Chlouba prezidenta Vladimira Putina i možná odpověď na špičkovou západní techniku. Tak ruské vojenské elity vidí nejmodernější těžký tank, který tamější zbrojní průmysl doposud vyrobil – T-14 Armata. Za posledních několik let se obrněný kolos stal stálicí vojenských přehlídek na Rudém náměstí, do bojů se ale zatím nezapojil. Důvodů je hned několik. Samotný tank ještě neprošel potřebnými zkouškami a nadále se nachází v testovací fázi. V neposlední řadě jde o velice drahý kus vojenské techniky. I tak ale Armata zřejmě na Ukrajinu zamíří, nejspíše za propagandistickým účelem.
V současnosti tvoří páteř ruských okupačních sil starší tanky T-72, T-80 či relativně moderní T-90 v různých variantách a úpravách. Ani jeden z nich ale neobstojí při přímém střetu se západními stroji, které brzy dostanou ukrajinští obránci do svých rukou. Britský Challenger 2, americký M1 Abrams i dlouho vyhlížený německý Leopard 2 jsou zkrátka tanky, které svými kvalitami, efektivitou a výbavou výrazně převyšují vše, co Rusko dodnes ve válce nasadilo.
Výjimkou by ovšem mohl být nejmodernější ruský tank T-14 Armata. Vůbec poprvé se ukázal veřejnosti v roce 2015 v rámci vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí. O obrněném kolosu rád mluvil i prezident Vladimir Putin jako o symbolu silného ruského zbrojního průmyslu. I to je důvod, proč tank Armata od té doby nevynechal žádnou vojenskou prezentaci. Je proto paradoxní, že se ruská armáda nemá k jeho ostrému nasazení do bojů na Ukrajině.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Západní stroje, které mohou přinést obrat. Podívejte se, co zamíří na Ukrajinu
Svou výbavou by se T-14 přitom neztratil. Hlavní zbraní je kanón ráže 125 mm s hladkým vývrtem, kulomet ráže 7,62 milimetru a protiletadlový kulomet 12,7 milimetru. Velkou výhodou, která přispívá k ochraně trojčlenné osádky, je nižší profil tanku a bezosádková věž. Velitel, řidič a střelec jsou v odděleném a obrněném trupu tanku.
Ochranu tvoří speciální složení a konstrukce pancíře, stejně tak nechybí jeho reaktivní varianta v podobě výbušných destiček. Experti často skloňují i aktivní obranný mechanismus Armaty, který se snaží odklonit či zneškodnit přilétající protitankové střely ještě ve vzduchu, včetně těch řízených. Samozřejmostí jsou granátomety na vytvoření kouřové clony.
Sovětské tanky stačí
Přinejmenším papírově je tedy T-14 Armata obstojnou konkurencí západním tankům, proč se ale doposud neobjevil tank na Ukrajině? Důvodů je celá řada, jedním z největších je váznoucí výroba a logistika. Do výzbroje ruské armády se měl dostat už v roce 2018, kvůli dodatečným úpravám se zařazení Armaty do arzenálu ale zpozdilo. Navíc ještě neprošel všemi testovacími fázemi, tudíž se nadále dá považovat za experimentální zbraň.
Další obří překážkou jsou bezesporu náklady. Cena jednoho T-14 se pohybuje okolo 250 milionů rublů, což je za současného kurzu zhruba 77 milionů korun. Ruští inženýři se snaží dalšími úpravami srazit finální cenovku dolů, Kreml ale táhlým vývojem tanku také přichází o peníze. Do sériové výroby tak má Armata ještě nejspíše daleko.
Někdejší místopředseda ruské vlády Jurij Borisov, který měl v kabinetu premiéra Dmitrije Medveděva na starosti armádní výzbroj, měl vůči tankům T-14 velké výhrady. Tehdy se nechal slyšet, že není potřeba kupovat větší množství Armat, protože starší sovětské tanky T-72 „bohatě stačí, protože jsou levnější, mají vynikající pověst a kvalitou převyšují i západní tanky“.
Právě válka na Ukrajině ale ukázala, nakolik tanky T-72 zaostávají za západní konkurencí. Jakmile na frontu dorazí němečtí Leopardi 2 nebo britští Challengeři 2, ruské vojsko na ně nebude mít prakticky žádnou adekvátní odpověď.
Tank ve službách propagandy
Ostré střety Armaty ještě nezažily vyjma bojů v Sýrii. Podle britských zpravodajských služeb tam byl jeden tank zničen, ovšem za nejasných okolností. To může být další důvod, proč se Putin zdráhá nasadit Armaty na Ukrajině – pokud by se ukázalo, že nejde o tak zázračný stroj, jak sám tvrdí, mohla by jeho reputace utrpět.
Přes papírově efektivní aktivní i pasivní ochranu totiž není jasné, jak si poradí se řízenými protitankovými systémy a střelami jako Javelin, NLAW nebo TOW. Těch nemá Ukrajina zrovna nejméně, a ztratit vychvalovaný válečný stroj kvůli dvacetinásobně levnější zbrani by příliš nepřispělo již tak nalomené ruské morálce.
Není nicméně vyloučené, že si T-14 přece jen najde svou cestu na ukrajinské bojiště. Britská vojenská rozvědka například uvedla, že Rusko zvažuje nasadit menší množství svých nových tanků pro propagandistické účely. Na přímé střety se svými západními protějšky ale Armata nejspíše připravena není.
