Exprezident Václav Klaus vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby se v případě ukrajinsko-ruského konfliktu zasadil o jednání s cílem najít bezpečnostní záruky pro všechny zúčastněné strany. Bývalý prezident dopis publikoval na webu svého institutu. Klaus považuje obavy Ruska za legitimní a riziko vzniku otevřeného válečného konfliktu za reálné.
Klaus Fialovi vyčetl „nepochopitelnou pasivitu“ vůči tomu, co se na Ukrajině odehrává. Situaci vidí jako neudržitelnou a vrcholně nebezpečnou. „Konflikt na Ukrajině je dlouhodobě největší bezpečnostní hrozbou na našem kontinentě. Probíhající vojenská eskalace ohrožuje celou Evropu, včetně České republiky,“ napsal.
Na Ukrajině se podle Klause odehrává velmocenský střet mezi USA s Velkou Británií na jedné straně a Ruska na straně druhé. Bývalý prezident poznamenal, že Ukrajinci o válečný střet na jejich území nestojí. Doplatili by na něj podle exprezidenta hlubokým ekonomickým rozvratem, společenskou destabilizací a totální ztrátou nezávislosti.
„I když Rusko nepochybně sleduje své vlastní zájmy, které nejsou totožné se zájmy dalších účastníků konfliktu, jeho obavy jsou legitimní a je třeba je brát vážně. Bez Ruska a na jeho úkor nelze dnešní konflikt vyřešit,“ dodal bývalý předseda ODS.
V závěru dopisu Fialu za celý institut premiéra vyzval, aby zajistil důstojné vystupování jednotlivých členů vlády a zasadil se o zahájení zodpovědných jednání všech zainteresovaných stran s cílem naplnit minské dohody a vyjednat bezpečnostní záruky pro všechny zúčastněné strany konfliktu.
Česká vláda je na straně Ukrajiny
Fiala svolal kvůli situaci na Ukrajině na pondělní odpoledne mimořádné jednání Bezpečnostní rady státu. O napjatém stavu na hranicích mezi Ukrajinou a Ruskem jednal i krizový štáb ministerstva zahraničí. Premiér už opakovaně vybízel v případě ukrajinsko-ruského konfliktu k diplomatickému řešení. V případě, že by ale k válce skutečně došlo, Česko hodlá podpořit Ukrajinu.
Západ se obává, že se Rusko, které shromáždilo poblíž ukrajinských hranic asi 100 tisíc vojáků i vojenskou techniku, připravuje na invazi. Moskva to ale kategoricky popírá. Z eskalace konfliktu naopak viní Severoatlantickou alianci a Spojené státy.
Od Západu chce záruku, že Ukrajina nevstoupí do NATO, a také stáhnutí vojsk Severoatlantické aliance z Rumunska a Bulharska. To NATO rezolutně odmítá. Ruští vojáci se přitom nepohybují jen na území Ruska, ale i v Bělorusku. Oficiálně má jít o vojenské cvičení.
Česká vláda už na konci ledna rozhodla, že Ukrajině poskytne 4006 kusů dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je Česko v případě nouze připraveno vyslat policisty na Slovensko, jehož hranice by se ocitla pod náporem prchajících lidí.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyrazil na Ukrajinu minulý týden, a to společně se svými protějšky ze Slovenska a Rakouska. V rámci ukrajinsko-ruského konfliktu chtěl touto návštěvou vyjádřit podporu politické nezávislosti Ukrajiny.
