Nechtěná olympiáda. Do Pekingu se politikům nechce, proč se hry konají v Číně?

Čínské pořádání zimních olympijských her v Pekingu v letošním roce se ve světě řeší čím dál více. Olympiáda začne za pouhý měsíc a několik světových velmocí vůči ní vyhlásilo politický bojkot. Důvodem je dlouhodobé porušování lidských práv v oblastech, které Čína ovládá. Jde například o potlačování demonstrací v Hongkongu, věznění Ujgurů či potlačování svobod v Tibetu.

Svou politickou delegaci do Pekingu nevyšlou USA, Velká Británie, Austrálie, Kanada či Japonsko. Sportovci těchto zemí ovšem do Číny poletí. V některých státech ale reálně hrozilo, že se her neúčastní nejen nejvyšší představitelé, ale ani samotní sportovci. Například část litevského parlamentu vyzvala své sportovce a svůj olympijský výbor, aby hry bojkotovali i oni. K tomu však nedošlo a Litva se „pouze“ připojila k politickému bojkotu.

Nereálný scénář – tedy kompletní bojkot her – zaznívá také z úst německých politiků. „Pořádání zimních her v Číně mi připadá jako šílenství. Vím, že se na to sportovci připravují. Ve skutečnosti bychom ale měli tyto zimní hry úplně bojkotovat,“ poznamenal odborník na lidská práva německé vládní strany FDP Peter Heidt.

Podle něj je zcestné si myslet, že pořádání globální akce, jakou jsou olympijské hry, může Čínu vyslat lepším směrem. „Je naprostým omylem si myslet, že velké události zlepší dodržování lidských práv v těchto zemích.“

Sportovci nemohou za to, že hry pořádá Čína

Stejného názoru je i šéf české Národní sportovní agentury (NSA) Filip Neusser. „Přiznám se, že bych samozřejmě viděl raději, kdyby se konala olympiáda v demokratické zemi, ale musím respektovat, že výběr pořadatele je v gesci Mezinárodního olympijského výboru,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. „Bohužel se Mezinárodní olympijský výbor neponaučil z olympiády v Pekingu 2008, o které se tvrdilo, že se koná v Číně kvůli podpoře a rozvoji demokracie, nicméně po 14 letech vidíme, že to nepomohlo a nevedlo k žádnému řešení.“

V Česku se čím dál tím častěji objevuje volání aspoň po politickém bojkotu. „Pro sportovce jsou olympijské hry vrcholem a nemohou za to, která země je pořádá. Diplomatický bojkot her však považuji za správný. V Číně jsou masivně porušována lidská práva a agresivně se chová k Hongkongu i Tchaj-wanu. Tomu bych nemohla z tribuny přihlížet,“ řekla již před časem redakci předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Podobně hovořil i šéf Senátu a druhý nejvyšší ústavní činitel Miloš Vystrčil. „Za nás není vhodné, aby vládní představitelé jezdili do Pekingu, a tím pádem propagovali olympijské hry v Číně,“ řekl CNN Prima NEWS šéf horní komory Parlamentu, který se v prosinci 2020 vydal na Tchaj-wan i přes kritiku Číny, která ostrov považuje za své území.

Neusser ještě umocňuje slova Pekarové Adamové o tom, že chtít bojkot po sportovcích je nesmyslné. „Od samého počátku stojím na straně sportovců a jednoznačně říkám, že z naší strany nesmí být žádný bojkot v podobě neúčasti sportovců. Sportovci nejsou ti, kteří vybrali Čínu jako pořadatele, je to pro ně vrchol kariéry, na který se intenzivně připravují několik sezon, a mají mít šanci se utkat s nejlepšími na světě a potěšit české fanoušky u televizí.“

Jinak už ale mluví o ignorování her ze strany funkcionářů a politiků. Sám totiž do Číny z přesvědčení nevyrazí. „Jestli se připojí Česká republika oficiálně k politickému bojkotu, není na mém rozhodnutí, ale je to otázka zahraniční politiky vlády. Nicméně podle mých informací se žádný člen vlády na OH do Číny nechystá a jsem velmi rád, že v této otázce jsme za jedno,“ řekl Neusser.

Bojkot přenecháme politikům, tvrdí ČOV

Český olympijský výbor (ČOV) v říjnu oznámil, že se k bojkotu nepřidá. „Vnímáme současnou diskuzi týkající se dějiště her. Nezapojíme se však do ní. Stejně tak se nepřipojíme k žádné formě bojkotu,“ uvedl ČOV.

