
Nejdéle sloužící ředitel v Česku vedl ZŠ ve Čkyni 39 let. Vyčerpal nám mozek, smějí se žáci
Nedělní návštěva slovenského premiéra Roberta Fica v Rusku je podle šéfa senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (za TOP 09) šílený nápad. Fico jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohrožuje své okolí i spojence včetně České republiky, dodal. Jednání odsuzují i další politici koaličních stran, hovoří o zradě i dalším nemravném kroku, který poslouží ruským zájmům. Premiér Petr Fiala (ODS) poukázal na nutnost energetické nezávislosti Česka.
Čeští politici se zkušenostmi v diplomacii vyčítají prezidentovi Petru Pavlovi, že se nezúčastnil slavnostního ceremoniálu v pařížské katedrále Notre-Dame. Například exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) či senátor Pavel Fischer to považují za chybu i nevyužitou příležitost. Do hlavního francouzského města dorazil například zvolený americký prezident Donald Trump, který ještě před znovuotevřením katedrály jednal v Elysejském paláci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle Kanceláře prezidenta republiky se ale Pavel nemohl zúčastnit, protože pozvánka do Paříže přišla až po potvrzení dlouho plánované cesty do USA a obě záležitosti nebylo možné stihnout.
Slavnostního ceremoniálu v katedrále Notre-Dame se zúčastnilo více než 60 světových státníků. Česká hlava státu však mezi nimi chyběla. Prezident Petr Pavel pozvání dostal, ale události se nezúčastnil. Po pracovní cestě do Austrálie a na Nový Zéland jel podpořit Českou filharmonii do newyorské Carnegie Hall. Podle senátora Pavla Fischera je to škoda. Jediným českým zástupcem tak byl kardinál Dominik Duka, který ovšem nereprezentuje stát, ale katolickou církev.
Senátorské posty již v prvním kole obhájili mimo jiné Pavel Fischer (TOP 09) s Jiřím Čunkem (KDU-ČSL). Fischer dokonce odskočil od druhého kandidáta v pořadí o více než 7 000 hlasů. Do dalšího kola voleb postoupil například místopředseda horní komory Jiří Drahoš (STAN). Naopak volební neúspěch Pirátů potvrdil svým výsledkem dosavadní senátor Lukáš Wagenknecht. Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek (za TOP 09) ve svém obvodě v Benešově skončil až třetí a do Valdštejnského paláce se rovněž nepodívá. Smíšené pocity neskrýval lídr Přísahy Robert Šlachta.
Piráti už zase míří k volebnímu debaklu. Podle predikce CNN Prima NEWS a agentury STEM se dostanou do krajského zastupitelstva pouze v jediném kraji. Pro stranu Ivana Bartoše se jedná o další ránu, protože neúspěchem pro ně skončily i volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 a také letošní volby do Evropského parlamentu.
Jako každý sudý rok – i letos si Češi zvolí novou třetinu Senátu. Šestileté období v horní komoře skončí například Jiřímu Drahošovi, Pavlu Fischerovi, Marku Hilšerovi, Zdeňku Hrabovi či Mikuláši Bekovi. Všichni zmínění s výjimkou Beka budou funkci senátora v podzimních volbách obhajovat. Někteří to však nebudou mít jednoduché, zajímavých vyzyvatelů je hned několik. Redakce CNN Prima NEWS nabízí přehled nejočekávanějších soubojů. K velkým politickým střetům dojde například v Benešově, ale i v některých částech Prahy.
Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, někdejší předseda KSČM Vojtěch Filip, šéf Přísahy Robert Šlachta či herec a režisér Tomáš Magnusek. Ti všichni budou v letošních volbách kandidovat na post senátora. O křeslo člena horní komory bude usilovat také několik politiků, kteří nyní vykonávají funkci poslance. Drtivá většina současných senátorů, kterým v tomto roce vyprší šestiletý mandát, chce své místo obhajovat – mezi nimi například Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Zdeněk Hraba, Lukáš Wagenknecht či Jiří Čunek. Češi si novou třetinu Senátu zvolí koncem září.
Francie udělala maximum pro to, aby olympijské hry proběhly v pořádku, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Zároveň ale zmínil, že Francie je bitevní pole, na kterém se přetlačuje vláda práva s těmi, kdo by chtěli dělat zmatek a vyvolávat strach. Podle bývalého náměstka ministra zahraničí a bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka pořadatelská země sice udělala maximum, ale nemusí to stačit.
Francouzské volby dopadly volebním patem, který způsobil bolehlav nejednomu tamnímu politikovi v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem. Jeho hlavní rivalové z krajně pravicového Národního sdružení se sice k moci takřka jistě nedostanou, to však nelze říci o politicích na opačné straně politického spektra. Francouzi zároveň řeší, kdo se stane novým premiérem. Bude to exprezident François Hollande, modla krajní levice Jean-Luc Mélenchon, nebo dojde na úplně jiné jméno?
Kdo se stane příštím francouzským premiérem? Právě touto otázkou se ve vysílání CNN Prima NEWS zabývali experti na francouzskou politiku Pavel Fischer a Jan Eichler. Mimo jiné zhodnotili šance lídra vítězného levicového bloku Jeana-Luca Mélenchona, který má významné neshody i s vlastními koaličními partnery. Nabízí se ale i další zvučné jméno, konkrétně jde o dávného spojence prezidenta Emmanuela Macrona.
Extremismus vidíme už i na straně prezidenta Emmanuela Macrona, který chce posílat vojáky na Ukrajinu a podporuje Green Deal. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl bývalý náměstek ministra zahraničí a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák. Senátor Pavel Fischer (nestr.) ho v diskuzi doplnil, že ve Francii je najít shodu takřka nadlidský úkol. Druhé kolo parlamentních voleb se tam koná už 7. července.
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se ostře pustil do bývalého prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s novou knihou Spiknutí, která má poodhalit okolnosti hospitalizace v ÚVN po sněmovních volbách 2021 a údajný pokus některých zákonodárců odstranit hlavu státu. „Prochlastat se na hranici exitu a být zázračně zachráněn, tomu se říká štěstí, ne spiknutí,“ nebral si servítky Kalousek. Za spiknutí naopak označil jedno ze Zemanových kontroverzních rozhodnutí v roce 2013.