Hřib je hrobař českých Pirátů, míní Peksa. Promluvil o diktátu z Prahy i životní chybě Bartoše

Piráti se proměnili v tradiční konzervativní partaj, jako je ODS. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl Mikuláš Peksa, který stranu opustil po dvanácti letech, přičemž zamířil do řad uskupení Volt Česko. Podle bývalého europoslance vedení v čele se Zdeňkem Hřibem zaujalo postoj ve smyslu – kdo s námi nesouhlasí, bude zničen. Peksa přesto zmínil jména členů, kterých si stále váží. Rovněž popsal „největší životní chybu“ Ivana Bartoše.

Váš konec v Pirátské straně jste odůvodnil mimo jiné výrokem, že pojmy Piráti a svoboda už nejdou dohromady. Jak byste to stručně vysvětlil?
Piráti původně začínali jako strana, která se nesnažila současný systém zbořit, nýbrž zlepšit. Šlo jim o větší demokracii, svobodu, transparenci či zapojení obyčejných lidí do politiky. Tyto ideály už bohužel v České pirátské straně nemají žádné místo. Strana se proměnila v takovou tradiční konzervativní partaj, jako je ODS.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Doufal jsem, že je ODS inteligentnější, řekl Zeman k Lipavskému. Rýpl si i do Pekarové

Členem Pirátů jste byl dvanáct let. Mezi roky 2017 až 2019 jste také sloužil jako místopředseda strany. Kdy jste začal mít pocit, že Piráti nabrali kurz, který se vám nelíbil a který jste mi teď částečně popsal?
První chyba podle mě nastala už před volbami 2021, kdy se Piráti spojili s konzervativním hnutím STAN. Následně vstoupili do konzervativní vlády vedené ODS. To byla další obrovská chyba. Pirátské ideály se totiž začaly proměňovat pod tlakem koaličních partnerů. Hřebíčkem do rakve byla takzvaná nová pirátská vlna pod taktovkou Zdeňka Hřiba, která efektivně zrušila veškerou transparenci pirátského fóra a vykastrovala vnitřní demokracii. Původní systém, který byl založený na aktivitě řadových členů strany, nová pirátská vlna nahradila řízením shora na základě rozhodnutí několika lidí v Praze.

Označil byste tedy Zdeňka Hřiba jako hrobaře Pirátské strany?
S plným svědomím ano. Podotýkám ale, že to platí pouze u České pirátské strany. Myslím, že zahraniční Pirátské strany jsou pořád v dobré kondici a věrné svým ideálům. Pouze ta česká se nějakým způsobem odchýlila.

Pirátská strana v dobách Ivana Bartoše fungovala

Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek je s vaším vystoupením ze strany očividně spokojen. Na jeho grafice, kterou v pondělí uveřejnil na sociální síti X, se vaše jméno objevilo společně s Janou Michailidu, Marcelem Kolajou či Janem Lipavským. Michálek ve svém příspěvku napsal: „Za poslední půlrok nás opustili různí startrekisti, političtí turisti a fakturanti, kterým bude lépe jinde. Pirátská strana je v nejlepší kondici, co pamatuju.“ Co na to říkáte?
V souvislosti s Jakubem Michálkem jsem si vzpomněl na Miroslava Štěpána a jeho slavný výrok z roku 1989, že mu děti nebudou říkat, jak má řídit zemi. Myslím, že tohle je vlastně velmi přiléhavé. Zajímavé také je, že Jakub Michálek v tom příspěvku blahořečí různé takzvané odborníky, mezi nimiž se objevuje i jméno čerstvě zvoleného krajského lídra pirátské karlovarské kandidátky Vladimíra Votápka. Ten za minulého režimu studoval v Sovětském svazu, pokud je mi známo, a přednášel marxismus na vysoké škole. Jestli tohle jsou ti odborníci, kterými se chtějí Pirátská strana a Jakub Michálek prezentovat, tak dál necítím potřebu mít s tím cokoliv společného.

Mezi odborníky Pirátů začlenil Michálek i vaši bývalou kolegyni z Evropského parlamentu Markétu Gregorovou, která v Pirátské straně patřila do podobného názorového spektra jako vy. Jenže vás Michálek naopak zahrnul do skupiny startrekistů, politických turistů a fakturantů. Není to zvláštní? 
Těší mě, že je Markéta Gregorová vnímána jako expertka. Já si jí velice vážím, a to pro její odborné znalosti i konzistentní politické postoje. Myslím, že lidsky máme velmi dobrý vztah. Dá se říct, že jsme pořád přátelé. Pevně doufám, že Markéta bude ve své politické kariéře pokračovat – ať už v Pirátské straně nebo kdekoliv jinde.

