Hřib a Pospíšil o sporech v pražské politice
Je pravda, že jsme v řadě věcí dost radikální, rozhodně ale nejsme socialisti. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl Mikuláš Ferjenčík. Výrazná tvář Pirátů a někdejší poslanec se kromě jiného rozpovídal o odchodu z vlády. Proč jeho strana skoro tři roky vládla s „kmotry z ODS“? Jak vnímá konec svého bývalého parťáka Jana Lipavského v Pirátech? A uměl by si Ferjenčík někdy v budoucnu představit obnovení pětikoalice?
Jak jste zatím spokojen s tím, jak vede Piráty Zdeněk Hřib?
Jsem nadmíru spokojen. Zdeněk má velký politický talent. Do puntíku splnil, co slíbil. Během dvou měsíců dotáhl vnitrostranické reformy. Díky tomu se konečně můžeme plně soustředit na sněmovní volby a nemusíme řešit vnitřní problémy. I výzkumníci zaznamenali, že jsou Piráti díky Zdeňkovi politi živou vodou. Zastavili jsme pád preferencí. Naopak jsou vidět signály, že zase rosteme.
Zdeněk Hřib v listopadu po svém zvolení předsedou uvedl, že chce Piráty „vycentrovat“, tedy posunout zleva více do politického středu. Povedlo se to?
Ano. Tento proces nejvíce usnadnila Janka Michailidu a další lidé okolo ní, kteří odešli.
Koho dalšího máte na mysli? Z těch známějších tváří opustil Piráty například i bývalý europoslanec a někdejší první místopředseda strany Marcel Kolaja.
Marcel je specifický, on podle mě není žádný velký levičák. Myslel jsem třeba Dalibora Záhoru.
Dalibor Záhora byl velmi aktivní přispěvovatel na vašem – donedávna vcelku veřejném – stranickém fóru, čehož si rádi všímali někteří novináři.
On a Janka byli nejviditelnější členové, kteří sami sebe označovali za levičáky. I díky jejich odchodu Zdeněk Hřib splnil svůj slib, že Piráty vycentruje. Členská základna si také uvědomila, že pozice, se kterou jsme šli do evropských voleb, zkrátka nebyla dobrá. Voliči takovou politiku nechtějí. Současně to zabalili nejvíce exponovaní levičáci s tím, že Piráti jsou na ně moc umírnění. Je pravda, že jsme v řadě věcí dost radikální strana, rozhodně ale nejsme socialisti.
Řekl bych, že Zdeněk Hřib je větší sekáč než Ivan Bartoš. Má nejlepší předpoklady pro to, aby se stal úspěšným lídrem.
I když po zvolení Zdeňka Hřiba předsedou opustilo Piráty několik známých tváří z odvráceného křídla, stále se mi zdá, že je vaše strana názorově velmi rozpolcená, když se rozhlédneme po Sněmovně a potom po Senátu či Evropském parlamentu.
To mi nepřijde. Možná si všímáte bývalých Pirátů, kteří teď brblají na sociálních sítích. Naše jednota je vidět i na skutečnosti, že spousta Pirátů, kteří Zdeňka Hřiba na podzim nechtěli jako předsedu, ho nyní velmi hlasitě podpořili jako volebního lídra do Sněmovny.
Lídra si budete volit v polovině února. Měl by podle vás Zdeněk Hřib vést Piráty do podzimních voleb?
Za mě rozhodně. Umí být razantní při vyjednávání. V pražské politice dokázal velké věci a je za ním vidět konkrétní práce, například velký tramvajový „boom“ či oprava Barrandovského mostu. Řekl bych, že Zdeněk je větší sekáč než Ivan (Bartoš). Má nejlepší předpoklady pro to, aby se stal úspěšným lídrem. Podzimní volby budou zlomové. Je potřeba, aby po nich Piráti měli co nejsilnější hlas.
Bude do Sněmovny znovu kandidovat Ivan Bartoš?
Myslím, že když ho o to předseda požádá, tak rozhodně.
Zajímalo by mě, jak to bude s nestranickými osobnostmi. Nabídne vaše strana nejvyšší místa na kandidátce nějakým známým tvářím zvenčí?
To je hlavně na Zdeňku Hřibovi. Co vím, tak renomovaný ekonom a velký odborník na daně Libor Dušek, který s námi spolupracuje dlouhodobě, požádal o členství ve straně. Určitě je to osobnost, která by mohla posílit náš hlas v ekonomické oblasti. Stejně tak bych zmínil Michala Bláhu, zakladatele Hlídače státu. Díky Zdeňkovi se dostal do předsednictva Pirátů. I v tomto případě jde podle mě o silné oživení partaje zvenčí. Doufám, že se Michal Bláha i Libor Dušek dostanou na viditelné místo pirátské kandidátky.
Když člověk vidí, že Robert Plaga pracoval na ministerstvu školství lépe než představitelé hnutí STAN, tak je mu to skoro líto.
