Muzeum koněspřežky
Když se řekne vlak, představíme si většinou koleje a na nich elektrickou lokomotivu s vagony. Milovníci starých časů možná vidí parní mašinu. Věděli jste ale, že dříve, než naši krajinu brázdily železné vlaky, běhali po kolejích živí koně? Historii takové dráhy přibližuje Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích v pobočce Muzea koněspřežky.
Od doby, kdy se mezi Českými Budějovicemi a rakouským Lincem poprvé rozeběhli koně s povozy, uplynulo více než 191 let. Nejstarší železnice na evropské pevnině vznikla kvůli jediné surovině – soli. „To byl hlavní důvod, proč koněspřežka vznikla, teprve potom se na to nabalovala doprava ostatních nákladů a osob,“ vypráví Ivo Hajn, historik a autor expozice.
Drážní strážníci, předchůdci pochůzkářů
Původně se měla sůl dostávat na naše území po vodě, jenže propojení Vltavy s Dunajem bylo nad tehdejší finanční možnosti vlády. Místo toho v roce 1807 vznesl František Josef Gerstner podnět ke stavbě koněspřežky. K její realizaci ale došlo mnohem později. Projektu se ujal jeho syn František Antonín Gerstner. „Koněspřežní železnice vznikaly v té době i ve Francii, bavíme se o roce 1825, kdy se začala železnice stavět,“ pokračuje ve výkladu Ivo Hajn v pořadu Prima Česko.
ČTĚTE TAKÉ: Připomíná procházku rájem: Údolí Peklo nabízí skalní byty i panenskou přírodu
Doprava zboží na 129 kilometrů dlouhé trati začala 1. srpna 1832. Díky rozvoji osobní přepravy byla v roce 1836 trať prodloužena až do Gmundenu. Její začátek v centru jihočeské metropole v České ulici byste dnes přešli bez povšimnutí. Trať pokračovala kolem solního skladu, jehož budova se z větší části nedochovala. Podél ní vznikaly takzvané strážní domky – bylo jich 53, z toho 22 na české straně. Z většiny dnes zbyly jen ruiny.
Strážní domek číslo jedna v Českých Budějovicích slouží od roku 2011 jako expozice věnovaná těmto domkům a životu drážních strážníků. „Drážní strážníci – to je funkce, která vznikla právě se vznikem koněspřežní železnice, z nich se vyvinuli pozdější pochůzkáři,“ vysvětluje Hajn.
Každý strážník spravoval úsek, který měřil přes dva a půl kilometru. „Kontroloval celou trať před průjezdem vlaku, pak ji zase upravoval po průjezdu. Musel posbírat kobylince, upravit pěšunk (cestu, pozn. red.),“ vypráví kurátor výstavy, co všechno obnášela jejich práce.
K úkolům strážníka patřil také pěší doprovod nákladních vlaků, případně ostraha osobních vlaků kolem revolučního roku 1848. To vše jen za 23 krejcarů denně, což vystačilo na jeden dvoukilový chléb.
Projít se po trase koněspřežky
Jak tehdy koněspřežka vypadala, si nemusíte jenom představovat. Díky aplikaci s virtuální realitou to můžete i vidět.
V Holkově na údajně nejstarším evropském železničním mostě najdou turisté zrekonstruovaný symbolický úsek původní trasy. Opodál se na nacházela jedna z přepřažních stanic. Oproti třem dnům cesty dostavníkem trvala cesta z Českých Budějovic do Lince jen čtrnáct hodin. Pokrok ale nešel zastavit, na zbytcích trati vyjeli poslední koně v roce 1872, když po čtyřiceti letech vystřídal koně parní pohon.
