Prezidentské pravomoci
Přímá volba kandidáty na prezidenta svádí k nejrůznějším slibům. Na opravdovou změnu si však musejí nechat zajít chuť. Pravomoci prezidenta jsou totiž značně omezené. Ústavní právník Jan Kysela pro CNN Prima NEWS řekl, že se tím mimo jiné ukazuje nevýhoda přímé volby v české parlamentní demokracii. Kandidáti tak mohou pouze apelovat na morální zásady nebo se stylizovat do role krizových manažerů. Programy některých z nich tomu však moc neodpovídají.
Spolu s oznámením kandidatury se na stránkách jednotlivých kandidátů objevují první náznaky programů, kterými chtějí oslovit své voliče. Kromě životopisů se tak lidé mohou dozvědět, jaká témata jsou pro zájemce o Pražský hrad důležitá.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová proto akcentuje podporu studentů. „Za důležité považuji změnu ve vzdělávání, lepší práci s talentem a podporu mladých lidí. Žáci a studenti by se neměli bát chybovat,“ uvádí Nerudová, která také nabízí důchodovou reformu, kterou pomáhala tvořit pro ministerstvo práce a sociálních věcí za Babišovy vlády.
Podobné teze nabízí i bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel. Ten vsází zejména na téma bezpečnosti. „Pomohu ukončit roky ignorovanou závislost na jednom dominantním dodavateli – Rusku,“ uvádí Pavel k energetické závislosti. Kandidát na prezidenta také deklaruje, že „bude chtít, aby stát, zejména v krizích, se mohl opřít i o komerční projekty a jejich dodavatele“.
I když se může zdát, že kandidáti přinášejí řešení do krizové doby, podle ústavního právníka Jana Kysely se spíše zaměřují na obecné otázky a na své dosavadní zkušenosti. K reálným programům však mohou uvést jen obecné teze, jako je tomu u Petra Pavla.
Přímá volba polarizuje
Bývalý náčelník generálního štábu totiž na sociální síti Facebook publikoval „5 principů zkušeného prezidenta“. Mezi ty uvádí spojování odborníků, vysvětlování s chladnou hlavou, vedení nadstranického fóra, získávání zahraničních partnerů a zapojování občanů.
„Když si vezmeme tento příklad a kandidáti budou říkat, že nastolí téma nebo vytvoří expertní skupinu odborníků, tak je to nic proti ničemu. Když by tím ale myslel, že na základě toho, co mu Ústava přiznává, zařídí a dokáže některé věci, tak to nezařídí a nedokáže,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Kysela.
Kvůli přímé volbě se podle právníka jedná o prázdné programy, které nemohou reálně nic slíbit. Ještě větším problémem však podle Kysely je, že současná volba je polarizující. „Tím, že nakonec vybíráme ze dvou kandidátů, tak to má tendenci tlačit společnost do dvou nesmiřitelných táborů. Obecně je to problém, že pokud stojíte v přímé volbě, tak voliče něčím lákáte a přesvědčujete,“ řekl dále Kysela.
Pokud by však někdo lákal na to, že bude umírněný a moderační prezident, pro voliče by to příliš atraktivní zřejmě nebylo. „Třeba budou nespokojení s tím, jak dosavadní prezident vykonává svůj úřad, že i takovéto poselství budou brát něco jako uklidňujícího a žádoucí. Je to pochopitelně se značným otazníkem,“ řekl Kysela. „I z tohoto důvodu považuji přímou volbu za chybnou a podle mého žádoucí nebyla a v budoucnu také nebude,“ dodal.
Pravomoci prezidenta
Prezident republiky má jasně dané pravomoci Ústavou České republiky. Jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády. Svolává zasedání Poslanecké sněmovny a také ji rozpouští. Pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.
Evropské volby
Hlava státu také jmenuje soudce, místopředsedy a předsedu Ústavního soudu, jmenuje ze soudců předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu či má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou ústavního zákona. Podepisuje také zákony, jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.
Mezi další pravomoce patří také zastupování státu navenek, sjednání a ratifikování mezinárodních smluv a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Přijímá také vedoucí zastupitelských misí, vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu a jmenuje a povyšuje generály. Prezident také jmenuje soudce, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání a může nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, či v případě zahájení, aby se v něm nepokračovalo. Také má právo udělit amnestii.
Hlava státu má i právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou otázky, které patří do jejich působnosti. Účastnit se může také schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Kdykoliv o to požádá, tak je mu na těchto jednáních uděleno slovo.