Ve svém vyjádření jste také zmínil, že u Pirátů je pořád spousta skvělých lidí. Koho dalšího kromě Gregorové byste jmenoval?
Jsem velmi spokojen třeba s lídrem pirátské ústecké kandidátky Lukášem Blažejem. Pokud jde o další krajské lídry, obvykle necítím potřebu jásat nad tím, kdo byl zvolen. Ta volba totiž v mnoha případech probíhala způsobem, že byla v podstatě nadiktována z Prahy. Typickým případem je takzvaný lídr pardubické kandidátky Mikuláš Ferjenčík, který zvítězil v souboji proti prázdné židli, a to ještě s odřenýma ušima. Koneckonců i Ivan Bartoš v prvním kole nezvítězil napřímo, protože jeho protikandidátka získala více hlasů. Těsně před vyhlášením výsledků ale dobrovolně odstoupila a stranu opustila. I s ohledem na to si myslím, že čelní místa kandidátek nejsou zrovna nejlépe obsazena.

Sám jste naznačil, že Bartoš bude lídrem Pirátů ve Středočeském kraji. Vy jste dlouhodobě kritizoval pirátské vládní angažmá, přesto se zdálo, že jste si Bartoše jako předsedy vážil. Jak hodnotíte jeho současnou pozici ve straně?
Je pravda, že si Ivana Bartoše velice vážím. Myslím, že jeho největší životní chybou bylo vstoupit do koalic, do nichž vstoupil. Za to byl velmi tvrdě potrestán. Takže ho nechci nějakým způsobem kritizovat, protože si svůj trest už vybral. Vnímám, že ty chyby mu nebudou odpuštěny, tudíž bude pro něj těžké pokračovat dál. Chtěl bych ale říct ještě jednu věc… Pirátská strana v dobách Ivana Bartoše fungovala v tom smyslu, že jsme se vnitřně dokázali všichni vzájemně respektovat. Nové vedení v čele se Zdeňkem Hřibem bohužel zaujalo postoj ve smyslu – kdo s námi nesouhlasí, bude zničen.

Migrační systém je třeba integrovat

Co říkáte na názor některých Pirátů, že straně nejvíce škodili lidé jako vy nebo Jana Michailidu?
Pevně doufám, že takový názor ocení i voliči, kteří budou po našem odchodu Pirátskou stranu volit o to více. Zároveň jsem zaznamenal názor řady voličů, kteří uvádějí, že nyní už konečně mají koho volit, protože se dozvěděli o existenci strany Volt. Všichni tak mohou být spokojeni.

Volt se identifikuje jako progresivní a sociálně liberální politická strana, která podporuje evropský federalismus a integraci. Kromě jiného prosazuje také evropský základní příjem – tedy pravidelné peněžní dávky pro všechny bez jakýchkoli podmínek. S tím souhlasíte?
Vzhledem k tomu, v jaké ekonomické situaci se Evropa nachází, dává jistě smysl přemýšlet nad tím, jak přeorganizovat sociální systém. Třeba Česká republika má velmi nízkou nezaměstnanost, podobně jako Německo nebo Polsko. Naopak státy jako Španělsko a Řecko se dlouhodobě potýkají s vysokou nezaměstnaností. Obávám se, že se budeme muset bavit o tom, jak nastavit dávky životního minima takovým způsobem, aby tyto státy a jejich sociální systémy byly dlouhodobě schopné nějakým způsobem situaci absorbovat.

I s ohledem na velmi různorodou zaměstnanost v členských státech EU… Není to totální utopie? Je vůbec z ekonomického hlediska možné uvažovat o nějakém evropském základním příjmu, který by podle slov Voltu pokrýval základní životní náklady?
Věřím, že to možné je. V případě nezaměstnanosti jsou číselné rozdíly mezi Českem a Španělskem zhruba ve stejných řádech jako rozdíly v rámci České republiky mezi Prahou a Ústeckým krajem. Čili ten problém technicky řešitelný je. My ho na úrovni České republiky řešit umíme. Teď si asi budeme muset říct, že bychom ho měli řešit i v celém evropském hospodářském prostoru.

V programu Voltu také stojí: „Zajistíme rychlé a spravedlivé přemísťování žadatelů o azyl od hranic EU na základě kombinace dobrovolných regionálních a povinných národních opatření.“ To znamená systém povinných migračních kvót?
Jednoznačně říkám, že azylový a migrační systém je třeba integrovat. Evropská unie nedokázala najít cestu k tomu, abychom skutečně propojili jednotlivá řešení. A ano, přiznávám, bude to vyžadovat nějakou míru větší spolupráce. Jsem přesvědčen, že to dokážeme. Měli bychom na tom pracovat.

ČTĚTE TAKÉ: Nikdo tu není, je to skandál a výsměch lidem. Piráti ve Sněmovně ztrhali Fialovu vládu

Tagy: