Dalším cílem Putinových expanzivních choutek prý může být Moldavsko. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ruský prezident Vladimir Putin plánuje po Ukrajině napadnout i Moldavsko. V nedávném rozhovoru pro TVR Moldova to řekl Alexandru Musteata, ředitel tamní zpravodajské a bezpečnostní služby. Podle jeho informací k tomu může dojít už v lednu, a to bez ohledu na dosavadní ruské neúspěchy při speciální vojenské operaci proti Kyjevu.
Tažení proti Ukrajině sice neprobíhá ani zdaleka tak bezproblémově, jak si Vladimir Putin vysnil, kremelský vládce má přesto údajně políčeno na invazi do další země. Tvrdí to alespoň Alexandru Musteata, ředitel moldavské zpravodajské služby.
Válka na Ukrajině
Právě jeho vlast je prý nyní na řadě.
„Otázkou není, zda Rusko podnikne ofenzivu na území Moldavska, ale spíš kdy k tomu dojde,“ prohlásil Musteata v nedávném rozhovoru pro TVR Moldova. „Může to být na začátku roku, v lednu, únoru, nebo v březnu, dubnu. Je to reálné a velmi vysoké riziko.“
Chmurnému scénáři nahrávají některé okolnosti.
Moldavsko je jednou z nejchudších zemí Evropy. Jeho meziroční inflace se pohybuje nad třiceti procenty, až 40 procent obyvatelstva má podle listu The Guardian problémy se zaplacením základních životních potřeb. Jeden z pohrobků Sovětského svazu se navíc v průběhu času stal zcela závislým na plynu ruské společnosti Gazprom. Elektřinu odebírá z Podněstří, které ovládají proruští separatisté.
Další na řadě jste vy, jako kdyby Moldavsku naznačoval Vladimir Putin. Zdroj: Getty Images
Takzvaná Podněsterská moldavská republika vznikla v roce 1991, uznaly ji jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie. Právě odsud prý může přijít případný útok – žije zde zhruba 220 tisíc rusky mluvících lidí, Putin tu navíc má několik set vojáků, kteří oficiálně hlídají sklady s armádním materiálem.
„Rusové při napadení naší země mohou této munice využít,“ potvrdil Musteata.
Už v listopadu psal americký list Washington Post o tom, že Rusové plánují v Moldavsku vyvolat státní převrat. Cílem bylo svrhnout proevropskou a prozápadní prezidentku Maiu Sanduovou, místo ní dosadit oligarchu a prorusky orientovaného politika Ilana Šora.
Přestože Šorově hnutí pomáhá i skupina moskevských poradců, k velké politické změně dosud v čtyřmilionovém státě nedošlo.
„Za svou svobodu jsme připraveni zaplatit i vysokou cenu,“ vzkázala Sanduová bojovně do Moskvy.
Těžko teď odhadovat, jaký osud čeká na její malou zemi. Podle armádních expertů by se Rusům neubránila, vlastně by ji pravděpodobně obsadili do několika hodin.
Moldavský opoziční předák orientovaný na Moskvu Ilan Šor. Zdroj: profimedia.cz
Na jedné straně je otázka, zda by k tomu po vysilujících a nepříliš úspěšných bojích na Ukrajině našli dostatek sil. Na druhé však stojí neustávající silácká prohlášení ruských politiků, kteří hřímají, že Moldavsko stejně jako Ukrajina patří k Rusku.
Naposledy se v tomto duchu vyjádřil ruský náměstek ministra zahraničních věcí Michail Galuzin, který na Štědrý den řekl: „Moldavsku je třeba připomenout smutnou zkušenost Ukrajiny. Radím mu, ať nekupuje žádné zbraně od NATO, jinak jej to přibližuje katastrofě.“
