyslance kvůli anexi ukrajinských oblastí

11:45

Češi se složili na nákup tanku pro Ukrajinu

11:18

Petraeus: USA a spojenci by reagovali na ruský jaderný útok na Ukrajině

10:51

Polovina obyvatel Chabarovského kraje byla mobilizována omylem, uvedl gubernátor

Živě
ON-LINE: Ukrajinci odhalili plány. Dobytí Krymu je nevyhnutelné, říká Zelenského člověk

Ruský ústavní soud dal v neděli zelenou připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku. V pondělí mají anexi Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti schvalovat poslanci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil kompletní ovládnutí klíčového města Lyman. Unijní lídři budou v pátek v Praze jednat o další podpoře Ukrajině a také o energiích. Británie pořídí dvě specializované lodi na ochranu infrastruktury na dně moří, jako jsou plynovody či kabely.

Žižka mezi loupežníky. V českém lese přepadávali hrdlořezové, mstitelé i grázl s velkým G

O Janu Žižkovi se běžně traduje, že byl před husitskými válkami lapkou. Není to ale úplně pravda, byť svého času skutečně patřil k obávané tlupě Matěje Vůdce. Proč nelze hrdinu současného hitu českých kin nazývat loupežníkem? A kdo z jeho krajanů naopak bezesporu patřil k nejstrašlivějším hrdlořezům? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje historik a etnolog Adam Votruba, který o loupežnictví ve střední Evropě napsal knihu.

Řidič, který v Bratislavě zabil čtyři lidi, byl opilý. Nevyvázne s podmínkou, zuří politici

Řidič, který v Bratislavě vjel na zastávku městské hromadné dopravy a zabil čtyři lidi, byl opilý, měl 1,6 promile, řekl slovenský policejní prezident Štefan Hamran. Další tři osoby jsou podle jeho informací hospitalizovány s kritickými zraněními. Tragédie otřásla i vysoce postavenými představiteli státu. Šéf slovenského parlamentu Boris Kollár prohlásil, že řidič nevyvázne jen s podmínkou.

Šokující zpovědi Rusů prchajících před mobilizací: Pokud si musím zlomit ruku, udělám to

Mužům v Rusku jsou doručovány povolávací rozkazy na frontu. Někteří občané se rozloučili s rodinami a zamířili bojovat na Ukrajinu. Jiní se naopak snaží ze země uprchnout a vyhnout se tak bojům. Osmadvacetiletému Kirillovi se podařilo utéct do Kazachstánu. Pětadvacetiletý Konstantin žije v Moskvě a domnívá se, že už se z Ruska nedostane. Klidně si zlomím ruku, abych se vyhnul mobilizaci, prohlásil Konstantin.

Je za diktátorů líp? Studie ukazuje, jak tyrani lidem lžou o jejich životní úrovni

Zlatí komunisti, za nich měli všichni práci a mohli si dovolit byt. Takto nostalgicky někdy Češi hodnotí éru před listopadem 1989. Nemusí jít nutně o ztrátu paměti v tom, jak nízkou životní úroveň státy někdejšího sovětského bloku měly. Totalitní režimy totiž o ekonomické prosperitě jimi ovládaných zemí lžou. A tím víc, čím utuženější zřízení tyto země mají.

Domácí zpravodajství

Covid v Česku sílí, za týden zemřelo 66 lidí, přibývá hospitalizovaných ve vážném stavu

Testy v Česku v neděli potvrdily 353 případů koronaviru, o čtvrtinu víc než před týdnem. Podezření na opakovanou nákazu bylo 102 proti 98 o týden dřív. Testovaných přitom v mezitýdenním srovnání ubylo. Stejným tempem jako nakažených přibylo hospitalizovaných s covidem-19 na 1 310, ve vážném stavu je 41 z nich. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Zvolení Zwyrtek Hamplové? STAN předvedl naprostý amatérismus a nedospělost, říká expert

Jana Zwyrtek Hamplová (BEZPP za NEZ) je bezesporu jedním z největších překvapení letošních senátních voleb. V konkurenci obhajující senátorky Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) a Lucie Pluhařové (ANO) se jí podařilo postoupit do druhého kola, kde těsně zvítězila. Podle komentátora Petrose Michopulose to ale není pouze její zásluha. Na volebním výsledku se podepsala špatná taktika vládních stran, zejména hnutí STAN.