Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Souboj kontinentů i bizarní spojení. Kdo se utká o pořádání MS ve fotbale 2030?


Fotbalové mistrovství světa oslaví v roce 2030 sto let od svého prvního turnaje. Kdo bude nakonec šampionát pořádat, zatím není jasné. Kandidaturu podaly nebo zvažují země ze všech kontinentů. Co už o MS ve fotbale 2030 víme a jakým systémem by se mělo hrát?

Termín MS ve fotbale 2030

Jelikož není zatím ani jasné, kde se turnaj odehraje, na určení přesného termínu je ještě brzy. Vše ale nasvědčuje tomu, že by se měl datovat do letních měsíců, jak tomu bylo až do roku 2022 zvykem. Výjimku dostal kvůli vysokým letním teplotám Katar, kde se světová špička sejde v listopadu a prosinci 2022.

Herní systém

Turnaj, který se koná pravidelně jednou za čtyři roky, by se měl podruhé v historii uskutečnit za účasti 48 reprezentací. O kolik míst se bude bojovat v kontinentálních kvalifikacích a následně mezikontinentálních barážích, se rozhodne po udělení pořadatelství.

Šampionát se 48 účastníky bude rozdělen do 16 skupin po třech. Dva nejlepší celky z každé skupiny postoupí do dvaatřicetičlenné vyřazovací fáze. Turnaj by měl i nadále trvat 32 dnů, finalisty tak čeká celkem sedm utkání. FIFA momentálně sdružuje 211 členských zemí, takže po rozšíření počtu účastníků se závěrečného turnaje zúčastní každá čtvrtá až pátá. Stejně tak tomu bude v roce 2026 na mistrovství v Severní Americe. Za tohoto systému bude odehráno celkem 80 zápasů.

Jubilejní šampionát

Světový šampionát v roce 2030 oslaví sto let konání této vrcholné akce pod hlavičkou Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA). V roce 1930 hostila první ročník Uruguay, titul získali domácí po finálovém triumfu nad Argentinou. Bronz si odvezli neúspěšní semifinalisté USA a Jugoslávie.

Kdo kandiduje na pořádání mistrovství?

Vše nasvědčuje tomu, že se turnaj uskuteční ve více než jedné zemi. To otevírá více možností na různá spojení a zájemců je tedy požehnaně. Navíc po udělení pořadatelství Kataru nejde o žádné nabídce předem říci, že je bez šance. Kam se nejlepší fotbalisté podívají, se rozhodne v roce 2024.

Portugalsko a Španělsko

Žhavým kandidátem na pořádání MS 2030 je spojení dvou jihoevropských fotbalových velmocí – Portugalska a Španělska. „Není moc věcí, které by mohly vyvolat více naděje a očekávání, než možnost pořádat mistrovství světa. Těžko bychom si mohli představit lepšího společníka než Portugalsko,“ uvedl prezident španělské federace RFEF Luis Rubiales.

Obě země už kandidaturu potvrdily a čekají na finální verdikt. Španělsko už hostilo mistrovství světa v roce 1982. Společně s Portugalskem se neúspěšně ucházelo o MS 2018, které nakonec pořádalo Rusko. V menší ze dvou pyrenejských zemí se konalo mistrovství Evropy 2004.

Argentina, Chile, Paraguay a Uruguay

Návrat ke kořenům? Čtyři jihoamerické státy už rovněž podaly oficiální kandidaturu. Zástupci Argentiny, Chile, Paraguaye a Uruguaye chtějí, aby se šampionát vrátil po sto letech tam, kde se konal vůbec poprvé. „Jsme na tomto symbolickém místě, kde začala historie fotbalového šampionátu,“ poznamenal při ohlašování společné kandidatury Alejandro Dominguez, prezident Jihoamerické fotbalové federace (CONMEBOL).

Slavnostní akt se na začátku srpna 2022 konal na stadionu Centenario v Montevideu, kde se v roce 1930 hrálo první finále MS. Kandidatura nese slogan „Juntos 2030“ („Společně 2030“). „Není to projekt jedné vlády, ale sen celého kontinentu. Budou další mistrovství světa, ale 100 let se bude slavit jen jednou,“ dodal Dominguez.

Vrátit se alespoň částečně zpět na místo, kde vše začalo, se zdá jako ideální scénář. Ale v roce 2026 se bude MS konat v USA, Kanadě a Mexiku. I když jde o severní Ameriku, politika FIFA rozložit šampionáty střídavě po celém světě by mohla hrát roli. MS v roce 2014 navíc hostila Brazílie.

Uruguay pořádala MS jen v jeho začátku, Argentina pak uspořádala turnaj v roce 1978 a Chile v roce 1962. Pro Paraguay by šlo o premiéru.

Bulharsko, Rumunsko, Řecko a Srbsko

Dne 2. listopadu 2018 potvrdili vedoucí představitelé Bulharska, Řecka, Rumunska a Srbska svůj záměr utkat se o pořádání turnaje. 25. února 2019 bylo oficiálně potvrzeno, že zmíněné země podají společnou kandidaturu na pořádání nejen šampionátu 2030, ale také EURO 2028. Ministři pak podepsali 10. dubna memorandum.

„Myslím, že stojí za to diskutovat o návrhu řeckého premiéra Alexise Tsiprase,“ řekl na společné tiskové konferenci po summitu čtyř zemí bulharský premiér Bojko Borisov. „Stejně jako Bulharsko s Itálií hostily světový šampionát ve volejbale, čtyři země se mohou ucházet o světový šampionát ve fotbale,“ podotkl. Ani jeden z těchto států se ještě nikdy hostitelství neujal. Zmíněné tři nabídky jsou zatím jediné potvrzené.

Saudská Arábie a Itálie, co Maroko?

Na stole jsou ale dokonce mezikontinentální návrhy. Hodně se angažuje Saúdská Arábie. Jendou z možností je, aby se Saúdové spojili s Egyptem a Marokem a učinili tak nabídku, která by teoreticky sjednotila africkou a asijskou fotbalovou konfederaci. I když návrh dává geograficky smysl, Egypt a Maroko by potřebovaly obrovské zlepšení infrastruktury. Existují také obavy z komerčního úspěchu turnaje, dopadu na ekonomiky zemí a bezpečnostních problémů.

A pak je zde možnost, která se může kdekomu zdát nereálná. Podle webu The Athletic se hovoří o tom, že se Saúdská Arábie snaží přemluvit ke společnému podniku Itálii. Ano, dvě hostitelské země jednoho turnaje by dělilo přibližně 3 600 kilometrů.

Ještě před dvěma dekádami něco nepředstavitelného. Jenže vzpomeňme na odložené EURO 2020. Londýn, kde se hrály semifinále a finále, dělí od ázerbajdžánského Baku, kde nastoupila například česká reprezentace do čtvrtfinálového klání s Dánskem, 3 900 kilometrů. Na MS 2026 je zase vzdálenost mezi nejsevernějším hostitelským městem Edmontonem a nejjižnějším Mexiko City téměř čtyři tisíce kilometrů.

Italové navíc už dříve ohlásili, že by rádi něco uspořádali. Prezident tamní federace Gabriele Gravina nedlouho po triumfu na EURO 2020 řekl: „Vyhodnotíme si, jestli se budeme ucházet o mistrovství Evropy 2028, nebo MS 2030, kdy světový šampionát oslaví sto let.“ Ze hry není ani spolupráce se zmíněným Marokem, které má ambice stát se druhým africkým hostitelem MS po Jihoafrické republice z roku 2010.

Saúdská Arábie ani Maroko ještě MS nehostily, Itálie ale dokonce dvakrát v letech 1934 a 1990. Z prvního zmíněného turnaje po výhře ve finále nad Československem vybojovala zlato.

Izrael, SAE a Bahrajn

V říjnu 2021 vydali prezident FIFA Gianni Infantino a izraelský premiér Naftali Bennett prohlášení, ve kterém oznámili, že právě Izrael zkoumá potenciální společnou nabídku se Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Bahrajnem. Ani jeden z nich nikdy předtím nepořádal mistrovství světa. Izrael i SAE však hostily ročníky Asijského poháru – Izrael v roce 1964 a SAE v letech 1996 a 2019.

Další spekulace

  • Čeká se také, že se do boje přihlásí dvojice Austrálie a Nový Zéland. Pro Austrálii navíc existuje také varianta s Indonésií.
  • Ve hře je rovněž Jižní Korea, která MS hostila s Japonskem v roce 2022. Stejné spojení se nabízí i tentokrát, dále pak se Severní Koreou nebo Čínou, nebo dokonce se všemi třemi. Zejména v případě Severní Koreje však existuje velký vykřičník v podobě dodržování lidských práv.
  • Šampionát by se také mohl stěhovat opět do Afriky, mluví se o Alžírsku, Kamerunu, Egyptě nebo Tunisku. Nejspíše opět v různých kombinacích.
  • Jižní Amerika pak nejspíše nabídne ještě jednu variantu – Kolumbii, Ekvádor a Peru.

Jak to dopadlo s Velkou Británií a Irskem?

O pořádání výročního turnaje uvažovaly také čtyři britské fotbalové asociace dohromady s Irskem. Jenže fotbalové asociace Anglie, Walesu, Severního Irska, Skotska a Irska následně oficiálně potvrdily přihlášku na společné pořadatelství fotbalového mistrovství Evropy v roce 2028. Kandidaturu na MS následně stáhly.

Výsledky posledních MS ve fotbale

Rok Místo konání Zlato Stříbro Bronz Výsledek Česka/Československa
1982 Španělsko Itálie Německo Polsko Nepostup ze skupiny
1986 Mexiko Argentina Německo Francie Bez účasti
1990 Itálie Německo Argentina Itálie Čtvrtfinále
1994 USA Brazílie Itálie Švédsko Bez účasti
1998 Francie Francie Brazílie Chorvatsko Bez účasti
2002 Jižní Korea a Japonsko Brazílie Německo Turecko Bez účasti
2006 Německo Itálie Francie Německo Nepostup ze skupiny
2010 JAR Španělsko Nizozemsko Německo Bez účasti
2014 Brazílie Německo Argentina Nizozemsko Bez účasti
2018 Rusko Francie Chorvatsko Belgie Bez účasti