„Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ S takovými slovy zaútočil expremiér Andrej Babiš (ANO) na svého prezidentského protikandidáta Petra Pavla. Bývalý premiér tím odkazoval na to, že Pavel dříve působil jako vysoký představitel české armády i NATO. Za kontroverzní předvolební billboard okamžitě schytal kritiku nejen od svých odpůrců, ale také ústavních právníků. Například podle Jana Kysely prezident ani nedisponuje legislativními možnostmi, jak „zatáhnout Česko do války“.
Billboardy do horké fáze předvolební kampaně se objevily už v pondělí na několika místech po celé České republice. Proti Babišovým slovům se ohradila mimo jiné ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Slova o vojácích budete brát špatně zpátky. Jako ministryně obrany vás prosím, nepoužívejte je v kampani,“ napsala šéfka resortu. Expremiér a finalista prezidentských voleb slíbil, že billboardy v reakci na kritiku upraví.
Podstata sdělení ale zůstane stejná – Babiš již během sobotní tiskové konference po sečtení hlasů přirovnal Pavla k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. V dalších výrocích se ho snaží vykreslit jako osobu, která může zemi zatáhnout do konfliktu. Podle ústavního právníka Jana Kysely ale prezident nic takového udělat nemůže.
„Na okraj aktuální ‚debaty‘ o prezidentovi ‚mírovém‘ a ‚válkychtivém‘: Český ústavní pořádek vůbec neobsahuje institut vyhlášení války, takže prezident republiky nás do ní nemůže zatáhnout,“ uvedl právník v prvním ze sedmi bodů, ve kterých reagoval na Babišovy billboardy.
Na okraj aktuální "debaty" o prezidentovi "mírovém" a "válkychtivém": 1. Český ústavní pořádek vůbec neobsahuje...
Posted by Jan Kysela on Sunday, January 15, 2023
„Ústava zakotvuje válečný stav pro případ našeho napadení nebo plnění spojeneckých závazků. O válečném stavu však rozhodují obě komory Parlamentu absolutní většinou hlasů (101 poslanců a 41 senátorů). Prezident republiky v tomto rozhodování žádnou roli nemá,“ pokračoval v druhém bodě svého příspěvku na sociálních sítích.
Evropské volby
Ve třetím odstavci upozornit, že Ústava sice upravuje možnost vysílat české ozbrojené síly do zahraničí, případně i přijímat cizí armádu na našem území. Rozhodovací kompetence jsou ovšem opět v gesci poslanců a senátorů. V některých konkrétních případech může dát zelenou i vláda. Ani v těchto mantinelech prezidentovi nepřísluší žádné rozhodovací pravomoci.
„Prezident republiky sice rozhoduje o mobilizaci, avšak jednak na návrh a se souhlasem vlády, jednak jen za válečného stavu, o němž rozhodl Parlament,“ dodal v pátém bodě Kysela na svém Facebooku.
Dále poznamenal, že velitelem české armády je náčelník generálního štábu, kterého prezident jmenuje i odvolává – ovšem na návrh vlády. V praxi to není hlava státu, kdo řídí české ozbrojené síly, větší vliv má spíše na Hradní stráž. Tu má nicméně v gesci také náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
V šestém bodě Kysela podotkl, že celkový objem financí a budování i provoz armády určuje zákon o státním rozpočtu. Prezident jej může maximálně vetovat. „I to je však neobvyklé vzhledem k výrazným dopadům na činnost vlády a státu vůbec,“ konstatoval ústavní právník.
Ústavní právník Jan Kysela Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Také v posledním bodě Kysela potvrzuje, že prezident nemá žádné kompetence pro to, aby „zatáhl Českou republiku do války, i kdyby si to nakrásně přál“. „Jmenuje a povyšuje generály, schvaluje základní vojenské řády nebo propůjčuje vojenským útvarům prapory. To však nemá žádný vliv na to, je-li mírotvůrce, nebo válečník,“ dodal na závěr Kysela.
Babiš v úterý uvedl, že jeho volební tým plánuje upravit zmíněný billboard. Slovo „voják“, za které schytal obří vlnu kritiky, nahradí slovem „generál“. „Určitě to budeme měnit. To jsme nějak nedomysleli,“ přiznal před novináři. Ani to ovšem nemění nic na skutečnosti, že prezident nemá žádné nástroje k vyhlášení války.