Výbor, v jehož čele stojí Jiří Kejval, dále dodal, že sport sice není apolitický a nestojí mimo mezinárodní společenství, ale na druhou stranu by už ze své podstaty měl být neutrální. „Bojkot vnímáme jako politický nástroj, který proto přenecháme politikům a diplomatům,“ dodává ČOV.

Bojkotování her není správná cesta ani pro předsedu Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha, který ho zažil na vlastní kůži jako sportovec v roce 1980, kdy se Západ odmítl účastnit her v Moskvě. Bach, tehdy úřadující olympijský vítěz v šermu, na hry nejel, protože k americkému bojkotu se připojilo i jeho Západní Německo.

Podle Bacha však tehdejší bojkot nic nevyřešil. „Fakticky bojkot v roce 1980 jen rozpoutal odvetu v podobě bojkotu olympijských her v Los Angeles 1984,“ uvedl Bach.

Jiná varianta? Kazašské Almaty

Peking se o zimní olympiádu přihlásil v roce 2013 společně s pěti dalšími světovými městy. Šlo o kazašské Almaty, norské Oslo, švédský Stockholm, ukrajinský Lvov a polský Krakov. Postupně se však šestice kandidátů začala zužovat. Švédi pro svůj návrh nezískali politickou podporu, Krakované pro změnu preferovali výstavbu metra a Lvov se nakonec rozhodl ustoupit a namířit svůj zájem až na další zimní olympijské hry v roce 2026 (ty bude nakonec pořádat italský Milán, pozn. red.). Na konci roku 2014 z olympijské kandidatury vycouvalo i norské Oslo.

O pořádání se tak mezi sebou utkala města Peking a Almaty. Mezinárodní olympijský výbor nakonec upřednostnil Peking, a to navzdory faktu, že hlavní město Číny nemá žádné spojení se zimními sporty a není ani obklopeno horami, na kterých by se daly pořádat lyžařské či snowboardové závody. Tento argument ostatně použili i Kazaši s tím, že Almaty kolem sebe pohoří má. Peking nakonec vyhrál hlasování jen těsně v poměru 44:40.

Neusserovi přijde smutné, že ve finálním výběru byla tato uvedená města. „Když se podíváme do minulosti, o pořádání olympijských her byl větší zájem. Bohužel je to způsobeno tím, že jsou v poslední době olympiády megalomanské a jejich pořádání si může z finančního hlediska dovolit stále méně zemí. Je na čase uvažovat o levnějších variantách, jako je například spolupořádání olympijských her více zeměmi,“ nabádá hlavní muž NSA.

Hry v nezasněžené krajině a bez infrastruktury

Číňané uspěli podle všeho zejména proto, že byli vnímáni jako větší jistota než kazašská varianta. „Je to velmi bezpečná volba. Víme, že Čína dostojí svým slibům,“ řekl po zvolení Pekingu jako pořádajícího města pro zimní olympiádu šéf MOV Bach. Čína již s pořádáním her pod pěti kruhy má nedávné zkušenosti. V roce 2008 proběhla v Pekingu letní olympiáda. Hlavní město Číny se tak stane prvním městem, které bude pořádat jak letní, tak zimní hry.

To je nejen podle 40letého Neussera těžko pochopitelné. „Nedává mi smysl pořádat zimní olympiádu někde, kde není skoro žádný sníh ani infrastruktura. Ta se pak za ohromné peníze musí postavit, což vede k těm neuvěřitelně drahým olympiádám. Přitom po celém světě najdeme stovky kvalitních zimních areálů, kde je postavená infrastruktura a hry by se tam mohly pořádat bez nutnosti stavět sportovní areály od nuly.“

Muž, který Národní sportovní agenturu přebral loni po Milanu Hniličkovi, je tak aspoň rád, že hry v roce 2026 hostí daleko více zimní a daleko méně kontroverzní destinace – Cortina d’Ampezzo a Milán. „Myslím, že je to skvělé místo, a jsem za jeho výběr velmi rád. Zejména kvůli českým sportovcům. Italské hory jsou, co se týče podmínek, na světové úrovni. Jsem přesvědčen, že tam budou spokojeni, a hlavně je důležité, že je to blízko České republice, takže určitě dorazí mnoho fanoušků podpořit naše reprezentanty přímo do místa dění,“ uzavřel.