Šli byste teoreticky někdy v budoucnu znovu do vlády se Spolu a Starosty, když by byla možnost?
Zajíci se počítají až po honu.
Jsem si vědom, že politici před volbami moc nemusí otázky na koaliční potenciál. Přesto by mě zajímalo, jestli Piráti mají vůbec chuť po odchodu z vlády znovu spolupracovat s ODS, KDU-ČSL, TOP 09 nebo se Starosty.
Někteří lidé vnímají politiku tak, že koaliční partner je kamarád. Jenže ono to tak úplně neplatí.
Vy jste ale vypadali jako dobří kamarádi. O pětikoalici se dost často ve veřejném prostoru mluvilo jako o formaci, v níž panují nadstandardní vztahy a vcelku slušná jednota. Mediálně to tak opravdu působilo, obzvlášť když to srovnám třeba s předchozími vládami ANO a ČSSD.
Pak ale ODS učinila strategické rozhodnutí, že jí na dobrých vztazích a jednotě nezáleží a že potřebuje udělat z Petra Fialy alfa samce. Velmi trapným způsobem vyhodila Ivana Bartoše, což nutně vedlo k našemu odchodu z vlády. STAN dal klasicky ruce pryč. V té chvíli trochu více probleskla realita celé věci. Abych ale odpověděl na vaši otázku… Věřím, že jsme dospělí lidé. Takže pokud přijde možnost budoucí koaliční spolupráce, budeme tuto otázku řešit věcně. Já osobně vládě vyčítám víc to, co dělá, či nedělá vůči občanům, než jak se chová směrem k nám.
Co tím konkrétně máte na mysli?
V poslední době mě například naštvalo, že se Zbyněk Stanjura (ODS) vykašlal na jednotné inkasní místo (systém, v němž by zaměstnavatel posílal všechny odvody prostřednictvím jedné instituce, pozn. red.). Ještě dva nebo tři roky zpátky jsem to s ministrem financí osobně řešil. On se dušoval, že se to do příštích voleb stihne. Pak ale v televizi mezi řečí řekl, že se to nakonec odkládá o několik let. Tento nástroj přitom může ušetřit několik miliard ročně. Vláda se na to prostě vykašlala. Mrzí mě také ministerstvo školství, kde se ministři točili jako na orloji, což pak brutálně poznamenalo celkový vývoj.
O svém zklamání z výkonu Starostů na resortu školství mluvíte poměrně často. Neměli Piráti při vstupu do vlády usilovat o jiná ministerstva, než nakonec dostali? Třeba právě o školství?
Tehdy jsme o ministerstvo školství velmi usilovali jako o zásadní resort. Bohužel naše vyjednávací pozice nebyla zrovna silná. Nakonec se ukázalo, že s námi na školství by to určitě dopadlo mnohem lépe. Tohle mám vládě opravdu za zlé. Věci, kde ani nebyly potřeba peníze, ale spíš systematická práce. Místo ní se ve vedení školství prostřídali tři Starostové. Když pak člověk vidí, že Robert Plaga (ministr školství v obou vládách Andreje Babiše, pozn. red.) pracoval lépe než představitelé hnutí STAN, tak je mu to skoro líto. A to si nemyslím, že by Plaga byl nějak extra dobrý ministr. Přesto byl lepší než tři ministři za Starosty. Alespoň si dokázal vydupat prachy a měl nějaký směr.
Chtěli jsme se vyhnout slovenskému scénáři. Proto jsme se snažili držet v koalici jednotu. ODS však měla jiné plány, radši si vybrala dělání kšeftů s ANO.
Pojďme se ještě vrátit k odchodu Pirátů z vlády. Mnoha lidem z loňského podzimu utkvěly v paměti pirátské výroky o „kmotrech z ODS“ a údajné koalici „ODSÁNO“. Dokážete připustit, že tyto výkřiky po třech letech vládnutí s ODS nepůsobí zrovna uvěřitelně?
Podstatné je, že „ODSÁNO“ je realita. Ostatně to bylo vidět v případě zákonu, který má zajistit, aby členové vlády nesměli brát státní zakázky. Když Jakub Michálek navrhl úpravu, aby tento již schválený zákon byl reálně vymahatelný, ODS se spojila s ANO a celou věc potopila. Něco takového se stalo už několikrát.
Hned na začátku volebního období jsme kolegům z ODS říkali, že by bylo dobré změnit jednací řád Sněmovny. Prostě aby se dalo v dolní komoře opravdu fungovat. A co jsme od ODS slyšeli? „Ne, my se s Alenou (Schillerovou) vždycky nějak domluvíme. Nechme jednací řád takový, jaký je. Opozice časem vyměkne.“ Každý si může udělat obrázek, jak to nakonec dopadlo. Přitom kdyby se ten problém podchytil včas, mohly se už teď schvalovat razantní změny jednacího řádu. ODS si ale radši vybrala dělání kšeftů s ANO.
