Když antibiotika ohrožují zdraví: Klíčový je přístup lékaře. Jak zajistit bezpečí?
Výběr redakce
Ve světě medicíny představují antibiotika zázračný lék, při nevhodném užívání však mohou pacienty i ohrozit. Vznikne-li u nich antibiotická rezistence, bakterie si na tento typ léčiva vybuduje odolnost a medikament ztrácí svou účinnost. Jaké jsou v zemi iniciativy, které přispívají k edukaci, co je podstatou racionální léčby podporující sílu antibiotik a jak s těmito léky pracují lékaři v nemocnicích?
Problematika antibiotické rezistence – odolnosti vůči tomuto typu léků – je natolik zásadní, že při Ministerstvu zdravotnictví pracuje Centrální koordinační skupina Národního antibiotického programu (CKS NAP), která funguje jako externí meziresortní a mezisektorový poradní orgán úřadu.
ČTĚTE TAKÉ: Nedostatek? Problémem je nadužívání. Odolnost vůči antibiotikům může zabít miliony lidí
„Tato skupina odborníků tvoří a koordinuje dlouhodobé strategie Národního antibiotického plánu a své závěry předkládá resortu zdravotnictví a ke schválení vládě. Mimo jiné pečuje také o informování a vzdělávání odborné i laické veřejnosti v oblasti uvážlivého používání antibiotik a antibiotické rezistence nezávisle na farmaceutickém průmyslu,“ připomněla na tiskové konferenci předsedkyně CKS NAP a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Čtěte také
Odhaduje se, že zhruba 30 procent předepsaných antibiotik v České republice je zbytečných a pacientům nepřináší významný prospěch. Lékaři je mohou předepisovat „pro jistotu“ nebo kvůli očekávání pacienta. Proto je velmi důležitá komunikace mezi lékařem a pacientem.
„Lékař by měl směrem k pacientovi mluvit jasně, srozumitelně a otevřeně. Zároveň by měl reflektovat úroveň zdravotní gramotnosti konkrétního pacienta. Také by měl umět vysvětlit, že v případě virózy je dostačující léčba symptomů, antibiotika ji vyléčit nedokážou. Lékař má navíc k dispozici několik metod rychlého testování, které umožňují diagnostiku přímo v ordinaci. Jedná se např. o Streptest, antigenní testy či CRP. Tyto nástroje nejsou 100%, často ale lékaři dokážou pomoci v rozhodování, zda antibiotika indikovat, nebo ne,“ vysvětlila praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.
Dodržujme základní pravidla
Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny ve Fakultní nemocnici Motol zdůraznil zásady racionální léčby antibiotiky, které hrají velkou roli v prevenci rozvoje antibiotické rezistence. Některá pravidla jsou platná nejen pro lékaře, ale i pro uživatele antibiotik.
„Zcela klíčové je nepoužívat antibiotika, pokud není přítomna bakteriální infekce. Pokud je to možné, lékaři by měli preferovat antibiotika s co nejužším spektrem, aby se působilo na bakterii způsobující infekci a současně se co nejméně ovlivnily ostatní ‚přátelské‘ bakterie. Používaná dávka antibiotik by měla být dostatečně vysoká a musí se dodržovat správný interval mezi dávkami. A v posledních letech je tendence zbytečně neprodlužovat délku antibiotické léčby, protože čím déle se antibiotika vystavují bakteriím, tím více si na ně zvyknou a odolávají jim,“ jmenoval.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Lékárníci si stále zoufají: Místo sto balení došlo osm. Zásoby penicilinu se tenčí
Z celkové spotřeby antibiotik je jich 80 procent podáváno ambulantně a 20 procent v nemocnicích. Protože v těchto zařízeních pobývají velmi často lidé s oslabenou imunitou, problematika infekcí a jejich léčby je tam velmi komplexní, stejně tak i výskyt a šíření bakterií rezistentních k antibiotikům. Proto se o zacházení s antibiotiky a prevenci a kontrolu infekcí starají multidisciplinární týmy.
„Antibiotická politika nemocnice hraje zásadní roli: Takzvané nemocniční bakterie bývají rezistentní na řadu antibiotik. Ta se podávají hlavně v infuzích a injekcích, také se užívají antibiotika ze všech skupin dle klasifikace WHO – Acccess, Watch i Reserve. Toto členění umožňuje lékaři rychlou orientaci v tom, jakou ekologickou zátěž antibiotikum představuje,“ vysvětlil Štefan.
Tři skupiny antibiotik
Skupina ACCESS má relativně úzké spektrum účinku a často se jedná o antibiotikum první volby na většinu infekcí. Má relativně málo nežádoucích účinků a také minimální vliv na rozvoj rezistence. Skupina WATCH už působí na širší spektrum bakterií, má větší vliv na rozvoj rezistence a také více nežádoucích účinků.
Čtěte také
Poslední skupinou je RESERVE, takzvaná antibiotika poslední záchrany, která se používají prakticky výhradně v nemocnicích právě u infekcí způsobených multirezistentními bakteriemi. „Tato skupina by měla být používána co nejméně, aby i pro nejkomplikovanější infekce zůstala dostupná účinná léčba,“ zdůraznil Štefan.
Aktivita Státního zdravotního úřadu (SZÚ), kampaň Prevence antibiotické rezistence, probíhala od roku 2021. Primárně cílila na širokou veřejnost, ale aby se jednalo o komplexní edukaci, zaměřila se i na praktické lékaře a pediatry.
„Existují případy, kdy si lékař není zcela jistý, zda antibiotika indikovat, či nikoliv. A pokud ano, tak jaká, jakým způsobem je dávkovat a kolik dní. Proto jsme pro praktické lékaře připravili praktické pokyny, jak v těchto situacích postupovat. Každé jejich rozhodnutí je totiž velmi důležité, protože zapadá do skládanky, která rozhoduje o budoucnosti antibiotik,“ podotkla Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro ATB SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotická rezistence. Lékaři najdou pokyny na webu Antibiotickarezistence.cz v sekci pro odborníky.
Lékařům pomáhají speciální systémy
Zajímavým nástrojem pro lékaře k získání zpětné vazby ohledně předepisování antibiotik je nová verze Portálu ukazatelů kvality Kanceláře zdravotního pojištění. Poskytovatelé – praktičtí lékaři a pediatři – zde najdou parametry vlastní preskripce a mohou je přehledně srovnat s prahovými hodnotami i s anonymními výstupy ostatních poskytovatelů.
Čtěte také
„Díky spolupráci se SÚKL jsme mohli do výstupů zahrnout nejen uplatněné recepty hrazené pojišťovnami, ale také antibiotika nehrazená. Poskytovatelé dat, tedy pediatři a praktičtí lékaři, mají poprvé možnost seznámit se se svými výsledky a porovnat je s doporučenými hodnotami,“ vysvětlil Ladislav Švec, ředitel Kanceláře zdravotního pojištění.
„Prahové hodnoty všech ukazatelů splňuje v každé ze sledovaných oblastí jen zhruba 100 poskytovatelů a trend nežádoucí preskripce se v čase nelepší. Z přístupů na portál také vidíme, že zájem o sebehodnocení a srovnání vlastních výsledků projevuje prozatím jen desetina lékařů,“ dodal Švec.
V Řecku, Rumunsku, Portugalsku a na Kypru lze volně koupit velké množství antibiotik, a i proto tyto země zaznamenávají vysoký výskyt rezistentních bakterií. Vzorem mohou být naopak Finové, Norové, Nizozemci a Irové, kteří přístup k léčivu regulují.
Vzhledem ke kvalitě preskripce antibiotik je Česká republika mezi státy Evropské unie přibližně uprostřed. Protože se nabízí poměrně velký prostor pro zlepšení, proběhla mezi lety 2019 a 2022 studie, kterou iniciovaly „Norské fondy“ prostřednictvím SZÚ.
ČTĚTE TAKÉ: Vzpoura německých lékárníků: O zvířata je postaráno líp než o děti, zuří kvůli nedostatku léků
„Domluvili jsme spolupráci se 46 praktickými lékaři. Od nich jsme získali data ohledně preskripce antibiotik – poprvé v roce 2019, podruhé v roce 2022. Výsledky prozradily, že v roce 2019 bylo identifikováno 18 288 receptů, poté lékaři dostali od odborníků zpětnou vazbu. Některé typy antibiotik bylo třeba zvýšit, jiná naopak eliminovat. O tři roky později bylo předepsáno pouhých 15 850 receptů. Největšího úspěchu bylo dosaženo u skupiny nechráněných aminopenicilinů – nárůst o 20 procent,“ podotkl Michal Prokeš, člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu.
„Ze studie můžeme usuzovat, že podávat předepisujícím lékařům zpětnou vazbu díky rozborům preskripce má smysl a že důvěryhodnost doporučených postupů i rozborů preskripce je nezbytná. Nicméně jejich implementace do klinické praxe je poměrně obtížná,“ dodal.
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
