Patová situace nemocnic v Gaze: Evakuace by byla rozsudkem smrti, vpád Izraele je nespasí
Výběr redakce
Nemocnice v Gaze čelí nemožné „volbě“. Izrael 21 zdravotních zařízení vyzval k tomu, aby se evakuovala na jih města – do pomyslného bezpečí. Světová zdravotnická organizace (WHO) však přišla s jasným varováním: Přesun zhruba dvou tisíc vážně nemocných pacientů do jiných nemocnic, které už nyní nemají kapacitu, představuje rozsudek smrti. A varianta setrvat? Tragický náhled do možné budoucnosti přinesl úterní dopad rakety na nemocnici Al-Ahlí. V případě, že by se útoku zdravotní zařízení vyhnula, dožene je nedostatek pitné vody, léků a pracovních sil.
Zahájení pozemní invaze izraelské armády do Gazy se očekává každým dnem. Nejen z toho důvodu židovský stát vyzval v pátek 13. října 21 nemocnic na severu, které patrně sídlí v budoucí vřavě, aby se evakuovaly na jih města. Jenže tato výzva je komplikovanější, než se může zdát.
Od prvních útoků bojovníků Hamásu na Izrael nemocnice v Gaze přijímají stovky lidí zraněných při náletech. Zdravotníci a kolemjdoucí v náručích či s pomocí provizorních nosítkách berou oběti odvetných útoků k ošetření. Nemocnice však nestíhají. Uvnitř budov mohou zůstat jen ti s nejtěžším zraněním, zbytek je posílán domů, líčí situaci web The New York Times.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo jsou rukojmí Hamásu? Příběh jedné z dívek dojal i autorku knih o Harrym Potterovi
Výzva k evakuaci nemocnic pro pacienty a jejich ošetřovatele tak dala za vznik neřešitelnému dilematu: Zůstat, nebo odejít? „Evakuovat nemocnici je naprosto nemožné,“ zdůraznil pro The New York Times ředitel nemocnice Dar Al Shifa v Gaze Muhammad Abu Salima. Jedná se o největší zdravotnický komplex na území města. „Nikde v Gaze není místo, kde by mohli přijmout tolik pacientů, kolik jich máme na jednotce intenzivní péče (JIP), na novorozenecké JIP, a dokonce ani ty, které máme na operačních sálech,“ tesknil.
Přesun? Logisticky nemožný
Prohlásil, že pokud někdo nezemře na následky bombardování, pak zemře na nedostatek lékařských služeb. „V nemocnici máme mezi pacienty 70 lidí na ventilátorech, 200 lidí na dialýze a nespočet dětí v inkubátorech. Jejich přesun jinam je logisticky nemožný,“ zdůraznil Abu Salima. Jeho prohlášení podporují i zprávy úřadů v Gaze. Od minulé soboty mělo být při leteckých útocích zničeno nejméně 15 sanitek. Problém s přepravou kriticky zraněných pacientů se tak postupně prohlubuje.
Čtěte také
Pomyslný hřebíček do rakve přidala WHO. Ta sdělila, že izraelská výzva k nemocnicím na severu Gazy může být pro nemocné a zraněné „rozsudkem smrti“. „Přinutit více než dva tisíce pacientů k přesunu na jih Gazy, kde zdravotnická zařízení již nyní pracují na maximální kapacitu a nejsou schopná absorbovat dramatický nárůst počtu pacientů, by se mohlo rovnat rozsudku smrti,“ sdělila v prohlášení organizace.
Mimo to WHO připomněla, že v důsledku odvetných izraelských útoků nemocnice v Gaze fungují nad rámec maximálních kapacit. Mnohé pacienty jsou zdravotníci nuceni ošetřovat na chodbách či přímo v okolních ulicích.
K evakuaci nemocnic na jih nemá prostředky ani humanitární organizace Palestinský Červený půlměsíc. „V celém Pásmu Gazy nejsou žádné bezpečné oblasti,“ zdůraznila dále. Navzdory opakovaným výzvám Izraele se mnoho obyvatel Gazy rozhodlo neuposlechnout. Po pár dnech se však někteří nakonec vydali směrem na jih, kde je podle nich situace stejně zoufalá jako na severu.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Hněv Izraelců narůstá. Netanjahua čeká soudný den bez ohledu na výsledek v Gaze, píší média
Jak se svěřila webu The New York Times třiatřicetiletá humanitární pracovnice, s rodinou se rozhodla opustit svůj domov až poté, co Izrael nad městem potřetí proletěl a shodil letáky s apelem, aby obyvatelé odešli. Líčila, jak cestou na jih míjeli bosé lidi, kteří odpočívali, kde se dalo. Když dorazili do domu rodinného přítele jižně od evakuační zóny, obdrželi v nedaleké škole bochník chleba. „V každé válce existovaly alespoň organizace, které rozdávaly jídlo a vodu, ale tentokrát ne,“ řekla.
Jak dlouho vydrží bez vody a zásob?
Přesun nemocnic na jih města je dle jejich vyjádření nemožný, zbývá tak jediné – vytrvat. Jenže i zde se zdravotní zařízení potýkají s vážnými komplikacemi. Pásmo Gazy čelí izraelské blokádě. Od začátku náletů na město se v Gaze takřka nedistribuuje pomoc, většina obchodů je zavřená. Podle OSN brzy ve městě dojde pitná voda, možná už došla. Řada obyvatel se proto uchyluje k pití znečištěné vody.
Čtěte také
Nemocnice navíc přišly o vnější zdroj elektřiny. Ačkoliv prohlášení zástupců mezinárodních organizací a lidí přímo z Gazy se mírně liší, lze předpokládat, že nemocnicím již došlo palivo do generátorů. „Nejenže nám došly zásoby, vyčerpaní jsou i členové personálu. Řada z nich byla zabita, mnoho z nich ztratilo někoho z rodiny,“ líčil situaci v nemocnici Dar Al Shifa chirurg Ghasán pro web The Guardian.
Pokud nemocnice, jejich pacienti a personál, na místě zůstanou, ocitnou se brzy uprostřed vřavy. „Město je nejhorším možným terénem pro vojenskou operaci a Gaza je jedním z nejhustěji zalidněných území na světě, žijí tam více než dva miliony lidí. Je to obrovská spleť nejrůznějších budov a uliček. Nic příjemného pro vojáky,“ konstatoval pro CNN Prima NEWS vojenský analytik Lukáš Visingr jeden z možných faktorů, proč Izrael s vpádem do Gazy stále otálí.
V případě, že nemocnice skutečně nebudou evakuovány, může je potkat stejný osud jako nemocnici Al-Ahlí, kterou v úterý večer zasáhla raketa. Teroristé a Izrael se navzájem obviňují z toho, kdo za neštěstí, při němž údajně zahynulo několik stovek osob, může. Ať už však raketu odpálil kdokoliv, nic to nezmění na tom, že se oběťmi staly zranění a nemocní civilisté, kteří v nemocnici hledali útočiště. A obdobný scénář se do budoucna s eskalací konfliktu může mnohdy opakovat, ať už se bude jednat o cílený útok na zdravotní zařízení, nebo se nemocnice stanou „pouhou“ vedlejší ztrátou v odvetných útocích.
Na pomoc civilistům v Izraeli vznikla na dárcovské platformě Znesnáze21 sbírka. Finanční dary budou předány potřebným ve spolupráci s izraelským velvyslanectvím.
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