Taková kritika mě přivádí k jednoduché otázce… Proč jste tedy s ODS tři roky seděli ve vládě?
Před volbami 2021 jsme jasně řekli, že koalici založenou na těch pěti subjektech považujeme za jedinou reálnou možnost, která může Českou republiku posunout kupředu. Stále si myslím, že obrat, který se nám povedl učinit v zahraniční politice, stál za to. Opustili jsme trajektorii směrem k Rusku a Číně a vydali jsme se směrem k Evropské unii a na Západ. Byla to správná volba. Zároveň jsme s velkými obavami sledovali, co se děje v Maďarsku. Tam se opozice nedomluvila.
Pokud si vzpomínám, tak v posledních maďarských volbách proti Viktoru Orbánovi kandidovala dost početná a ideologicky velmi rozkročená opoziční koalice – od zelených, přes socialisty, až po stranu Jobbik, která má kořeny v krajní pravici.
Ano, ale ta opozice se domluvila pozdě. Měla se takto domluvit o čtyři roky dříve. V roce 2022 měl Viktor Orbán už velmi obšlápnuté mechaniky voleb a tamní opozici si v kampani namazal na chleba. My jsme v roce 2021 vnímali obrovské riziko, že Andrej Babiš utvoří vládu s SPD. Považovali jsme za velmi důležité, aby nastala změna. To jsme slíbili před volbami, po nich jsme neviděli důvod z toho slibu ustupovat, když koalici Pirátů a Starostů volilo skoro 850 tisíc lidí.
ČTĚTE TAKÉ KOMENTÁŘ: Fico z hlasování o důvěře udělal frašku. O pád vlády se bát nemusí
Jinými slovy... Vnímáte pětikoalici jako projekt, který v České republice zabránil maďarskému scénáři?
Rozhodně. Když se na to ale koukám zpětně, měli jsme být v jednáních s ODS tvrdší. Na druhou stranu jsme ovšem vnímali vývoj na Slovensku, kde ještě před časem byla také u moci relativně liberální vláda změny. Během tří let se dokázala rozhádat takovým způsobem, že Fico s ostatními proruskými satelity má dnes pomalu ústavní většinu. Před pár lety se přitom zdálo, že Fico je politická mrtvola. I slovenskému scénáři jsme se chtěli vyhnout. Proto jsme se snažili držet v koalici jednotu. ODS však měla jiné plány. Uvidíme, co nastane v budoucnu.
Mnoho mladých mužů s horší perspektivou má tendenci volit spíš protestní strany. Naopak Piráti jsou hodně stranou například pro mladé vysokoškolačky.
Sám jste pochválil zahraniční politiku vlády. Jak nyní vycházíte s Janem Lipavským po jeho odchodu z Pirátů? Zdálo se, že vy dva jste si byli velice blízcí. Figuroval ve vaší evropské kampani, měli jste spolu podcast Férovka…
Jsem zklamaný, jak to s Honzou dopadlo. Věcně si myslím, že svou práci dělá dobře, i když teda nemusel políbit prsten v případě smlouvy s Vatikánem. Tam asi byla nějaká zákulisní dohoda. Jinak ale znovu říkám, že on je dobrý ministr zahraničí. Jenže tím ministrem se stal jen díky Pirátům. Myslím, že měl být loajální ke své straně.
Vnímáte od Jana Lipavského konec v Pirátské straně a setrvání v čele ministerstva zahraničí jako kudlu do zad?
Nechtěl bych Honzu takhle nálepkovat. Lidsky mě ale zklamal.
Podle informací CNN Prima NEWS by měl Jan Lipavský v podzimních volbách kandidovat za TOP 09 do Sněmovny. Neříkal jste si někdy i vy sám, že možná máte názorově blíž k TOP 09 či STAN než k Pirátům?
To opravdu nemám. Asi o obou těch stranách vím moc na to, abych měl…
Ještě bych se vás zeptal na Motoristy, kteří podle některých průzkumů bodují u nejmladší voličské skupiny. Nelezou vám tak trochu do zelí? V posledních letech to byli právě Piráti, kteří měli dominantní postavení u nejmladších voličů.
Je třeba říct, že mladí lidé nejsou zdaleka jednou homogenní skupinou. V západních zemích sledujeme jistý trend polarizace. Mladé holky a kluci se od sebe názorově vzdalují. U nás je to extrém i z důvodu, že na vysokých školách je dneska asi dvakrát více žen než mužů. To je snad největší nepoměr v celé EU. Myslím, že mnoho mladých mužů s horší perspektivou má tendenci volit spíš protestní strany. Naopak Piráti jsou hodně stranou například pro mladé vysokoškolačky. Stále bych ale řekl, že Piráti jsou obecně stranou pro mladé lidi.
