Spolupráce s KLDR se bojí i sám Putin. Zbraně pomohou i Ukrajině, míní experti

Ruský prezident Vladimir Putin na setkání s korejským protějškem Kim Čong-unem (13. 9. 2023).

Kim s Putinem na kosmodromu

I sám ruský prezident Vladimir Putin je nervózní ze spolupráce se Severní Koreou, protože mu může přinést další problémy s obcházením sankcí, zhodnotil Institut pro studium války (ISW). Spojené státy by navíc na dodávky severokorejských zbraní reagovaly vlastním balíčkem pro Ukrajinu, tvrdí ukrajinský plukovník. U Marjinky a Avdijivky se situace zhoršila, připustila náměstkyně ministra obrany. Německo dodalo Ukrajině další zbraně, mimo jiné vozy Marder a munici.

Putin má zřejmě obavy ze spolupráce se svým severokorejským protějškem, uvádí analytici z ISW. Setkání s diktátorem označil za „produktivní“ a doplnil, že Rusko nadále dodržuje omezení na spolupráci se zločinným režimem, ovšem „v systému současných pravidel jsou příležitosti“. Podle odborníků se neutrálním popisem setkání snaží strůjce války na Ukrajině vyvážit ruské zájmy mezi získáním severokorejských zbraní a vyhnutím se dodatečným sankcím Západu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Děsivé záběry ze zkázy Klišivky. Jižní brána do Bachmutu je spálená na kost

Případné dodávky zbraní Rusku z KLDR by navíc ovlivnily rozhodnutí USA o poskytnutí balistických střel ATACMS Ukrajině, zhodnotil plukovník Vladyslav Seleznjov. „Je jasné, že pokud k podobné dohodě mezi Putinem a Kim Čong-unem dojde, příští setkání v ramsteinském formátu zajistí dodávky střel ATACMS od americké vlády. To zvýší bojové schopnosti ukrajinských obranných sil,“ sdělil portálu TSN. Rakety dlouhého doletu umožní Ukrajincům zasáhnout vojenské cíle ze vzdálenosti vyšší než 80 kilometrů, doplnil.

Situace u východoukrajinských obcí Marjinka a Avdijivka se kvůli útokům ruských jednotek zhoršila, uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Ukrajinské síly si podle ní úspěšně vedou u Bachmutu na východě a postupují rovněž na jihu země, kde se však nadále tvrdě bojuje u obce Robotyne.

„Na východě se zhoršila situace v Marjince a Avdijivce. Rusové tam zvýšili četnost ostřelování a podniknutých útoků,“ řekla Maljarová podle agentury Interfax-Ukrajina. Připomněla, že okupanti se obě města už déle než rok snaží dobýt, ale dosud bezvýsledně. „Okupanti fakticky smetli obě města z povrchu zemského,“ řekla o důsledcích pokračující bitvy. „Teď vidíme, že ještě navíc začali útočit, tedy nevzdali se plánů (na dobytí obou měst),“ doplnila.

Německo dodalo ukrajinské armádě k boji proti ruským invazním silám další zbrojní pomoc, mimo jiné 20 bojových vozů pěchoty Marder, dva odminovávací tanky Wisent 1 a 3000 kusů dělostřelecké munice. Vyplývá to z aktualizovaného vládního seznamu poskytnuté vojenské pomoci.

Německo rovněž předalo Ukrajině 20 hlídkovacích dronů RQ-35 Heidrun, senzory pro bezpilotní letouny, dva mobilní anténní systémy, pyrotechnický materiál pro likvidaci munice, několik nákladních vozů, tři sanitky a 1,5 milionu kusů munice pro ruční střelné zbraně.

Budoucnost Ukrajiny, Moldavska i západního Balkánu je v Evropské unii, řekla v Evropském parlamentu během svého poselství o stavu Evropské unie šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zmínila se i o možných změnách unijních smluv, což by ale rozšíření nemělo brzdit. „Tento parlament to řekl nahlas: Budoucnost Ukrajiny je v naší unii. Budoucnost západního Balkánu je v naší unii. Budoucnost Moldavska je v naší unii. A vím, jak důležitá je unijní perspektiva pro množství lidí v Gruzii,“ prohlásila von der Leyenová.

Tagy: