Jedna věc je, co řeknete. Druhá, co na sebe ukážete řečí těla. Lektor umění nonverbální komunikace Ondřej Staněk takto rozebral středeční Superduel: Bitvu o Hrad na CNN Prima NEWS. Oba prezidentští kandidáti Andrej Babiš a Petr Pavel toho na sebe podle něj nevědomky prozradili mnohem více, než měli v úmyslu.
Právě proto ne vždycky bylo důležité jen to, o čem si adepti o Hrad povídali.
Záleželo i na tom, jak se při tom tvářili, jak se ošívali, jaké nonverbální signály směrem k divákům bezděky posílali. Ondřej Staněk je expertem na řeč těla, který právě tohle dokáže rozklíčovat. Co vám možná uniklo, toho si okamžitě všimnul.
Evropské volby
„Debata ukázala kontrast mezi tím, co si představujeme pod pojmem stoicky klidná versus emocionálně a neverbálně nekontrolovaná sebeprezentace,“ vysvětlil.
Vzápětí se pustil do konkrétního rozboru obou adeptů.
Petr Pavel? Staněk jeho vystoupení při debatě vystihuje následujícím hodnocením.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavel na sítích válcuje Babiše.
„Pevný oční kontakt s moderátory, stabilní postoj v začátku prezentace. Ruce u pultíku lehce položené, bez zásadního opření. Postupně horší postoj a větší opření, frustrace,“ analyzoval.
„Vždy to spravil v situaci, kdy odpovídal na dotazy, to se vrátil do stabilního a narovnaného postoje. Po přímé odpovědi a během ní vždy lehké pokývnutí hlavy, obecně značící sebejistotu v tom, co říká. Pavel zjevně má pod kontrolou své tělo, je na něj napojen. Dokáže řečí těla podpořit svá důležitá sdělení.“
Andrej Babiš? I na něm bylo čeho si všímat.
„Stabilní a narovnaný postoj. V nohách lehce strnulý postoj – potřeba vnímat nohy, lze vidět v záchvěvech nohavic,“ popisuje Staněk. „Oční kontakt nestabilní. Především nezaostřuje v průběhu mluvy. Obecně naznačuje hledání slov a výrazů, obratů. Spojuje se s nejistotou. Občas navazování očního kontaktu s moderátorkou v momentech, kdy prezentoval často komunikované body. Nechává své emoce, aby ho ovládaly. Nekontroluje své pohyby, nekoordinuje svou neverbální komunikaci.“
Právě Babiše se Staňkovýma očima týkaly nejzajímavější momenty začátku debaty. Jako když měl šéf hnutí ANO něco vzkázat skupině voličů z druhého tábora.
„Viděl jsem tam olíznutí rtů na konci věty, těsně před střihem,“ popsal lektor prezentačních dovedností. „Většinou je to vnímáno jako signál sebekontroly, nejistoty, neúplného sdělení.“
Stejně pozoruhodné pro něj bylo, jakmile se Babiš v diskuzi rozhovořil a při svých rozborech současné mezinárodní situace mluvil o potřebě míru.
„Po skončení příspěvku pana Babiše jsme si mohli všimnout, že mu vypadly brýle z rukou. To bych u člověka poskytujícího jasnou odpověď nečekal. Ruce měl roztřepané. Důležité bylo i to, že si při odpovědi hrál s brýlemi,“ komentoval Staněk.
Když se následně debata stočila k preferování gripenů či bojových letounů F-35, Babiš v jejím závěru sevřel koutky rtů.
„Většinou jde o výraz negace toho, co bylo řečeno, nebo skousnutí něčeho nelibého,“ vysvětlil Staněk.
I Pavlovy reakce stojí podle experta za zmínku. Zejména v okamžiku, kdy se probírala možnost vyslání českých vojáků do zahraničí.
„Na konci odpovědi jsem si u něj všiml rychlého zamrkání očí,“ popisoval Staněk. „Následně i třeba u poslouchání otázek paní moderátorky. Zaujalo mě to, zamrkání může značit zvýšenou sebekontrolu. Zaměřil jsem se na to více. Všiml jsem si, že se to děje v momentě, kdy pan Pavel hovoří o věcech, které nejsou primárním obsahem sdělení. Reakce pak zmizí v situacích, kdy opět hovoří přímo o tom, co chce komunikovat.“
„Může se tedy jednat o jakýsi typ reakce těla na situaci, kdy mozek reaguje na zaznamenání informací, které už má zpracované. A tedy pouze registruje, případně vyvolává z paměti. Jakmile však Pavel sděluje informaci, názor, postoj (případně registruje novou informaci, kterou zpracovanou ještě nemá) mrkání mizí, a nahrazuje ho přímý pohled bez nadbytečného mrkání. To značí jistotu.“
Hodně může naznačit i způsob, jakým se oba kandidáti stavěli k dotazům moderátorů. Jak se při komunikaci s nimi tvářili, jak navenek působili. Nebylo to stejné.
„V případě pana Pavla jsem viděl oční kontakt s moderátorem, to značí kontaktní způsob komunikace – věnuje se protějšku, když hovoří. Připravuje si reakci, vnímá protistranu,“ komentoval odborník. „Když byl konfrontován s psaným textem, otočil se, a přečetl si ho. Může to ukazovat na více vizuální osobnost, případně potřebu vnímání zprávy více senzory naráz.“
Babiš?
„Kouká se do publika a kmitá očima, moderátorovi se nevěnuje. Značí to snad více poslechovou osobnost?“ ptal se Staněk. „Tato teorie však kontrastuje s častou referencí na psané poznámky a s neschopností udržet otázku od paní moderátorky. Ukazuje to tedy nezájem o otázku? Možná spíš nekomfort z celé situace, kdy se za ním ukazuje citace, a moderátor stojí vedle něj. Za sebe bych tipnul poslední možnost. Nevěděl, jak se zachovat v takové situaci a s kamerou v tomto úhlu.“
Superdebata s prezidentskými kandidáty proběhla 25. ledna na Primě a CNN Prima NEWS. Zdroj: CNN Prima NEWS
Velmi vypovídající byl z hlediska experta i způsob, jakým se oba stavěli k vlastní bolavé minulosti v KSČ, případně dokonce v StB. Ani zde to nebylo totožné.
„Při probírání možné spojitosti s StB se Babiš směje. Ale není to pobavený úsměv, je hraný. Není to opravdový Duchennův úsměv pravého štěstí,“ mínil Staněk. „Není přítomna kontrakce svalu orbicularis oculi pars lateralis. Jedná se jednoznačně o nahraný úsměv, úsměv pro kamery.“
Velmi detailně lze rozebrat i Babišovu reakci na zmínku o členství v KSČ.
„Pan Babiš se nedívá na paní moderátorku,“ říká Staněk. „Je přítomen častý pohled do strany, dokonce mimo směr ukázání rukou. Tento pohyb není stejný, jako když si povídáte s kolegou u piva, a ukážete z okna ven bez toho, aniž byste se přestali kolegovi věnovat, protože chcete vyjádřit, že pojedete o víkendu někam na výlet s rodinou.“
„Je to blíže známému gestu prezidenta Clintona při tiskové konferenci ohledně jeho vztahu s Monikou Lewinskou. Bill Clinton jasně říká, že neměl sexuální vztah s tou ženou, slečnou Lewinskou. Kyne přitom silně doprava, oči však směřují dopředu. Takto se naše tělo nechová, když si je jisté tím, co říkají slova.“
Svou komunistickou minulost musel v diskuzi okomentovat i Petr Pavel.
„Díval se při tom do očí Babišovi. Vyzýval ho k diskuzi mezi čtyřma očima,“ popisuje Staněk. „Babiš odmítá, do očí se Pavlovi nedívá. Dívá se bokem a do země.“
